Letní čas skončí v neděli 29. října ve 3:00, kdy se hodiny vrátí zpátky ke standardnímu středoevropskému času a budou ukazovat o šedesát minut méně, tedy 2:00. Pokud budete tou dobou zrovna v posteli, můžete si o hodinu déle pospat a vstát přitom ve stejnou dobu.
Letní čas 2017–21rok / začátek / konec |
Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Podle kritiků však již změna výraznou úsporu nepřináší.
Poláci už si hodiny přetáčet nechtějí
Střídání letního a standardního času vyvolává ve společnosti dlouhodobě diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda jsou vůbec ještě k něčemu dobré. Lékaři a psychologové se shodují, že na změnu času si lidé, zejména senioři a děti, zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dříve.

Možností zastavit střídání času se nyní vážně zabývá polský Sejm. Návrh, s nímž přišel v září bývalý ministr zemědělství Marek Sawicki z Polské lidové strany, má mezi poslanci všeobecnou podporu.
V říjnu byl jednohlasně schválen sněmovní komisí a míří do druhého čtení. Pokud by byl zákon přijat, řídili by se Poláci od 1. října 2018 už pouze letním časem.
Letní čas u nás a ve světěPřechod na letní čas byl v některých zemích zaveden již během první světové války, na českém území se poprvé posouvaly hodiny v období Protektorátu. Po několika změnách se střídání času v Československu ustálilo v roce 1979 – letní čas začínal vždy poslední neděli v březnu a trval šest měsíců. Od roku 1996 se letní čas o jeden měsíc prodloužil a končí tak až v poslední říjnovou neděli. Letní čas platí v současnosti ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu. V některých zemích byl letní čas nejprve přijat a posléze zrušen, například v Rusku, kde bylo střídání času zavedeno již v roce 1917, v roce 2011 však bylo zrušeno a začal platit stálý letní čas. Všeobecná nespokojenost s pozdním východem slunce zejména v zimních měsících však vedla k další změně, a tak od roku 2014 mají Rusové pouze standardní čas. |
„(Změna času) nepřináší žádné pozitivní účinky. Jedná se o anachronismus, který již není odůvodněn sociálními ani ekonomickými důvody,“ komentoval návrh na zrušení změny času podle deníku Gazeta Wyborcza Sawicki.
Každoroční časové posuny mají prý špatný vliv na zdraví a pohodu občanů, neboť narušují biologické hodiny, což se projevuje poruchami spánku a soustředění. „Studie ukazují, že po změně času hrozí větší riziko srdečních záchvatů a zvyšuje se počet dopravních nehod,“ dodal.
V Bruselu vede kampaň český europoslanec
Podobnou argumentací je vyzbrojen také Pavel Svoboda (KDU-ČSL), který v europarlamentu vede pracovní skupinu za zrušení střídání času. „Změna času představuje zvýšené riziko srdečních problémů, především u žen a starších lidí. V týdnu následujícím po změně pozorujeme nárůst dopravních nehod až o třicet procent. Některé děti mají potíže ve škole, někdy i po několik týdnů,“ tvrdí Svoboda ve výzvě a dodává, že nespokojenost s opatřením roste.
„Je dobré, že se našlo mnoho europoslanců (více než sedmdesát) napříč politickými frakcemi (osmi) a zeměmi, kteří tuto snahu o zrušení střídání času v rámci neformální pracovní skupiny podporují. Dalším krokem je připravení návrhu rezoluce, která by byla schválena na plenárním zasedání,“ uvedl pro iDNES.cz Svoboda.
Úprava letního času v zákoněČasový posun je zakotven v evropské směrnici o úpravě letního času z roku 2000. Česká vláda letní čas znovu potvrzuje každých pět let – naposledy tak učinila před rokem v nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2017 až 2021 (PDF). |
Kampaně na národní úrovni, které probíhají například ve Finsku, Nizozemsku, Francii, Německu, Španělsku nebo Itálii, jsou podle něj přínosné. Varuje však před cestou, jíž se nyní vydalo Polsko. „Chápu snahu Poláků, že chtějí jednou a provždy skončit se zbytečným střídáním času (...). Jenže v tomto případě by došlo ke zbytečnému střetu s evropským právem. Střídání času musí být zrušeno na úrovni Evropské unie, na což se snažím dlouhodobě upozorňovat a aktivně ho prosazuji i v Evropském parlamentu,“ uvedl Svoboda.
Během listopadu se proto hodlá znovu obrátit na eurokomisařku pro dopravu Violetu Bulcovou (do jejíhož resortu změna času spadá) a apelovat za zrušení letního času. „S komisařskou jsme se již v minulosti opakovaně sešli. Je otevřená jednání o příslušné směrnici,“ dodal Svoboda.