Ústavní soud (ÚS) se konkrétně zabýval stížností ruského občana Olega Suvorova, který čelí ve vlasti stíhání pro podvod. Vrchní soud v Praze chyboval, když krátce po ruském vpádu na Ukrajinu rozhodl o přípustnosti jeho vydání do Ruska. Měl provést důkladnější dokazování a ověřit, zda lze diplomatické záruky poskytované Ruskem nadále považovat za důvěryhodné a spolehlivé a zda skutečně chrání vydávaného člověka před špatným zacházením.
Pokud vrchní soud řádně nezohlednil situaci vzniklou po zahájení vojenské invaze Ruska na Ukrajinu, porušil základní právo ruského občana na soudní ochranu. ÚS proto jeho rozhodnutí zrušil.
„Tento nález nicméně nelze vykládat tak, že by uvedená vojenská invaze po dobu jejího trvání bez dalšího vylučovala možnost vydávání osob do Ruské federace, včetně stěžovatele, ani se jím ÚS nijak nevyjadřuje k současné praxi rozhodování obecných soudů o přípustnosti vydání,“ stojí v nálezu.
Rus Frančetti se vrací domů. Po propuštění z vazby opustil Česko |
Nadále platí, že Česko i Rusko jsou smluvními stranami Evropské úmluvy o vydávání. Je však nutné vždy zohlednit válku a její dopady jakožto mimořádně závažnou okolnost.
Městský soud v Praze rozhodoval o přípustnosti Suvorovova vydání 13. ledna loňského roku, vrchní soud 2. března zamítl mužovu stížnost, a to i přesto, že v mezičase, přesně 24. února, ruská vojska vpadla na Ukrajinu.
Podle mužovy ústavní stížnosti ruské orgány porušují základní práva vlastního obyvatelstva, a to i v reakci na nesouhlas některých lidí s válkou na Ukrajině. Jde podle něj o obecně známé skutečnosti, ke kterým je nutné přihlížet „z úřední povinnosti“.
Soud nevydal muže ke stíhání do Ruska, nelze spoléhat na diplomatické záruky |
České soudy později během loňského roku v jiných případech rozhodly, že vydání do Ruska přípustné není, a to právě kvůli potírání mezinárodně garantovaných práv tamního obyvatelstva, nerespektování svobody shromažďování a svobody projevu, ale i vzhledem k ruské agresi na Ukrajině.
Také ministr spravedlnosti Pavel Blažek, který má v záležitostech vydání k trestnímu stíhání do zahraničí z titulu své funkce vždy poslední slovo, rozhodl loni přinejmenším v jednom konkrétním případě o nepřípustnosti vydání.
Údajné podvody s akciemi
Ruské soudy rozhodly o trestním stíhání Suvorova v roce 2019 a to za podvody, jichž se měl dopustit v letech 2013 až 2018 jako člen organizované skupiny. Ta měla až 25 lidí nalákat na obchodování s akciemi v online prostředí. Škoda je vyčíslena na 112 milionů rublů.
Suvorov tvrdí, že trestní řízení je proti němu vedeno pouze proto, že už není dále možné stíhat přímo v Rusku jeho strýce, který zemřel.
K soudu se dostavil i Suvorovův obhájce Viktor Rytikov. „Za sebe i za klienta můžu říct, že jsme s nálezem spokojeni. Naší stížnosti bylo vyhověno sice částečně, ale v podstatě jsme dosáhli toho, čeho jsme chtěli. Ústavní soud konstatoval, že byla porušena práva, která jsme uváděli v naší stížnosti. Nejsou to všechna, ale jsou to ta nejdůležitější. Ústavní soud konstatoval, že tato práva porušil Vrchní soud v Praze,“ okomentoval závěry soudu Rytikov.
Jeho klient je aktuálně v Česku na svobodě. „Byl propuštěn Městským soudem v Praze za složení peněžité záruky,“ vysvětlil advokát.
Věcí se bude znovu zabývat Vrchní soud v Praze. „Ten bude vázán právním názorem a závěry Ústavního soudu a znovu bude muset posoudit, zda bude vydání mého klienta přípustné, či nikoliv. Bude muset zohlednit situaci, která nastala bezprostředně před vydáním jeho původního rozhodnutí,“ řekl k dalšímu postupu Rytikov.
„Podle mého názoru se vrchní soud bude muset velice detailně zabývat tím, zda ty záruky, které Ruská federace poskytla historicky, jsou stále aktuální, zda jsou míněné vážně a zda opravdu by byla v případě vydání klienta zaručena možnost kontroly dodržování těchto poskytnutých garancí,“ předvídá obhájce.
Rytikov také připomněl, že i Česká republika na jaře varovala své občany, aby nejezdili do Ruska, protože jim právě nemůže zaručit bezpečnost.
