Pátek 23. dubna 2021, svátek má Vojtěch
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 23. dubna 2021 Vojtěch

Biolog: Češi kvůli dotacím bezhlavě sází lesy, rybníky zamořili kapry

  0:02
V české krajině je nejvíce lesa za posledních 300 let. V divočině však chybí oblasti bez lesa, kde žijí ohrožené druhy rostlin i živočichů. Malé ostrůvky zůstávají v bývalých vojenských areálech. „Na zalesňování jsou dotace a lidé to mohou dělat úplně bezhlavě,“ řekl v rozhovoru pro iDNES.cz biolog David Storch.

Letecké fotografie Brd, jejichž část se nově zpřístupní veřejnosti. | foto:  Dan Materna, MAFRA

Čím přesně se zabýváte?
Téma, které mě zajímá a za nějž jsem byl oceněn cenou předsedy Grantové agentury ČR, je biologická rozmanitost, diverzita a různé její trendy. Náš tým se zabýval například tím, jak se mění rostlinná i živočišná diverzita s plochou, na které ji měříme, anebo proč je někde víc druhů než jinde. Hlavním trendem biologické rozmanitosti je, že klesá od rovníku k pólům. V tropech je nejvíce druhů, které však směrem od rovníku dál ubývají.

David Storch

Biolog a ekolog David Storch (15. září 2015).

Profesor Storch působí jako ředitel Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Zabývá se makroekologií, biodiverzitou a ekologickou teorií. Přednáší na Přírodovědecké fakultě UK a na Biologické fakultě Jihočeské univerzity. Je spoluautorem knih Úvod do současné ekologie či Biologie krajiny: biotopy České republiky a Jak se dělá evoluce. Storch 1. října převezme Cenu předsedy Grantové agentury za výzkum biologické rozmanitosti.

Co se vám podařilo ukázat?
Z geometrie jsme odvodili pravidla, na základě nichž dokážeme říct, jak rychle bude stoupat počet druhů, když začneme na malé ploše a půjdeme až na úroveň celých kontinentů. Tam určitá pravidla platí a nám se je podařilo odhalit. Pro globální trendy diverzity ale naopak neplatí jednoduchá pravidla. Vysvětlení musí být složitější a rafinovanější. Například na vysoký počet druhů v tropech by teoreticky mohl mít vliv větší funkční prostor, kde mohou druhy uplatnit více strategií na přežití.

Ukázalo se ale, že to neplatí a že ten funkční prostor může být třeba obrovský v některých pouštích. Tam jsou sukulenty, kde každý vypadá trochu jinak, ale druhů je tam málo. Zatímco v tropickém pralese máte strašně moc druhů, například stromy, které vypadají stejně, ale to druhové bohatství je obrovské.

Část vašeho výzkumu probíhala v bývalém vojenském areálu Mladá u Milovic. Čím je zajímavý?
Každému doporučuji to navštívit, pokud chce vidět úplnou analogii africké savany u nás. Většina z vojenských újezdů, kde se jezdilo tanky a střílelo se, vypadá jako savana. Neustálá narušení zabránila zarůstání. Vznikla tam mozaika keřů, tu a tam strom a mezi tím tráva. Přičemž Milovice a možná i Doupovské hory jsou nejlepší. Dokonce si myslím, že pokud bych viděl některé fotky z Milovic a z Afriky, tak je skoro nerozliším.

V Milovicích jsou mimo jiné divocí koně, jinde se pasou ovce, pak tam jezdí tanky s turisty a čtyřkolky. Vše po domluvě s ochránci přírody, a tak pokračují v tom, co dělali vojáci. Brání v zarůstání. Jako novinka tam bude vypuštěno stádečko zubrů.

Křišťálová Lupa 2015

Každý kousek bezlesí je přitom dnes cenný a v současné době v naší krajině prohrává s lesy a novou divočinou, krajina zarůstá. Máme více lesa než za posledních 300 let a ta bezlesá krajina ustupuje včetně všech druhů, které jsou na to vázané.

Zplodiny, těžká technika a výbuchy bomb přírodu nepoškodily?
Vypadá to drasticky, ale vytváří se tak místa pro živočichy, kteří z naší krajiny opravdu zásadním způsobem ubývají. V tom okamžiku to třeba nějakého živočicha či rostlinu zabije, ale na druhé straně to vytvoří prostředí, které je úplně unikátní. V kráterech po bombách jsou třeba jezírka, kde se množí obojživelníci. Zplodiny jdou do vzduchu a to je za chvíli pryč.

Každá tůňka, která není rybník, je velice cenná. Rybníky se za posledních 20 až 40 let šíleně zhoršily, protože to jsou akvakultury jenom pro produkci kaprů a už tam nic jiného nepřežije. Naopak v tůňkách se mohou množit obojživelníci i vodní hmyz.

Jak se tam ti živočichové dostanou?
Nikdo pořádně neví, ale zdá se, že přežívají někde v krajině v malých tůňkách. Vodní organismy jsou schopné se výborně šířit. Jak se tam ale dostanou například žáby, které nemohou vzduchem, je těžké říct. Nově vzniklou tůňku však během chvíle osídlí hned několik druhů obojživelníků.

Fotogalerie

Můžou pomoci malé vodní nádrže a mokřady, které se mají obnovovat kvůli zadržování vody v krajině?
Tendence dělat tůňky a podporovat mokřady tady je, ale teď jde o to, aby se z toho neudělaly samé rybníky pro kapry. Je to ryba, která přežije ve všem. Nikdo jiný tam už nepřežije, hmyz tam nemůže být.

Ptáci tam nemůžou nic žrát, protože tam nic nevidí, voda je neprůhledná. Navíc ti kapři všechno sežerou. Problém je, že kapři udělají největší biomasu (celková hmotnost populace jednoho nebo všech druhů ryb v dané lokalitě, pozn. red.). Takže se to finančně vyplatí. Ale třeba se to změní. Možná lidi pochopí, že je mnohem lepší jíst candáta, který je sice pětkrát dražší, ale je to přeci jenom lepší ryba.

Jaký další problém má česká krajina?
Je tu silná tendence zalesňovat, což je z hlediska vodohospodářské funkce jistě dobré. Musí se to ovšem dělat opatrně, protože určitě víme o spoustě příkladů, kdy se zalesnilo cenné bezlesí. Když je to mokřad, tak je to stejně hodnotné z hlediska vodohospodářské funkce jako les. Step nebo písčina ovšem tuto funkci nemá. Na druhé straně tam žijí vzácné druhy, které jsou už pomalu na vymření. Bezlesí je určitě nejvíce ohrožené.

Zalesňování považuji za velký problém právě z důvodu, že jsou na to dotace a lidé to mohou dělat úplně bezhlavě.

Další věcí jsou řeky a říční nivy. V mnoha případech by krajině prospěly drobounké a spíše extenzivní zásahy. Tu udělat tůňku, tu nechat řeku meandrovat. Takové zásahy se ale nevyplatí, takže se to provádí velkoplošně. Buď se vykácí celý porost anebo se narovná řeka. Krátký a robustní zásah je levnější a jednodušší. V případě povodní se pak staví hráze, které velkou vodu posunou dále po řece. Drobné mokřady a rozlivy by byly mnohem lepší.

Jaký vliv mají extrémní výkyvy počasí na stav naší krajiny?
Myslím si, že to zatím velký vliv nemá. Sice bylo obrovské sucho, ale nebylo tak velké, aby to zásadně ovlivnilo populace. Všimněte si zajímavé věci, totiž že to skoro nezahýbalo s úrodou. Ze začátku o tom zemědělci mluvili, ale teď se ukázalo, že třeba obilí bylo úplně v pohodě. Sucho je špatné, ale mnohem horší efekt by mělo, pokud by bylo na jaře.

Teď třeba uschly duby, ale ty se zase vzpamatují. Naše příroda se s extrémy musela vždycky vyrovnat. Vždy tady nějaké byly. Kdyby tohle nastalo někde v tropech, kde je stabilní prostředí, tak by to možná byla katastrofa. U nás to ale nikdy nebylo stabilní. Živočichové a rostliny, kteří tady žijí, jsou docela drsní.

Jaký problém představují takzvané invazní druhy a který z nich je nejnebezpečnější?
Existuje spousta pracovišť, které se snaží tuto otázku zodpovědět. Z toho plyne, že odpověď nebude úplně jednoduchá. Obecně jsou nejhorší invaze predátorů. U nás třeba máme norka, který vyhubil některé populace raků. Nyní je ovšem zase na ústupu, protože ho nejspíš dokáže vyhnat vydra, která je původní.

Invaze rostlin jsou rozsáhlé, ale velkou škodu zatím kupodivu neudělaly. Podél našich řek je spousta topinamburů, dříve to byly netýkavky žláznaté a všude možně máme křídlatky. Zjistilo se, že to příliš nevadí. Někde to sice vytvoří monokulturu, na druhou stranu by tam místo toho mohla být monokultura kopřivy.

Efekt invazních organismů může být sice velký, ale efekt našich zvířat a rostlin může být klidně srovnatelný. Největší paseku v naší přírodě dělá například divoké prase. Přitom tady byla vždy a takový efekt neměla. Krajina se ovšem mění. Teď tady máte lány řepky a kukuřice, kde se ta prasata ukryjí a nikdo je nedokáže regulovat. I naše normální fauna se ocitla v jiných podmínkách a může dělat stejnou paseku jako invazní druhy. Možná větší, protože to tady už zná.

Babiš: Důkazy jsou přesvědčivé. Bylo by lepší, kdyby Zeman osobně reagoval

  • Nejčtenější

Rusko se podílelo na výbuchu ve Vrběticích, Česko vyhostí 18 diplomatů

Česko vyhostí 18 pracovníků ruské ambasády, kteří byli identifikováni jako členové ruských tajných služeb. Policie má...

Česko se rozhodlo vyhostit z ruské ambasády desítky dalších lidí

Česko vyhostí většinu zaměstnanců ruského velvyslanectví, oznámil ve čtvrtek ministr zahraničí Jakub Kulhánek. Rusko se...

Zlom 3. května. Otevřou se obchody a služby, další žáci se vrátí do škol

Systém PES nahradí šest vln rozvolnění, oznámil ve středu premiér Andrej Babiš. Od 3. května by se mohl vrátit druhý...

Rusko vyhostí 20 zaměstnanců české ambasády, poletí pro ně speciál

Rusko vyhostí v odvetě dvacet pracovníků české ambasády, oznámil vicepremiér Jan Hamáček. Moskvu musí opustit do...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ruské agenty odhalily kamery. Munice měla explodovat až v Bulharsku

Dva ruské agenty, kteří se den před výbuchem pohybovali v muničním skladu ve Vrběticích, pomohly rozpoznat kamery....

Jsme inspektoři, ohlásili se agenti do Vrbětic. Později se ozval výbuch

Premium Přijeli do muničních skladů ve Vrběticích a prokázali se jako zaměstnanci ostravské firmy Imex Group. Jednalo se však o...

Muž z Imex Group: Do beden k odeslání by se ve Vrběticích nikdo nedostal

Premium Sklady ve Vrběticích na Zlínsku, které podle českých tajných služeb vyhodili do povětří ruští tajní agenti, měla...

Války budoucnosti mohou probíhat v lidské mysli, říká bezpečnostní analytička

Premium Její znalosti sice využívají vojáci a jeden kolega ji prý s nadsázkou navrhl jmenovat čestnou generálkou britské...

  • Další z rubriky

Mateřské školy se od pondělí plně otevřou, ale jen ve třech krajích

Rodiče dalších dětí si oddechnou. Od pondělí 26. dubna se jejich děti budou moci vrátit do mateřských škol a nebudou...

Lékaři se vrací k běžným operacím, návrat do normálního stavu bude trvat

Nemocnice se pomalu vrací k neakutním zákrokům. Obnovují se tak operace velkých kloubů, například kyčlí i kolen. Ty...

Za Klause bylo nejlíp, Piráti jsou revoluční mládež, míní Jan Zahradil

Premium ODS slaví třicet let od svého vzniku. Jan Zahradil je posledním „dinosaurem“ z té doby, který ještě sedí ve vedení....

Obchody, trhy a vybrané služby se otevřou 3. května, rozhodla vláda

Vláda schválila, že by se obchody a služby měly otevřít 3. května. Bude ale muset ještě reagovat na to, že Nejvyšší...

Zlom 3. května. Otevřou se obchody a služby, další žáci se vrátí do škol

Systém PES nahradí šest vln rozvolnění, oznámil ve středu premiér Andrej Babiš. Od 3. května by se mohl vrátit druhý...

Hráče vyloučili z turnaje, protože měl příliš vysoko nastavený jas obrazu

Známý streamer Tfue přišel o vítězství v turnaji o dvanáct tisíc dolarů kvůli tomu, že měl příliš vysoko nastavený jas...

Královna se rozloučila s Philipem bílými květinami a vlastnoručním vzkazem

Královna Alžběta II. se rozloučila s mužem, který stál po jejím boku celých 73 let. Posledními vzkazy pro prince...

Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom

Premium Mezinárodní měnový fond již před pár lety poukázal na to, že by papírové bankovky či kovové mince mohly z ekonomiky...

Z Philipova pohřbu odcházeli bratři William a Harry v důvěrném hovoru

Na hradu Windsor byl v sobotu pohřben princ Philip, manžel královny Alžběty II. Velká pozornost se upírala také na...