Rozpoznat básnickou figuru založenou na opakování stejného slova za sebou v jednom verši nedokázalo 65,8 procenta prvomaturantů. U studentů, kteří skládali zkoušku v opravném termínu, je ještě horší skóre: epizeuxis nenašlo 88,4 procenta.
„Zveřejněná data umožňují mnohem věcnější debatu o třech zásadních věcech. Za prvé: Je to, z čeho středoškoláky zkoušíme, opravdu důležité? Za druhé: Je to, co středoškoláky vyučujeme (protože je z toho zkoušíme), opravdu důležité? Za třetí: Co středoškoláci opravdu umějí? Graf úlohy, v níž měli maturanti hledat epizeuxis, je výmluvný,“ komentoval výsledky Oldřich Botlík z iniciativy Maturitní data - odtajněno.
Úloha s epizeuxí podle iniciativy znevýhodňuje žáky středních a odborných škol. „Namísto interpretace šlo tedy o velmi specializovanou znalost z literární teorie,“ uvedl dříve Botlík.
S tím ovšem nesouhlasil zakladatel Asociace češtinářů Jiří Kostečka. „Test byl naprosto v pořádku. V situaci, kdy byla zrušena vyšší úroveň maturity, musí být test postaven tak, aby nebyl primitivní pro školy akademičtějšího typu, zejména gymnázia, ale zároveň musí být postaven tak, aby ho mohli bezpečně složit negymnazisté,“ vysvětlil Kostečka.
Změnily se požadavky. Z češtiny jsou proto horší výsledky
Ministryně školství Kateřina Valachová 19. května oznámila, že u písemných testů z češtiny propadlo více než osm procent maturantů. Výsledek je horší než minulý rok. V matematice se maturující studenti mírně zlepšili, přesto jich propadlo 23 procent (více jsme psali zde).
Mírně horší výsledky v testu z českého jazyka přičítá Jan Zíka, ředitel společnosti Cermat, která maturitní testy vytváří, změně katalogu požadavků. Naopak zlepšení v matematice je podle něj způsobeno změnou vzorku maturantů. Matematiku si letos vybralo vyšší procento gymnazistů.
