„Když dopředu víte, že vás čeká tříhodinová konference, není to úplně příklad rychlé, stručné, kvalitní komunikace,“ komentuje Petr Lesenský, místopředseda Asociace PR agentur APRA. S tím jakým způsobem vláda představila úsporná opatření spokojený není.
„V momentě, kdy unavíte i novináře, nemůžete počítat s tím, že by se informace k příjemci dostaly ve formě, kterou si představujete,“ řekl pro iDNES.cz.
Nové důchody budou nižší, odvody OSVČ i daně firem se zvýší, navrhla koalice |
Tisková konference trvala příliš dlouho a směšovala příliš mnoho témat také podle expertky na PR a strategickou komunikaci Denisy Hejlové. Jak dodala, ve čtvrtek v poledne navíc téměř nikdo nemá čas na to, aby takto dlouhý přenos sledoval. „Pořádek a jasno v tom udělali až novináři, kteří téma zpracovávali a vytáhli to podstatné,“ doplnila.
Nešťastná byla také symbolika začátku tiskové konference v 11:55. „Rozumím té symbolice, že vláda chtěla vyjádřit, že opatření přicházejí za pět minut dvanáct. Nicméně to není potřeba až tak doslovně ukazovat. Navíc to, že opatření přicházejí takhle pozdě, není chyba občanů, ale vlády,“ míní Hejlová.
Symbolika tiskové konference nebyla šťastná ani podle Nikolety Nemečkayové z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). „Nazvat ji za pět minut dvanáct a vézt se na tomto motivu, ale zároveň zdůrazňovat, že tato představovaná opatření se projednávala celé měsíce, je poněkud protichůdné,“ hodnotí s tím, že slovní obrat „za pět minut dvanáct“ evokuje něco dlouhodobě podceňovaného a dotaženého až na poslední chvíli. „Což není úplně zpráva, kterou chcete při takto širokých reformách vysílat.“
Vláda neměla jinou možnost, riskuje ale důvěru voličů, říkají politologové |
Úvod plný prázdných frází
Vysvětlování kroků jako takových, ke kterému vláda přešla až zhruba po 45 minutách od začátku tiskové konference, kritizovala Nemečkayová. Podle ní bylo velmi obecné a mnoho představitelů vlády vyplňovalo prostor nadnesenými ideovými vsuvkami, které neříkaly nic k plánovaným reformám. Za zhruba 45 minut se s projevem vystřídal premiér Petr Fiala, předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová, ministr vnitra Vít Rakušan, ministr financí Zbyněk Stanjura a další.
Také Hejlová kritizovala zhruba hodinový úvod. „Vláda chtěla opatření zaobalit tak, aby si je lidé vyložili podle toho, jak chtějí. Myslím ale, že se jim to příliš nepovedlo. Když chcete oznamovat nějaká opatření, oznamujete opatření, ale neříkáte tolik kontextu okolo,“ kritizuje.
Nesrozumitelný byl podle Nemečkayové často také jazyk, ve kterém vláda používala příliš odborné pojmy bez vysvětlení. Výjimku tvořilo představení kroků a dopadů důchodové reformy od ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, který podle ní správně využil co nejsrozumitelnějšího jazyka a vysvětloval na základě dat.
PŘEHLEDNĚ: Jak se změní daně a co vláda seškrtá |
Na vládní komunikaci Lesenskému nejvíce schází strategie, ačkoliv si uvědomuje, že nacházet nedostatky není složité. „Ve středu nevíte, jaká opatření se schválí, ve čtvrtek si to s kolegy schválíte a v pátek je tisková konference. Mezi tím popíráte, co se řeklo pár dní zpět, je to hrozný ‚pel mel‘ informací, ve kterém se nikdo nevyzná,“ míní.
Chybí pozitivní obraz o České republice
Nemečkayová zhodnotila pozitivně také začátek vstupu ministra Rakušana. Ten na úvod zmínil například to, že Česká republika patří mezi nejúspěšnější země Evropy a má jednu z nejnižších nezaměstnaností. „Tím vdechl do představování reforem něco pozitivního a špetku naděje. Právě pozitivní příběhy o České republice totiž dlouhodobě v informačním prostoru chybí a pozitivní emoce jsou tak přehlušeny nenávistí dezinformačních kampaní,“ vysvětluje expertka.
Kladně hodnotí také přirovnání reformy státních financí k pacientovi a léčbě, kdy Rakušan zdůraznil, že prevence je vždy lepší. „Konkrétně vysvětlil, že pokud by nyní stát nezakročil proti úpadku státních financí, občané by přišli o mnohé výhody jako bezplatné zdravotnictví a školství. Tím, že dal konkrétní příklady, si lidé budou umět lépe představit, co by se stalo, kdyby reformy neproběhly a jak neblahý dopad by to na ně mělo,“ doplňuje.
Žádné poděkování občanům
Jako nedostatek vidí Nemečkayová také vynechání rozměru Evropské unie, ke které v Česku panuje dlouhodobě skeptická nálada. „Při představování finančních škrtů by se hodilo zmínit i to jakými, způsoby EU Česku pomáhá,“ uvádí.
Velmi negativně Lesenský hodnotí úniky návrhů úsporných opatření, ke kterým v minulých týdnech docházelo. Veřejnost pobouřilo například zavedení spotřební daně na tichá vína nebo návrh na zvýšení DPH na vodné a stočné.
Ze tří na dvě. Nové sazby DPH zdraží kadeřníka a pivo, potraviny zlevní |
„Vyplývá mi z toho, že strategická komunikace není dobře naplánovaná, nejsou dobře promyšlené procesy, není tam jasné a přehledné, kdo by o čem měl hovořit,“ komentuje. Ke srozumitelnému vysvětlení opatření by se podle něj daly použít i lidské příběhy, konkrétní osoby. „Maminka s dětmi na mateřské by se měla najít v nějakém konkrétním příběhu, aby chápala, co pro ní nová opatření budou znamenat,“ radí.
Navíc také nepadlo poděkování ani obyvatelům České republiky. „Mnozí si poctivě utahovali opasky, podporovali sankce a byli solidární s Ukrajinou. Představitelé vlády sice děkovali kolegům za měsíce tvrdé dřiny na představovaných balíčcích, poděkování občanům za trpělivost, sebezapření a podporu ale chybělo.“
Úsporná opatření mají přispět ke snížení zadlužování Česka. Konsolidační balíček počítá například se zvýšením daně z tabáku, alkoholu a hazardu nebo daně z nemovitosti. Zvýší se také odvody živnostníků a stát opětovně zavede nemocenské pojištění pro zaměstnance.
Snížené sazby daně z přidané hodnoty (DPH) se sloučí na 12 procentech, dosud byly deset a 15 procent. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka informoval o tom, že nové důchody budou o něco nižší než dnes. Penze by měla trvat v průměru 21,5 roku, zaručený důchod by měl odpovídat 20 procentům průměrné mzdy. Část příjmu ve stáří by mělo zajistit spoření se státním příspěvkem.
