„Beru to jako potvrzení těch šesti let, které jsem v čele ČT strávil,“ řekl Dvořák na krátké tiskové konferenci po svém zvolení. Poděkoval mimo jiné i svým protikandidátům, kteří prý přinesli do debaty zajímavé momenty. „ O některých z nich budeme uvažovat,“ uvedl ředitel.
Finálové kolo volby bylo jediným bodem středečního zasedání Rady. Začalo ve 13 hodin v budově České televize na Kavčích horách. Jak na úvod řekl předseda Rady Jan Bednář, přítomni byli všichni radní. Do konferenčního sálu České televize, kde se volba konala, dorazili také všichni kandidáti (více o kandidátech najdete zde).
Samotné hlasování o novém generálním řediteli začalo krátce po 16. hodině a mělo více kol. V prvním zvolili radní dva postupující, v druhém rozhodovali o tom, který ze dvou postupujících se stane ředitelem. Postoupil stávající šéf ČT Dvořák se 14 hlasy a bývalý ředitel Primy Martin Konrád, který měl 6 hlasů.
V druhém kole, kdy měl každý radní jen jeden hlas, zvítězil Dvořák. Měl 15 hlasů, zatímco pro jeho konkurenta nikdo nehlasoval. Pro zvolení bylo potřeba nejméně 10 hlasů, kdyby je žádný z kandidátů nezískal, přišlo by další kolo hlasování. Rozhodnuto bylo krátce po půl páté odpolední.
Hlasování předcházely projevy jednotlivých uchazečů. Všech pět zájemců o post generálního ředitele dostalo desetiminutový prostor pro představení svého projektu, jak si představují směřování ČT v následujícím funkčním období. Poté následovala časově neomezená možnost radních pokládat kandidátům dotazy. O pořadí kandidátů rozhodl los. Jako první byl na řadě Jiří František Potužník.
První kandidát Potužník Televize musí mít možnost si vydělat
Potužník jako nejdůležitější bod zpravodajství označil důvěryhodnost. Upozornil, že v současné době přibývá zpráv, které nejsou ověřené a jejich původ je nejasný. Poslání zpravodajství ČT by proto podle něj mělo i odhalovat hoaxy, aby zajistilo veřejnosti pravdivé informace.
Dále uvedl, že je třeba využívat nových médií. „Dokážu si představit, že by některé služby byly i zpoplatněné,“ řekl také. Zmínil například balíčky s obsahem tvořené na míru. Česká televize by podle něj měla mít možnost si vydělat. Rozpočet ČT by podle Potužníka měl stát na třech pilířích - stálé částky z rozpočtu, nezávislé na libovůli aktuální politické reprezentace, koncesionářských poplatcích a z toho, co si vydělá.
Stávající ředitel Dvořák Služba musí být pro všechny
Jako druhý z pěti kandidátů vystoupil před radními stávající generální ředitel Petr Dvořák. „Základním principem veřejné služby je její univerzalita,“ řekl v úvodu svého přednesu. Za zásadní hrozící problém považuje možnou ztrátu této univerzality.
Uvedl, že jeho projekt nelíčí budoucnost v růžových barvách, zaručuje ale, že ČT zůstane nezávislou a stabilní institucí. V souvislosti s digitalizací uvedl, že bude vyžadovat legislativní změny v této oblasti. Dvořák chce též zavést internetové kanály, zaměřené mimo jiné na vzdělání. Vyjmenoval konkrétní kroky, které hodlá provést, od zřízení nových regionálních studií až po přípravu pořadů. Nová zpravodajská studia by Dvořák zřídil v Plzni a v Ústí nad Labem.
Větší otevřenost k veřejnosti má podle Dvořáka zajistit takzvaná divácká rada a také nová funkce televizního ombudsmana. Současného ředitele zaskočil otázkou radní Kühn, který se ho zeptal, co se mu na ČT nelíbí. Dvořák zkritizoval malou flexibilitu, budovu na Kavčích horách, ale k vysílání uvedl, že ho nemůže hodnotit.
Bývalý šéf zpravodajství ČT Je třeba zvýšit poplatek
Karel Novák se radním představil jako člověk, který má třiadvacetiletou praxi ze zpravodajství v České televizi. Ve svém projektu navrhl sloučení České televize a Českého rozhlasu, a to pod pracovním názvem Česká veřejnoprávní. Sloučení by z počátku vyžadovalo určitou investici, ale v důsledku by bylo ziskové. „Ve čtvrtém roce by tato sloučená korporace generovala zisk 15 milionů korun,“ uvedl.
Novák poté představil svou ideu financování veřejnoprávních médií. Za základní věc považuje zvýšení koncesionářského poplatku. „Byť je to hodně nepopulární, musíme jednat o indexaci poplatku,“ řekl. Bývalý šéf zpravodajství navrhl také posílení nových médií, což by se testovalo v novém vývojovém centru ČT Lab. Tuto myšlenku ale nestihl v projevu před radními rozvinout, protože uplynul desetiminutový limit určený pro prezentaci.
Člen Rady Zdeněk Šarapatka se Nováka zeptal na to, jak by si představoval jednání s politiky například o výši poplatku. Upozornil, že některým politikům se pořad 168 hodin zdá kontroverzní, a mohou vznikat osobní animozity vůči jeho tvůrcům. Právě Novák je vedoucím dramaturgem tohoto zpravodajského pořadu. „Já jsem ve zpravodajství zažil velké tlaky, vždy jsme se snažili komunikovat a vysvětlovat, že nejsme proti nikomu zaujatí,“ odpověděl Novák na dotaz radního.
Exšéf Primy Konrád Posílil bych původní českou tvorbu
Čtvrtým kandidátem, který prezentoval svůj pohled na ČT, byl Martin Konrád, někdejší ředitel televize Prima. Uvedl, že mu jde hlavně o odklon od komerčního směřování televize a návrat k jejímu veřejnoprávnímu poslání.
Posílil by původní českou tvorbu na úkor nákupu hotových věcí nebo scénářů ze zahraničí. „Zlatý fond České televize se vytvářel v 70. až 90. letech,“ upozornil. Podle něj je tato starší tvorba oblíbená diváky právě proto, že v ní „herci skutečně hráli.“
Konrád apeloval také na vyrovnaný rozpočet televize. „Všichni mluví o tom, že je potřeba zajistit financování, ale nikdo ještě nemluvil o úsporách,“ řekl Konrád. Zkritizoval například to, že ČT investovala za rok přes 100 milionů do areálu, o němž ví, že není vyhovující. V projektu navrhl zbourat jednu z budov ČT zvanou „rohlík“. „Česká televize vyrábí vůbec nejdráž,“ uvedl Konrád své srovnání s jinými televizemi.
Radní Šarapatka v následné diskuzi upozornil, že téměř stejný návrh předložil na své tiskové konferenci senátor Jan Veleba. Konrád odmítl, že by s ním byl spojen. Veleba je znám svým návrhem, aby lidé neposílali koncesionářské poplatky České televizi, ale aby si mohli vybrat, kde jejich peníze skončí (o Velebovi s souvislosti s ČT zde).
Ekonom Vinklář Je třeba udržet současný trend
Ekonom Petr Vinklář ve svém projevu zdůraznil to, že pro televizi nechce žádné převratné změny. „Rád bych udržoval současný trend, žádný odklon,“ ujistil radní. Poděkoval jim za to, že ho vybrali mezi pět postupujících kandidátů. Pokud prý nebude vybrán, považoval by si za čest spolupracovat s ČT formou konzultací.
V dalším projevu se zaměřil na zpravodajství a objektivnost informací, nebylo ale jasné, jak by chtěl objektivity dosáhnout. „Objektivita jako taková je velmi subjektivní,“ řekl a dodal, že objektivita by měla být výsledkem širší debaty, a to s účastí odborníků nebo státu, reprezentovanému například centrem hybridních hrozeb.
Vinklářův projev byl velmi krátký a stručný. Spoléhal pravděpodobně na to, že radní mají jeho koncepci k dispozici písemně. Podle následných dotazů se v ní ekonom věnuje i například koncesionářským poplatkům nebo měření kvality. Navrhl doplnit poplatky zpoplatněním prémiového obsahu.
