"Strahovský projekt je jednou z možností, jak financovat sport v Česku," přiznal Hospodářským novinám předseda Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV) Pavel Kořan.
Pro MF DNES Kořan zdůraznil, že jde zatím jen o myšlenku, kterou je potřeba se členy svazu důkladně probrat. "Stejně jako s dalšími institucemi, kterých se to týká, kam patří například magistrát, stát nebo ČVUT, které má u stadionu koleje," míní Kořan.
Ale ČSTV je podle jeho slov připraven své sportovce ze Strahova přestěhovat na jiná místa, pokud to bude třeba.
Plán počítá s tím, že by se na Strahově dohromady uvolnilo 35 hektarů pozemků v ceně sedm miliard korun. ČSTV však z této plochy vlastní jen desetinu pozemků, zbytek je Prahy a státu.
Stadion je ale částečně památkově chráněný, a není proto možné jen tak jej srovnat se zemí. Myšlenka na vymazání stadionu z mapy se nezamlouvá ani fotbalové Spartě, která tu už několik let provozuje tréninkové centrum pro mládež i dospělé.
"Plochu stadionu máme pronajatou na třicet let s dvacetiletou opcí. Ale zatím nemám o celé věci příliš informací, slyšel jsem to jen z rádia," svěřil se iDNES.cz Oldřich Rott, který je ředitelem areálu.
Praha by chtěla revitalizaci, ale peníze na ni nemá
Pražský primátor Pavel Bém nastínil dva důvody, proč by se stadion bourat neměl. "Zaprvé je chráněnou památkou, takže jej zbourat ani nejde. Druhou tezí je revitalizace areálu a vytvoření multifunkčního sportovního a rehabilitačního centra. To by mohlo sloužit nejen pro potřeby případné olympiády, ale pro všechny velké sportovní akce," vysvětlil Bém.
Oprava areálu však ze strany Prahy není aktuální otázkou. "Hlavní město je až na třetím místě mezi subjekty, které by se měly na revitalizaci celé oblasti Strahova podílet. Na prvním místě je ČSTV, na druhém stát, respektive vysoké školy, které mají na Strahově koleje," upřesnil Bém a dodal, že metropole nyní na podobný projekt nemá peníze.
"Soustředíme se v současné době na jiné oblasti, například na hromadnou dopravu a bezpečnost v Praze. Ale pokud bude za tři roky výběr daní růst o dvacet procent namísto současného patnáctiprocentního poklesu, může hlavní město o investici do Strahova uvažovat," dodal Bém.
Strahov olympijský, nebo Strahov literární?
Plány, co se strahovským stadionem udělat, představila před necelými třemi roky i radnice Prahy 6, v jejímž katastru areál stojí. Ta počítala hned s několika možnostmi.
Místo spartakiádního stadionu vedení radnice chtělo mít Národní knihovnu, v úvahu připadalo i to, že by se spartakiádní stadion stal stadionem olympijským, pokud by Praha uspěla a hostila letní hry.
Už tenkrát se objevila myšlenka poskytnout strahovský areál developerům, kteří by ho přestavěli. I tehdy ale bylo jasné, že status památky tenhle směr úvah dost handicapuje.
Jeden z návrhů na přestavbu Strahova.
Poslední možnost byla jednoduchá - nedělat nic. To by ale podle starosty Prahy 6 Tomáše Chalupy vedlo jen k tomu, že se stadion rozpadne. "Nájemníci stadion nijak nezachrání. Náklady na jeho provoz a na opravy jsou až příliš vysoké," tvrdil na sklonku roku 2007 Chalupa.
Pohled zblízka: památkově chráněná ostuda
Jediný pohled stačí, aby člověku došlo, že sportovní veličina jménem Strahov s kapacitou přes 200 tisíc diváků je už dávno za zenitem a připomíná spíš dýchavičného tlouštíka těsně před zhroucením.
Když se člověk otočí od sparťanského sportovního centra a přeletí pohledem ochozy stadionu, uvidí cestičky, kudy teče dešťová voda, vybledlý beton a od sluníčka vyšisované sedačky na tribunách, kde se prohánějí maximálně tak myši.
Průchod hlavní bránou pod chátrajícími tribunami pak okamžitě naplní hlavu představou řítícího se betonu. Je evidentní, že ač je stadion památkově chráněný, prostředky na udržování obrovského areálu zkrátka nejsou.
"Občas slyšíte tu ránu, když se někde utrhne kus betonu a spadne dolů. Přístupy na ochozy jsou sice zahrazené, ale zábrany se dají přelézt," přiznává sám Rott, podle něhož obří tribuny slouží jako útočiště například bezdomovcům.
Stadion StrahovStrahovský stadion je dle některých zdrojů stadion s největší rozlohou na světě. Jeho kapacita činí více než 240 000 míst, z toho 50 000 k sezení. Výstavba prvního stadionu, který byl dřevěný, zde začala již roku 1926. Stadion byl o dalších šest let později modernizován. Po druhé světové válce se stavělo dále, a to v letech 1948 a 1975, tehdy vznikla současná podoba stadionu. Právě v druhé polovině 20. století se zde konaly velké spartakiády, a to v pětiletých odstupech. V 60. letech se tu nacházela dokonce i závodní dráha. Poslední spartakiáda se konala roku 1985. 18. srpna roku 1990 se na Strahově konal jeden z největších rockových koncertů Rolling Stones, který navštívilo přes 150 000 lidí, a to včetně tehdejšího prezidenta republiky Václava Havla. Po pádu komunismu však megalomanská stavba neměla využití, a tak chátrala, na hřišti o rozloze 63 000 m² rostl plevel a malé stromky, ochozy se dostaly do havarijního stavu. Zdroj: Wikipedia |
Měl by se zbourat spartakiádní stadion na Strahově?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 26. srpna 2010. Anketa je uzavřena.
