„Vím, že věda, výzkum, inovace společně se vzděláním jsou prioritami, které si vytyčila celá vláda a které jsou mimořádně důležité proto, aby naše ekonomika v tom výrazně konkurenčním prostředí do budoucna uspěla,“ řekl prezident.
„Je důležité posílit naši konkurenceschopnost,“ uvedl premiér Petr Fiala, který Ženíška hned po poledni uvedl do úřadu. Výzkum a věda podle něj patří spolu se vzděláním k prioritám vlády a projeví se to i na rozpočtu.
Od nového ministra Fiala čeká, že bude pracovat na posílení transferů znalostí do praxe, spolupráci vědy a byznysu či revizi priorit orientovaného výzkumu. „Investice, které dáváme do výzkumu, které dáváme do vědy, se nám bohatě vrátí,“ řekl předseda vlády.
Prezident Pavel po jmenování Ženíška do pozice ministra pro vědu a výzkum překvapil jednou informací. „Kromě toho jste dostal do vínku ještě jednu složitou oblast, a to je strategická komunikace a boj s dezinformacemi. I když vím, že je to složité, tak je to téma, kterému musíme věnovat pozornost. A já jsem přesvědčen, že události, ke kterým dnes dochází v našem okolí, svědčí jasně o tom, jak zhoubnou moc mohou dezinformace mít na veřejné mínění i na nálady ve společnosti. I proto věřím, že i v této oblasti budete schopen i přes to krátké období alespoň zahájit proces, který povede k tomu, že v této oblasti budeme schopni čelit výzvám,“ uvedl Pavel.
Když má vláda peníze za zmrzlé borůvky, musí mít i pro vědu, říká Ženíšek |
Získá nový ministr pro vědu o 5 miliard víc?
Ženíškovou prioritou v nové pozici je navýšení rozpočet pro vědu na příští rok, po svém jmenování se na toto téma chystá jednat s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. „Abychom se dostali na úroveň těch nejvyspělejších zemí,“ vyjádřil přání nový ministr.
Nový ministr připomenul, že v oboru pracuje na 100 tisíc lidí a jeho význam je vyšší, než je vidět. Letos mají výdaje na vědu v výzkum dosáhnout zhruba 40 miliard korun. Pro příští rok Rada pro výzkum, vývoj a inovace navrhuje rozpočet na vědu 45,2 miliardy korun.
Ženíšek chce dotáhnout i projekty, které započala jeho předchůdkyně Langšádlová; zejména jde o návrh zákona o vědě, vývoji a inovacích a o reformu přenášení poznatků z vědy do praxe.
Langšádlová ve vládě skončila k neděli 5. května kvůli nespokojenosti její strany s prezentací výsledků její práce. Nahradit ji původně měl prorektor Slezské univerzity v Opavě Pavel Tuleja. Kandidatury se ale vzdal, když média upozornila, že publikoval v takzvaných predátorských časopisech a začala se veřejně diskutovat i kvalita jeho odborných prací.
Premiér Petr Fiala nevidí důvod pro výměnu nikoho dalšího ve vládě. „Nevidím teď důvod k výměně žádného ministra,“ řekl Fiala. Reagoval na slova šéfky TOP 09 Markéty Pekarové Adamové, že výměnou ve vládě chtěla jít strana příkladem ostatním.
Univerzální politik, který míří do vlády, má zkušenosti ze dvou ministerstev |
„Kdybych viděl nutnost výměny některých ministrů, tak to určitě veřejnosti řeknu. Nic takového jsem neudělal,“ řekl Fiala v pondělí před odletem do Itálie. „Všechny ostatní věci ve vládě řeším uvnitř vlády,“ prohlásil premiér.
Ženíšek končí ve funkci šéfa zahraničního výboru Sněmovny. Místo v zahraničním výboru bude zřejmě nově obsazeno po evropských volbách. Jednou z variant je, že by TOP 09 do výboru vyslala Langšádlovou, která má také nyní působit v komisi pro hybridní hrozby, jejíž vznik iniciovala.
