Půjčování filmů se v současnosti jeví jako umírající byznys. Jste optimista?
Ne, jsem pesimista. Dokud mi budou chodit alespoň nějací zákazníci, tak vydržím. Ale dlouhodobě už to asi zachránit nejde. Dnes je to v tomhle byznysu hodně těžké. Jsem tu vlastně jen proto, že je to můj koníček. Kdybych ve sportce vyhrál dvacet milionů, tak bych to neřešil a byl bych tady pořád, protože mě to baví. V půjčovně trávím sedm dní v týdnu, od 10:00 do 20:30. Volný víkend mám jednou za měsíc. Zaměstnance si samozřejmě nemůžu dovolit.
Lidé Českaseriál iDNES.cz  Zapomeňte na politiky, vrcholové sportovce, hvězdy showbyznysu a další celebrity. Portál iDNES.cz přináší druhou řadu seriálu rozhovorů s mediálně neznámými lidmi. Po 60 vydaných dílech a roční pauze jsme opět pečlivě vytipovali reprezentanty profesních či zájmových skupin napříč Českem a během roku zveřejníme další desítky interview, ve kterých zprostředkujeme radosti i starosti zpovídaných. Motto projektu zní: Máte zajímavý tip na dalšího hosta našeho seriálu? |
Videopůjčovnu na pražském Ládví jste koupil v roce 2008, tedy v době, kdy zlatá éra půjčování kazet a DVD s filmy už končila. Proč jste se pro koupi rozhodl?
Dělal jsem v tom tehdy už deset let a strašně mě to bavilo. Když jsem půjčovnu koupil, začal jsem nabízet filmy na blu-ray discích, které jsou kvalitnější než DVD, mají vysoké rozlišení, bývá na nich více jazykových mutací a filmových bonusů... V té době už to šlo sice s videopůjčovnami z kopce, ale blu-ray disky měly největší boom. Zákazníci se mi proto začali vracet a urovnal jsem tržby. Nikdy už to nešlo strmě nahoru, ale nějakou dobu půjčování celkem šlo a zákazníci přeci jen chodili. Před deseti lety tady na Ládví fungovala dokonce ještě jedna videopůjčovna, ta po dvou letech skončila, ale mně se stále dařilo.
A dnes? Pokryjí vaše příjmy ještě vynaložené náklady?
Dnes už je to hodně na hraně. Vyžiju díky tomu, že si přivydělávám na počítači grafikou. Jsem tady, čekám na zákazníky a při tom pracuji.
Nelitujete dnes té koupě?
Ne, absolutně toho nelituju. Zažil jsem tady krásné časy a srandu. Bylo to super. Jestli se to ještě změní k lepšímu, to nikdo neví. Ale pochybuji o tom.
Pomohlo vašemu obchodu, že většina konkurentů v Praze postupně zanikla?
To si nemyslím. V době, kdy tu fungovala řada videopůjčoven, se nám dařilo. Myslím, že úspěch hodně záleží na majiteli, na tom, jak se o půjčovnu a zákazníky stará. Dneska je v Praze okolo pěti videopůjčoven. Ale nejsou to pro mě konkurenti, jsme spíš dobří známí.
A co levná pošetková DVD (v papírové obálce - pozn. red.), která se dnes prodávají na každé benzince? Neobrala vás o zákazníky?
Myslím, že ne. Plno lidí tvrdí, že pošetky nás zabily, ale to je nesmysl. Ano, trochu nám to z tržeb ubralo, ale nebylo to až tak strašné. Myslím, že distribuční firmy udělaly s těmito levnými disky chybu. Vyráběly je ve velkém a teď nevědí, co s nimi. Mají jich plné sklady a prodávají je třeba za deset korun.
Videopůjčovny zlikvidovaly hlavně filehostingové servery typu Uložto. Především mladí lidé jsou pohodlní, chtějí všechno, hned a zadarmo. Nechápou, že za film by měli zaplatit stejně, jako v obchodě zaplatí za rohlík. Dokud se tohle legislativně neupraví a nezačnou se tvrdě postihovat lidé, kteří stahují, nemají videopůjčovny šanci. Pokud si lidé neuvědomí, že krást se nemá, měli by za to dostat po prstech.
Peter LazarovNarodil se v roce 1978 v Bratislavě. Vyučil se mechanikem, opravářem strojových zařízení. V minulosti pracoval jako člen ostrahy a skladník. Poté si našel místo ve videopůjčovně v Bratislavě. Do Prahy přišel v roce 2003 a začal pracovat ve videopůjčovně Studio L.A. O pět let později koupil pobočku videopůjčovny ve vrchním vestibulu metra Ládví, která je dnes jednou z posledních v Praze. |
Máte vymyšleno, v čem budete podnikat v budoucnu, až půjčovna nebude mít smysl vůbec?
To netuším. I když jsem nad tím už přemýšlel. Možná bych šel do nějaké filmové distribuce, když už v tom dělám řadu let a něco už o tom vím...
Kolik k vám denně zavítá zákazníků?
To je různé. Kdysi se dalo tak odhadnout, že pátek a sobota budou vždy silné dny. Dnes už je to nepředpověditelné. Kolikrát se mi stane, že ve středu mám větší tržbu než v sobotu. Někdy přijdou za den čtyři lidi, jindy dvacet.
Kolik jich už přišlo dnes?
Upřímně? Během dopoledne jeden. Odpoledne to snad bude lepší.
Viděl jste všechny filmy, které půjčujete?
Přiznám se, že úplně všechny asi ne, ale tak 95 procent filmů ano. Dělám v tomhle oboru přece jen už hodně dlouho. Některé žánry ale nejsou moc pro mě. Třeba v současnosti je u zákaznic velmi oblíbený film Dánská dívka. Já ho přitom ještě neviděl, trochu si myslím, že to nebude můj šálek kávy. Další hit je romantický film Než jsem tě poznala. Toho jsem se nejdřív taky docela bál, přitom nakonec to byl docela pěkný, milý film. Když mi přijdou novinky, snažím se je všechny vidět ještě dřív než zákazníci. Nemůžu lidem říct, že nevím, o čem film je, když se mě ptají.
Jak často novinky přicházejí?
Dvakrát nebo třikrát do týdne. Zrovna dneska vyšly tři filmy, takže se mám na co těšit.
Můžete popsat svoji klientelu?
Není to jeden typ lidí. Přicházejí mladí i staří. Častěji asi chlapi. Ale většinou chodí páry nebo i rodiny s dětmi.
Dá se říct, že k vám chodí spíše ti, kteří si neumějí film stáhnout z internetu, nebo spíše nostalgici, co nestahují z principu?
Lidi, kteří si film neumí stáhnout, už dnes asi neznám. Myslím, že lidé sem chodí hlavně ze zvyku a často právě i proto, že nepodporují stahování nebo chtějí film v dobré kvalitě a s dabingem.
Přicházejí stále titíž lidé, které už znáte?
Například zákazník, který právě odešel - to je pán, který chodí každé pondělí, úterý a středu. Mám lidi, kteří chodí opravdu pravidelně, většinou v den, kdy mají přijít novinky. Už je dobře znám a vím, jaké filmy se jim líbí. Takovým lidem se pak dobře radí. Ale jsou i takoví, kteří si půjčují v podstatě cokoli, co je nové.
Mají obvykle jasnou představou, co si půjčit, nebo se s vámi nejprve radí?
Je to tak půl na půl. Někteří přijdou a ptají se hned po novinkách. Šedesát nebo sedmdesát procent tržeb tvoří jen novinky. Zbytek jsou zákazníci, kteří přijdou s otázkou: „Co mi můžete doporučit?“ Právě proto potřebuju mít filmy nakoukané. Snažím se jim poradit, samozřejmě ne vždy to vyjde. Ale stěžují si málokdy.
O jaké žánry je největší zájem?
To je různé: dramata, dobrodružné, horory, sci-fi, fantasy, thrillery. Prostě všechno.
A konkrétně, dá se říci, které filmy byly historicky nejpůjčovanější? Musely se dělat pořadníky a rezervace?
To vám povím přesně. Na prvním místě od června 2008, kdy jsem půjčovnu koupil, do včerejška je romantická komedie 27 šatů, která byla půjčená 165krát. Následuje sci-fi Avatar, dobrodružný film Hanebný pancharti, dobrodružná Austrálie, thriller Úhel pohledu, Harry Potter 7, sci-fi Hvězdná brána - Archa pravdy nebo thriller Kajínek. Na tyto největší hity se samozřejmě v době, kdy to byly novinky, musely dělat rezervace. Ty konec konců dělám často i dnes.
Jsou naopak filmy, které si za celou dobu nikdo nepůjčil?
Takový film tady nemám. Minimálně jednou se film půjčí vždy.
Jakou roli hrály v byznysu videopůjčoven erotické snímky v minulosti a jakou roli hrají dnes?
Erotiku a porno už bohužel nepůjčuji. Toho je zdarma plný internet, takže to už nemá smysl. Lidé už se po tom ani neptají. V devadesátých letech o to byl obrovský zájem, hlavně v době VHS. S nástupem digitalizace a internetu postupně opadl.
Za kolik korun půjčujete DVD nebo blu-ray disk?
Od dvaceti do 55 korun půjčuju DVD, přičemž novinky jsou většinou za těch 55 korun. Novinky na blu-ray disku jsou za 60 korun. Dělám také různé akce, třeba půjčovné na více dní za cenu jednoho atp.
Moje místo v Českuodpovídají všichni hosté seriálu Každý odněkud je. Někde se narodí, někde je doma. Říká se, že ta nejdůležitější místa v mysli a srdci člověka mohou být maximálně dvě. Jaká jsou ta vaše? Podle mě není důležité, kde člověk je, ale s kým je. Když jdete do špinavé putyky, ale jdete tam s partou přátel, s kterými si výborně rozumíte, bavíte se, tak se vám tam líbí. Příjemně se můžete cítit kdekoli, takže žádná konkrétní místa vám nepovím. Doma jsme se ženou na Mělnicku, kde jsme si postavili domeček. Tam je příjemně, jsou tam super sousedi. |
Půjčuje si dnes ještě někdo VHS?
Ne, to už je passé dlouho. Nemá je už žádná videopůjčovna. Poslední VHS jsem půjčoval v květnu 2008. Pak se to všechno začalo vyprodávat.
Kolik půjčených nosičů se k vám už nevrátí? Jak se proti tomu pojišťujete?
Párkrát se stalo, že se zaregistroval zákazník, něco si půjčil a už to nevrátil. To řešíme s právníky soudní cestou, v 99 procentech případů úspěšně. Ale moc často se to nestává.
Co děláte s poškozenými DVD, dají se prodat?
Záleží, jak moc jsou poškozené. Pokud jsou jen poškrábané, tak je jednoduše opravím na přístroji pro opravu disků. Opravit se dá skoro každý disk, pokud na něm není nějaká opravdu hluboká rýha. Po vybroušení je jako nový. Některé starší tituly prodávám, pokud o ně už není zájem.
Pocházíte z Bratislavy. Co vás přivedlo do Prahy?
Od dětství mám nejlepšího kamaráda, jsme jako bráchové. On sem před lety přišel ze Slovenska za prací. Já jsem ho přijel navštívit a zalíbilo se mi tady, tak jsem se rozhodl, že tu také zůstanu. Už tady žiji od roku 2003 a potkal jsem tady i svou ženu.
Předchozí díly:Všechny díly seriálu najdete ZDE: |
Máte tady starou promítačku. Proč?
To je můj velký koníček. Je to poslední typ od Meopty. Je stále funkční, občas s ní promítám tady v obchodě filmové ukázky nebo v létě doma na zahradě. To si pozvu kamarády, opékáme buřty a přitom koukáme na film. Takové promítání má v sobě totiž kouzlo původní kinematografie. Digitál, který je dnes v kinech, je už úplně o něčem jiném.
Kdy se ve vás probudilo toto nadšení do filmů?
Mě to hrozně bavilo od malička. Když do Bratislavy v devadesátkách přišly první videopůjčovny, byl jsem v nich pečený vařený. Každou novinku jsem hned musel vidět. Tehdy to byl velký byznys. Jsem sice vyučený mechanik, ale hned, jak to bylo možné, jsem si našel práci ve videopůjčovně.
Vystavené tu také máte různé hračky...
Já totiž miluju sci-fi typu Star Wars, Star Trek atd., takže tu mám tyhle rakety. Kdysi, když ještě půjčování filmů fungovalo na plné obrátky, tak se o nás distribuční firmy hodně staraly. Dávaly nám trička, reklamní věci, hračky, plakáty atd. Teď už pro ně nejsme zajímaví a nedostáváme nic, ale to je byznys.
Řekl jste, že se snažíte zhlédnout každou novinku, která vám do videopůjčovny přijde. Sledujete filmy sám, nebo s rodinou?
Manželka je ze mě občas na nervy, ale někdy se mnou kouká. To jsem pak zas na nervy já, protože u filmu dělá spoustu dalších věcí a pak se mě v půlce ptá: „Kdo je tohle? A proč se děje tohle?“ Já mám ale nejraději horory a science fiction, na což koukám nejčastěji sám. Se ženou si pouštíme komedie a romantiku, ale třeba i pohádky, hlavně animované filmy mě moc baví.
Je žánr, který vyloženě nemusíte?
Pokud mám být upřímný, tak jediné, co mě moc nebaví, jsou nové české filmy. Devadesát procent z nich jsou psychologická dramata, vážné věci. Myslím, že když člověk přijde utahaný z práce, kde je celý den vystresovaný, tak chce mít klid, odfrknout si u dobré komedie. Ne koukat na film, kde ženská patnáct minut sedí u vody a přemýšlí. Mám proto raději oddechovky. Na dramata musí být speciální nálada.
