„Petr s Radkem si chtějí koupit stejnou knihu. Petrovi ke koupi knihy 250 korun chybí, Radkovi naopak 150 korun přebývá. Radek má třikrát více korun než Petr. Užitím rovnice nebo soustavy rovnic vypočtěte cenu knihy.“ Ke správnému výsledku této úlohy se dopracovalo přes 48 procent letošních maturantů, více než polovina studentů tak příklad nevypočítala.
Data o tom, jak si maturanti vedli v konkrétních úlohách, zveřejnila společnost Cermat po nátlaku zmíněné iniciativy vůbec poprvé. „Po šesti ročnících státní maturity máme poprvé informace o výsledcích každé jednotlivé úlohy,“ ocenil na úterní tiskové konferenci zakladatel iniciativy Oldřich Botlík.
Výsledky podle něho vypovídají o špatné úrovni matematiky na středních školách.
Češtinář: Středoškoláků je moc |
V uplynulých týdnech iniciativa svoji kritiku směřovala zejména na testy z českého jazyka, konkrétně rozvířila debatu ohledně úlohy týkající se výrazu epizeuxis (více čtěte zde). Po analýze dat, které zveřejnil Cermat, však kritiku češtinářského testu zmírňuje.
„Zatímco v případě českého jazyka a literatury se ukazuje, že výuka se soustřeďuje na důležité a v praxi využitelné dovednosti, v matematice sice maturanti vykázali slušnou znalost některých nadrilovaných postupů, ale selhávají tam, kde mají opravdu přemýšlet. Neúspěšní jsou tedy i u dobře vystavěných úloh testu, které ověřují, zda středoškoláci ovládají základy matematického uvažování,“ uvedl Botlík.
Technický balast, kritizuje iniciativa matematický test
V matematice, z níž budou od roku 2021 studenti maturovat povinně, se maturanti oproti loňskému roku lehce zlepšili. I tak jich ovšem v tomto předmětu propadlo 23 procent. „Přestože z matematiky maturovali jen ti, kteří si ji vybrali dobrovolně a jsou víceméně smířeni s drilováním matematických postupů, nedá se říct, že je všechny dobře zvládli,“ říká Botlík.
Maturitní úlohyVšechny úlohy i řešení letošních státních maturitních testů jsou zveřejněny na stránkách Cermatu. Minulý týden společnost přidala rovněž data o tom, jak si studenti vedli v jednotlivých otázkách. Data poté graficky zpracovala a analyzovala iniciativa Maturitní data - odtajněno. |
Například vyjádření proměnné v jednoduchém vzorci nezvládlo plných 57,8 procent maturantů. Ve srovnání s tím je podle něho úspěchem výsledek řešení logaritmické rovnice, kde zůstalo bez bodu jen 55 procent maturantů.
„V matematickém testu je spousta úloh, kterým já říkám technický balast. To, co trénují, už umí každý trochu chytřejší mobil. Máte příslušnou aplikaci, vyfotíte si výraz, kliknete si na proměnou, kterou chcete vyjádřit a aplikace to sama spočítá. Musíte ale vědět, co děláte, kde v té úloze ty proměnné najdete,“ říká Botlík.
Test podle iniciativy obsahuje i „chytré“ úlohy z praktického života. Jako příklad uvádí úlohu číslo dvě: „Nádrž se plní několika stejně výkonnými čerpadly. Dvě čerpadla by prázdnou nádrž naplnila za x hodin (x > 0). Vyjádřete v hodinách, za jak dlouho by prázdnou nádrž naplnilo n čerpadel (n ∈ N).“
V této úloze však pohořelo přes 84 procent maturantů. Jen o něco lépe skončila úloha na výpočet průměrného platu ve firmě, kterou nezvládlo 65,2 procenta žáků. Právě tyto úlohy se přitom podle zástupců iniciativy zaměřují na použití matematiky jako nástroje porozumění světu. Děti si s nimi nevědí rady, neboť ve škole se s nimi často nesetkávají, v hodinách matematiky řeší většinou „umělé“ úlohy.
Umí maturanti česky?
Podle Bohumila Kartouze ze společnosti Eduin, která s iniciativou úzce spolupracuje, jsou výsledky v testech z češtiny pozitivní. „Ukazují, že studenti jsou schopni v celku obstojně používat češtinu jako mateřský jazyk. To znamená, že uspěli v úlohách na čtenářskou gramotnost a neuspěli v úlohách zaměřených na znalost literárněvědních pojmů, které jsou z hlediska používání jazyka nesmyslné,“ řekl Kartouz.
S tím však nesouhlasil Jiří Zíka, ředitel společnosti Cermat, která je hlavním terčem kritiky iniciativy. Na tiskovou konferenci dorazil jako divák. „Žáci se neumí souvisle vyjadřovat. Nejsou schopni zformulovat jednoduchou větu. Neznají ani zásady, jak vytvořit větu. Je to vidět i v matematice. Výsledky v matematice jsou velké části důsledkem neporozumění textu. Oni neumí textovou úlohu vyřešit, protože neporozumí zadání,“ řekl Zíka.
Botlík do budoucna požaduje zveřejňování dalších anonymizovaných dat. „Mě třeba osobně zajímají například rozdíly mezi výsledky gymnazistů a žáků středních odborných škol. To se z výsledků vyčíst nedá,“ řekl. To však Zíka spíše odmítá.