Na první pohled se po spuštění základních registrů nezměnilo nic. Grafik iDNES.cz Michal Barák, který se shodou okolností na začátku července přestěhoval, musel při nahlášení změny navštívit spádový úřad svého budoucího trvalého bydliště, předložit potřebné doklady a zaplatit padesátikorunový poplatek. Bez dlouhého čekání úřednici občanskosprávního odboru Prahy 17 předložil stejný formulář přihlašovacího lístku k trvalému pobytu, který se používal i před měsícem.
"Ptal jsem se na úřadě, zda změnu trvalého bydliště mohu prostřednictvím úřadu dát vědět třeba i mé bance nebo dodavateli elektrické energie. Otázkou jsem je zaskočil a nebyli mi schopni poradit. Poslali mě na pracoviště, kde je Czech Point. Tam jsem se dozvěděl, že to není možné," popsal Barák.
Právě méně běhání a přelévání informací i mimo úřady slibují takzvané základní registry. V Česku fungují od 1. července. Z 10 tisíc nejrůznějších databází se nově staly čtyři. Jejich prostřednictvím si úřady mají vyměňovat informace mezi sebou, aniž by každý z nich museli zvlášť obíhat ti, kteří se vdávají, žení či stěhují.
Základní registryRegistr obyvatel - vede jej ministerstvo vnitra, jsou v něm informace o občanech a cizincích s povolením k pobytu v ČR nebo těch, kteří dostali azyl Registr osob - jeho správcem je Český statistický úřad, vede údaje o podnikatelích a firmách, ale také církvích či občanských sdruženích Registr územní identifikace, adres a nemovitostí - správcem je Český úřad zeměměřičský a katastrální, vede údaje o území krajů, obcí, parcelách či ulicích Registr práv a povinností - správcem je ministerstvo vnitra, vede údaje o působnosti orgánů státní moci, právech a povinnostech osob Plánovaná cena základních registrů je 2,9 miliardy korun, náklady zčásti hradí EU. Registry mohou využívat úředníci, podnikatelé, firmy a lidé, kteří si budou moci nechat vypsat, kdo do jejich dat nahlížel a proč. Díky registrům má být snadnější vyřizování například změny bydliště, změny spojené se sňatkem, ale třeba i registrace podnikatelů či vyřizování stavebního povolení. |
Michal Barák proto následující pracovní den kontaktoval několik institucí, aby se dozvěděl, zda má usnadněné vyřizování, nebo ho čeká běhání po úřadech. "Změna proběhla bez problémů v katastru nemovitostí, zaznamenal jsem ji náhledem prostřednictvím internetu. Zaregistroval ji i živnostenský úřad. Naopak finanční úřad po mně chce nové trvalé bydliště doložit. V bance a zdravotní pojišťovně jsem se dozvěděl, že na registr nejsou napojeny a musím je o změně informovat dodatečně," popsal zkušenost.
V případě banky mu nezbývá nic jiného, než zajít s novým občanským průkazem na pobočku. Pracovnice informační linky zdravotní pojišťovny mu řekla, že jim změnu má ohlásit osobně či písemně. Na finanční úřad prý stačí poslat kopii dokladů poštou.
Finanční úřady s registry zatím nemluví
Ministerstvo vnitra, které dva ze základních registrů spravuje, přiznává, že finanční úřady zatím v systému nefungují, jak by měly. Chybí jim totiž potřebné identifikační prvky. "Nemohou tak mít každý den aktuální změny," informoval mluvčí resortu Pavel Novák.
Mluvčí Generálního finančního ředitelství Jaroslava Musilová problémy potvrdila s tím, že se na jejich odstranění intenzivně pracuje. "Práce se týkají nejen on-line napojení na základní registry, ale i ztotožnění údajů daňových subjektů vůči referenčním údajům v základních registrech a přidělení agendového identifikátoru fyzickým osobám," popsala.
Daňová správa musí porovnat svá data s těmi, která jsou již zanesena v registrech. A musí odstranit nesrovnalosti. Podle Musilové je objem zpracovávaných dat ovšem tak obrovský, že si propojení databází finančních úřadů a registrů vyžádá čas. "Daňová správa eviduje cca 10 milionů daňových subjektů, z toho je cca 5,5 milionu fyzických osob. V nich se samozřejmě vyskytuje určité procento nesrovnalostí, a proto je nutné počítat i s časem na jejich vyjasnění a následné ztotožnění dat na základní registry," doplnila mluvčí.
Podle Nováka si ale i v této situaci finanční úřady jsou schopny obstarat data náhradním způsobem.
Místo konce obíhání úřadu přibyla cesta na Czech Point
Na změnu není nutné čekatZměny v registrech probíhají fakticky on-line. Úřady státní správy a samosprávy je podle mluvčího ministerstva vnitra Pavla Nováka mají k dispozici v momentě, kdy jsou do registrů zadány. Čekat tedy není třeba. U soukromých institucí, jakými jsou například banky nebo pojišťovny, pak záleží na tom, kdy jsou schopny data přenést z datové schránky do svých databází. iDNES.cz požádal o komentář k užívání registrů v praxi jejich mluvčí Adrianu Kopeckou. Na zaslané dotazy nereagovala. |
Novinka vázne také v bankách. "1. červenec byl označen jako den spuštění projektu, systém základních registrů je tedy v samém začátku svého provozu a ještě bude nutné doladit tok informací v praxi," popsala mluvčí ČSOB Pavla Hávová. Doplnila, že o využívání základních registrů je ze strany banky zájem. "Vítáme, že lidé už nebudou muset s informací o každé změně na pobočku. Na možnost zavedení této služby budeme klienty aktivně upozorňovat," dodala Hávová. Kdy začne banka novinku využívat, zatím neupřesnila.
Toho, kdo chce dát vědět o změně svého stavu či bydliště i jiným než obecním či státním úřadům, čeká paradoxně s novými registry úřední kolečko navíc. Kromě občanskosprávních odborů totiž musí i na pracoviště Czech Point. Jedině tam může žádat o zpřístupnění části informací z registru obyvatel třetím osobám.
"V případě bank, pojišťoven nebo mobilních operátorů stačí zadat prostřednictvím Czech Pointu informační příkaz. Jak s ním banky a další instituce naloží, je na nich," řekl iDNES.cz Novák.
Jedna z pracovnic Czech Pointu Městského úřadu Prahy 17 iDNES.cz ale v pondělí řekla, že o informačních příkazech zatím nemají informace, proto je nezadávají. Popis této povinnosti vnitro vyvěsilo na své stránky o den později.
V popsané metodice zatím úřady tápou a školení, které absolvovali, si mnozí pracovníci vyložili rozdílně. "V tuto chvíli nemáme žádnou možnost, jak vyhovět žadatelům a zprostředkovávat informace pro banky nebo pojišťovny. Jak jsem pochopila, tak to bude možné až v budoucnu a jen prostřednictvím Czech Pointu," řekla iDNES.cz Hana Tirpáková z Úřadu Městské části Praha 17.
Ministerstvo přitom původně záměr představovalo s ideou, že lidé vyjmenují seznam institucí, kterým chtějí změnu dát vědět, hned u prvního úředníka. Registry jim proto měly ušetřit čas a tím i peníze na ušlé mzdě, protože hodina strávená v roli klienta stojí jednoho člověka až 152 korun (více o propočtech ministerstva čtěte zde). Novák přiznal, že to si vyžádá změnu veškerých formulářů, což se do začátku července nestihlo, protože je to časově náročné. Lidé na úřadech vyplňují stovky druhů lejster.
