Chyba lékařů jí zřejmě zkrátí život. Potřebovala by totiž transplantaci ledvin, jenže ozařování jí organismus poničilo natolik, že by tak složitou operaci nezvládla. Žena trpí vzácnou Wegenerovou granulomatózou.
Případ se stal v jedné velké pražské fakultní nemocnici. Právník pacientky Ondřej Dostál, který informace o verdiktu nyní poskytl MF DNES, však trval na zachování anonymity nemocnice, aby nebyl podezírán, že chce ovlivňovat soud. Spor pokračuje dál, protože žena se odvolala a žádá vyšší odškodné.
Pacientů, kteří se soudí, přibývá. A stoupají také požadované sumy. Téměř tři miliony chtějí například manželé Sklenářovi u soudu v Plzni po lékařích, kteří nesprávně posoudili stav jejich čtrnáctiletého syna. Toho po pádu ze stromu bolelo stehno. "Banální naraženina", jak to uzavřeli lékaři, vyústila v otravu, které chlapec za tři dny podlehl. - čtěte Rodiče chtějí miliony, lékaři nepoznali otravu
Chybná diagnóza je však podle experta na chyby ve zdravotnictví spíše výjimkou. Mnohem častější je podání špatných léků nebo případy, kdy lékaři operují jiný orgán, než který by měli.
Nicméně výzkumy z Ameriky ukazují, že špatné diagnózy tvoří sedmnáct procent všech omylů ve zdravotnictví. Přesná čísla mapující problém v Česku nejsou, ze zahraničních výzkumů lze nicméně dovodit, že u nás ročně zemřou asi tři tisíce lidí kvůli tomu, že se lékaři či sestry spletli při podávání léků, při operacích či v diagnóze.
Za selhání většinou může systém
Ministerstvo zdravotnictví teď plánuje změnu: pojišťovny mají stížnosti pacientů přesně evidovat. Otázka je, jestli k tomu dojde. Tuto novinku ve vyřizování a evidování stížností pacientů obsahuje až druhý balík reforem ministra Tomáše Julínka, který nemá podporu koaličních partnerů.
Stížnosti pacientů na špatnou práci lékařů prozatím řeší jen Česká lékařská komora. Ta se však zabývá spíše etickými prohřešky svých členů: zasáhne například tehdy, když lékař ordinuje opilý. Případy, které se dostanou k soudu, se lékařská stavovská organizace nezabývá, a nevede tedy ani jejich evidenci.
Za rok 2006 si stěžovalo 1 270 pacientů. "Stížnosti ale často nejsou oprávněné," říká šéf lékařské komory Milan Kubek. Podle toho také vypadají výsledky. Ve zmiňovaném roce 2006 nakonec dostalo pokutu jen 42 lékařů, důtku dalších osmnáct. A ze svých řad nevyloučila komora nikoho.
Jen asi pět procent zdravotnických selhání má na svědomí jedna konkrétní osoba. "Málokdy se dá vina za pochybení svalit na jediného lékaře. Mnohem častěji jde spíš o špatné nastavení systému v nemocnicích," vysvětluje David Marx, který se zabývá chybami ve zdravotnictví.
Také popisovaný omyl, kdy lékaři pacientce diagnostikovali zhoubný nádor, přestože trpěla jinou nemocí, neměl podle právníka Dostála na svědomí pouze patolog, který špatně vyhodnotil vzorky tkáně.
"Neměl k dispozici informace, které potřeboval. Kdyby se k němu dostaly výsledky klinických vyšetření pacientky, posoudil by věc jinak," říká Dostál. A dodává: "Problém častěji bývá v nemocnicích. Aby ušetřily, nedovolují lékařům dělat všechno tak, jak by oni chtěli."
Na Homolce evidují pády
Znamením, že určitá nemocnice chce nejčastější chyby poškozující pacienty vymýtit, je akreditace udělovaná přísnou mezinárodní komisí. Ta kontroluje, nakolik se personál nemocnice snaží zabránit mimořádným událostem.
Někdy stačí málo – například aby lékaři před započetím operace odříkali, co se chystají operovat. Mohou zabránit časté záměně, kdy se například místo pravé ledviny odoperuje levá. Důležité je, aby si nemocnice vedly záznamy o všech chybách, nikoli aby průšvihy zametaly pod koberec.
Pražská Nemocnice Na Homolce, která se jako jedna ze tří českých nemocnic může pyšnit prestižním certifikátem kvality a bezpečnosti, si vedle čísel o pochybení personálu vede také statistiku, kolik pacientů v jejím areálu upadlo a zranilo se.
"Při ročním počtu dvacet tisíc hospitalizací jsme měli loni dva pády pacienta s následkem zranění. To je významné snížení proti roku 2006, kdy jsme takových pádů zaznamenali šest," říká Barbora Vaculíková, která má kvalitu péče na Homolce na starosti.
