„Maturity ukázaly zlepšení studentů v matematice a v cizích jazycích. K mírnému zhoršení došlo naopak v českém jazyce a literatuře, nicméně je skutečně tak mírné, že mu nepřikládáme zvláštní význam,“ uvedla na čtvrteční tiskové konferenci ministryně školství a pogratulovala úspěšným studentům.
Souhrnné výsledky a celkový počet žáků, kteří si maturitu z jednoho nebo více předmětů zopakují, ministerstvo zatím nezná. Oznámilo zatím pouze výsledky zkoušek z jednotlivých předmětů.
V češtině letos u maturitní zkoušky neuspělo 5 245 studentů, což činí 8,4 procenta z celkem 62 279 žáků, kteří ke zkoušce přišli. O složení maturitní zkoušky z matematiky usilovalo téměř sedmnáct tisíc studentů, zkoušku si zopakuje přes dvacet procent z nich, tedy téměř čtyři tisíce maturantů.
Zkouška z počtů dopadla o něco lépe než loni, kdy propadlo 24 procent studentů. Pro ministerstvo je to dobrá zpráva, neboť prosazuje zavedení povinné maturity z matematiky. Novela školského zákona, přehlasují-li poslanci prezidentovo veto, zavede povinnou maturitu z matematiky od školního roku 2020 - 2021 (více o prezidentově vetu najdete zde).
Mírně horší výsledky v testu z českého jazyka přičítá Jan Zíka, ředitel společnosti CERMAT, která maturitní testy vytváří, změně katalogu požadavků. Naopak zlepšení v matematice je podle něj způsobeno změnou vzorku maturantů. Matematiku si letos vybralo vyšší procento gymnazistů.
Zkoušku z angličtiny letos absolvovalo přes 41 tisíc studentů, propadlo 2 371 z nich, tedy pouze necelých šest procent. Hůře dopadl německý jazyk. Propadlo 441 žáků z 2 133, neúspěšných bylo tedy jednadvacet procent němčinářů.
Výrazně lépe si vedli opět gymnazisté
Propadlíci mají stále šanciNeúspěch při prvním pokusu o složení maturitní zkoušky zdaleka neznamená, že středoškolák zůstane bez maturity a jeho studium vyjde vniveč. Každý má totiž ještě možnosti dvou opravných zkoušek. Podle údajů Cermatu se od zavedení státních maturit v roce 2011 počet studentů, kteří nesplní požadavky ani po opravných pokusech, pohybuje na úrovni přibližně osmi procent. „Ani tito neúspěšní maturanti však nemají zavřenou cestu k maturitnímu vysvědčení nadobro. Mají možnost se opět přihlásit ke středoškolskému studiu s maturitní zkouškou a v závěrečném ročníku si mohou opět podat přihlášku k řádnému termínu maturitní zkoušky,“ doplnil Cermat. |
Rozdíly mezi jednotlivými typy škol jsou podobné jako v uplynulých letech. „Gymnázia dosahují neúspěšnosti u matematiky kolem dvou tří procent. Učňovské a nástavbové obory dosahují neúspěšnosti kolem padesáti procent,“ řekl Zíka.
Maturitní zkouška se skládá ze dvou částí - společné, tedy státní, a profilové, neboli školní. Aby žák uspěl u maturity, musí úspěšně složit povinné zkoušky obou těchto částí. V rámci státní zkoušky absolvuje písemnou i ústní zkoušku z češtiny a cizího jazyka nebo matematiky. Letos si většina maturantů vybrala jako druhý předmět opět cizí jazyk. Matematiku zvolilo pouze 27 procent dětí.
Propadlíci nejsou ztraceni, léto však zřejmě budou muset věnovat učení. Opravné termíny maturitní zkoušky se budou konat 1. - 7. září 2016. Není nutné opakovat celou zkoušku, ale jen předměty, ve kterých student neuspěl.
Loni u maturitních testů propadlo téměř šestnáct procent z celkem 82 tisíc studentů. Z předmětů dopadla nejhůře matematika, v níž propadlo necelých 24 procent žáků stejně jako v roce 2014. Dobře nedopadl ani německý jazyk, který nezvládlo necelých dvacet procent maturantů. Poměrně dobře dopadla na rozdíl od letoška čeština. Nezvládlo ji 6,5 procenta maturantů. A angličtina, ve které propadlo 6,3 procenta studentů (o loňských výsledcích čtěte zde).
Od pondělí do 10. června se mohou konat ústní zkoušky společné i profilové části maturity. Termíny vypisují ředitelé škol. Celkové výsledky státních maturit budou k dispozici nejpozději v polovině června.
Co je to epizeuxis?
Zástupci iniciativy Maturitní data - odtajněno, kteří po ministerstvu školství požadují zveřejnění anonymizovaných výsledků maturitních testů, upozorňují, že v letošních maturitních testech se vyskytly úlohy postavené na akademicky pojatém učivu, které znevýhodňují maturanty ze středních odborných škol.
„V letošním testu z Českého jazyka a literatury šlo například o úlohu 28, podle níž měli žáci najít v básni epizeuxis. Namísto interpretace šlo tedy o velmi specializovanou znalost z literární teorie. Jiným příkladem je výchozí text pro úlohy 18 - 22, který je úryvkem z knihy Mechanický pomeranč. Úryvek obsahuje velké množství novotvarů odvozených z angličtiny, jehož čtením ztratí víc času než ostatní ti maturanti, kteří jako svůj jediný cizí jazyk studují například němčinu,“ píše zakladatel iniciativy Oldřich Botlík. V obou případech podle něj jde o typické úlohy znevýhodňující žáky středních odborných škol.
S tím však nesouhlasí zakladatel Asociace češtinářů Jiří Kostečka. „Test byl naprosto v pořádku. V situaci, kdy byla zrušena vyšší úroveň maturity, musí být test postaven tak, aby nebyl primitivní pro školy akademičtějšího typu, zejména gymnázia, ale zároveň musí být postaven tak, aby ho mohli bezpečně složit negymnazisté. Musí tam být určité penzum úloh, které jsou společné a poté určitý počet úloh rozlišovacích, u nichž se předpokládá, že je úspěšně složí gymnazisté nebo špičkoví studenti jiných typů škol,“ vysvětluje Kostečka.
Zmíněný epizeuxis, tedy básnická figura založená na opakování stejného slova za sebou v jednom verši, podle něj do maturitního testu rozhodně patří. „Myslím, že ta kritika je způsobena tím, že ten termín zní zlověstně. Možná, že kdyby tam místo toho byla anafora, která je také klasická figura, a o které se ví víc, možná by ten povyk nebyl tak velký. My jsme zkrátka vyhověli volání, aby katalog požadavků byl co nejvíce konkrétní. V katalogu tak je sedm nebo devět základních básnických figur, dohromady je jich přitom přes padesát,“ říká Kostečka. Problém vidí v tom, že někteří učitelé si novou podobu katalogu nenastudovali.
