„Afghánští překladatelé prokázali v průběhu své služby mimořádné kvality a odvahu při podpoře mírového procesu. Všichni spojenci si této spolupráce velmi cení, proto se ČR, podobně jako jiné státy, rozhodla navázat na své předchozí zkušenosti novým meziresortním programem pomoci pro tlumočníky a jejich rodinné příslušníky,“ uvedla Jana Zechmeisterová z tiskového odboru ministerstva obrany.
Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) chce s programem brzy seznámit vládu. Už v pondělí o něm informoval prezidenta Miloše Zemana při schůzce v Lánech. Bližší podrobnosti ale zatím z bezpečnostních důvodů podléhají utajení.
„Kvůli zachování jejich maximální bezpečnosti nemůžeme sdílet konkrétní detaily programu ani klíč, podle kterého je k jednotlivým případům přistupováno. Přirozenou součástí programu je proces prověřování identit a nároků konkrétních jedinců a jejich rodin ve spolupráci s dalšími resorty,“ dodala Zechmeisterová.
Bez nadsázky půjde o záchranný plán
Desetitisíce Afghánců, kteří roky pomáhali spojencům v misi v Afghánistánu jako tlumočníci, kuchaři, zásobovači nebo průvodci či informátoři, mají oprávněně vážné obavy o svou bezpečnost i svých rodin poté, co ze země v září odejdou i poslední zahraniční vojáci.
Šlo o další z našich pravidelných schůzek, na které jsme s panem prezidentem probírali aktuální bezpečnostní problematiku, budoucnost Afghánistánu po ukončení alianční mise i situaci tamních spolupracovníků našich vojáků. https://t.co/vDI0Wa1CNT
Bojí se, že pokud by zemi opět ovládlo hnutí Tálibán, budou se jim islamisté krutě za pomoc cizincům mstít. Tálibán je totiž považuje za zrádce a hrozí jim smrtí.
Zatímco Británie už přijala přes 3 tisíce Afghánců i s rodinami, Spojené státy 19 tisíc a navíc 45 tisíc jejich příbuzných, dalších minimálně 20 tisíc Afghánců stále v „záchranu“ před pomstou islamistů doufá. Například v sousedním Německu odhady hovoří o možném přesídlení asi 520 Afghánců a jejich rodin, kteří v posledních dvou letech pracovali pro německou armádu.
V případě České republiky může jít maximálně o desítky lidí. Většinou tlumočníky nebo Afghánce, kteří českým vojákům pomáhali třeba jako „průvodci“ a zprostředkovávali jim znalost prostředí, místních vazeb, kontaktů či informací.
Poslední čeští vojáci se z alianční mise v Afghánistánu vrátili na konci června. Šlo o nejdelší operační nasazení v historii české armády. Podobně své vojáky už stáhli i další spojenci.
Konečný termín pro odchod zahraničních jednotek z Afghánistánu původně letos na jaře stanovil americký prezident Joe Biden na 11. září. Tedy symbolicky k 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, které k americké invazi do Afghánistánu bezprostředně vedly.
Američané už předali velení
Později ale Biden oznámil, že jednotky USA stihnout odejít již do konce srpna. Před pár dny Pentagon potvrdil, že je proces stažení amerických sil ze země je už z 90% dokončen. Američané už opustili i klíčovou leteckou základnu Bagrám.
Teď v pondělí americký generál Scott Miller už slavnostně předal vedení amerických sil v zemi. Millerovy pravomoci převzal generál Frank McKenzie, který působí v sídle velení amerických sil na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe (CENTCOM) na Floridě. Miller byl nejvyšším americkým vojenským velitelem v Afghánistánu od roku 2018.
Vojska USA, NATO i dalších spojenců přitom opouštějí zemi ve chvíli, kdy povstalecké hnutí Tálibán zesiluje boj proti vládním jednotkám a ovládá stále větší území Afghánistánu.
I want to thank Gen. Miller for three years of exceptional leadership in Afghanistan. That we have been able to secure our interests in Afghanistan, as well as those of our allies and Afghan partners, stands as testament to his operational acumen and strategic vision. (1/2)
Tálibán před několika dny oznámil, že kontroluje 85 procent země, což je však podle expertů značně přehnané. Povstalci zřejmě ovládají asi třetinu ze 421 afghánských správních oblastí včetně strategicky významných území podél hranic s Íránem, Uzbekistánem a Tádžikistánem.
McKenzie má nyní pravomoc nařídit americké letecké útoky v Afghánistánu na podporu tamních vládních vojsk. Není však jasné, za jakých okolností takové údery může nařídit a také do kdy takovou pravomoc bud mít.
„Nejeli jsme do Afghánistánu, abychom vybudovali národ. Kolik dalších tisíců amerických vojáků a vojákyň necháte podstoupit toto riziko? Jak dlouho byste chtěli, aby zůstali? Je na samotných Afgháncích, aby rozhodovali o budoucnosti své země,“ prohlásil Biden.
