„Od té doby minimálně dvakrát Čínská lidová republika prostřednictvím své ambasády v tomto agresivním chování vůči České republice, respektive vůči českému Senátu pokračuje,“ řekl Vystrčil.
Poprvé si stěžovala čínská ambasáda, když Vystrčil děkoval zástupci tchaj-wanské kanceláři za to, že Česku darovala roušky proti šíření koronaviru a předseda Senátu se vyfotil s vlajkou Tchaj-wanu.
Podruhé rada z čínské ambasády telefonoval vedoucímu Vystrčilovy kanceláře, aby ho dopředu upozornil na to, že kdyby chtěl přát tchajwanské prezidentce v rámci její inauguraci, nebylo by to dobré a poškodilo by to česko-čínské vztahy. „Jinými slovy, Čínská lidová republika se dopředu stará o to, co by měl či neměl dělat předseda Senátu,“ uvedl Vystrčil.
„Jsem potěšen, že Tchaj-wan má demokraticky zvolenou prezidentku a jsem rád, že Tchaj-wan je demokratickou zemí,“ prohlásil druhý nejvyšší ústavní činitel České republiky. Česko přitom Tchaj-wan jako stát neuznává.
„Pokud dnes Čínská lidová republika chce pokračovat v tom, že chce České republice diktovat, co by měl či neměl dělat, tak v tom okamžiku je to tak, že moje cesta na Tchaj-wan se stává stále reálnější a reálnější,“ dodal předseda Senátu. Nelze podle něj sklánět hlavu a být něčím lokajem.
Tady není co vysvětlovat, tvrdí Zeman
Na Tchaj-wan se chystal už jeho předchůdce Jaroslav Kubera, ale těsně před cestou zemřel. Vystrčil se u Zemana zajímal o původ dopisu s razítkem čínského velvyslanectví a doplněný dvěma přípisy z Hradu. V dopise bylo varování před důsledky cesty na Tchaj-wan. Krátce poté Kubera zemřel. „Bavili jsme se o osudu čínského dokumentu. Kde se vzal a kde skončil,“ řekl Vystrčil.
Chápal dopis jako výhrůžný a žádal po Hradu, aby objasnil okolnosti vzniku dokumentu i předání dopisu Kuberovi. Dokument s razítkem čínské ambasády byl nalezen v Kuberově pozůstalosti.
„Tady není co vysvětlovat,“ řekl před pár dny prezident Zeman, ale vyhověl Vystrčilově žádosti o schůzku. Tvrdí, že záležitost kolem dokumentu je nafouknutá bublina hodná bulvárních novinářů, ne politiků.
Vystrčil poukázal na nelogičnosti ve vysvětlení Hradu
Kancléř Vratislav Mynář ve videu, které zveřejnil v pondělí na svých webových stránkách Hrad, říká, že dopis dostal Kubera při schůzce nejvyšších ústavních činitelů na Pražském hradě v polovině ledna. Na Hrad do podatelny podle Mynáře dopis dorazil 13. ledna.
„Je to jednoduché politické stanovisko Čínské republiky,“ prohlásil kancléř. Na obsahu dopisu nevidí nic překvapivého, protože Čína neuznává Tchaj-wan jako samostatný stát, ale považuje ho za součást svého území. Mynář odmítá, že si dopis u čínské ambasády objednal.
„Upozornil jsem na některé nesrovnalosti a nelogičnosti, které se vyskytují jak ve filmu pana kancléře, tak v tom, co mi říkal pan prezident,“ řekl po schůzce se Zemanem šéf Senátu Vystrčil.
„Pokud Čínská lidová republika chce upozornit předsedu Senátu, aby nejel na Tchaj-wan, tak logické by bylo, kdyby dopis byl doručen do Valdštejnského paláce, do kanceláře předsedy Senátu, nestalo a dopis z čínské ambasády byl doručen na podatelnu Hradu. Já to považuji za nelogické a v pohledu na tuto nelogičnost jsme se s panem prezidentm neshodli,“ uvedl Vystrčil.
„Neshodli jsme se v pohledu na to, jaká váha je dokumentu, zejména jeho obsahu dávána. Zatímco v jednu chvíli jsme slyšeli, že to není nic významného a že vlastně to vůbec Kancelář prezidenta republiky, neřkuli prezident, pořádně nečetla, neboť to bylo určeno předsedovi Senátu, následně jsme se z odpovědi na můj dopis od pana kancléře Mynáře dozvěděli, že tento čínský dokument byl nedílnou součástí podkladů, které projednávali předseda Senátu, prezident republiky a předseda Sněmovny 14. ledna na své společné schůzce. Je to nesrovnalost,“ řekl také šéf Senátu.
Vystrčil dříve řekl, že si chce ověřit, jak s dopisem souvisí dva podpůrné přípisy od ředitele zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolfa Jindráka. Všechny tři dokumenty byly nalezeny v aktovce Kubery po jeho smrti a byly předány i policii.
Proti Kuberově cestě na Tchaj-wan, kterou plánoval, se postavili další čeští vrcholní ústavní činitelé, protože česká vláda respektuje politiky jednotné Číny. A stejně tak se 11. března na Hradě postavili proti případné cestě Vystrčila na Tchaj-wan.
Ve společném prohlášení ovšem také odmítli nátlak Číny a odsoudili vyhrožování odvetnými opatřeními. Zdůraznili, že Česká republika i její představitelé mají právo na nezávislé rozhodování v zahraniční politice. Potvrdili zájem rozvíjet ekonomickou a kulturní spolupráci s Tchaj-wanem.
