„Ústavní soud stížnost odmítl z procesních důvodů pro nepříslušnost,“ řekla Číhalíková Sedláčková. Stížnost směřovala jednak proti usnesení vlády, což soud označil za interní rozhodnutí exekutivy, které přezkoumávat nemůže, a jednak proti uzavření dohody samotné.
Nejde však o typ mezinárodní smlouvy, kterým by se soud mohl věcně zabývat, tedy o takzvanou prezidentskou smlouvu.
Dohoda o Turówu vznikla v jiném režimu. „Uzavření, realizaci a respektování takové smlouvy vládou České republiky lze posuzovat jen v rámci její ústavně politické odpovědnosti vůči Poslanecké sněmovně se všemi z toho případně plynoucími důsledky,“ stojí v usnesení ÚS.
Důl leží v Polsku poblíž českých hranic. Negativní dopady těžby pociťují obce na české straně, jde zejména o úbytek spodní vody. Dohodu podepsali 3. února předseda české vlády Petr Fiala a polský premiér Mateusz Morawiecki. Česko následně stáhlo žalobu na Polsko kvůli Turówu u Soudního dvora Evropské unie. S dohodou však nejsou spokojení někteří lidé z příhraničí, podle nich nezabrání škodám. Kritizovala ji také opozice.
Stížnost k ÚS podal Sousedský spolek Uhelná spolu se třemi fyzickými osobami. Odmítnutí stížnosti podle aktivistů z platformy Společně pro vodu ukázalo, že v Česku neexistuje instance, jež by mohla dohodu, která je podle nich špatná, přezkoumat.
„Formalistický přístup soudu nás mrzí. Místní dlouhodobě upozorňují na porušování svých práv a teď i ÚS jim nechce pomoci. Jediný, kdo momentálně může začít jednat, je Evropská komise. Ještě vhodnější by však bylo obnovit jednání obou stran a obsah dohody, která nepomáhá místním obyvatelům, změnit,“ uvedla na webu platformy Společně pro vodu právnička Petra Kalenská z expertní skupiny Frank Bold, která stížnost zpracovala.
Dohodu o Turówu bude řešit Ústavní soud, stížnost podali lidé z blízké obce |
Hubáčková na Twitteru rozhodnutí ÚS přivítala, jde podle ní o potvrzení, že smlouva byla dobře vyjednaná. Platforma Společně pro vodu ale takovou interpretaci odmítá s tím, že soud se „správností dohody“ nezabýval. Platforma trvá na svém kritickém postoji. Dohoda prý obyvatele českého území neochrání před úbytkem vody. Zajistila jen část peněz na krizovou infrastrukturu - vodovody. Dohoda podle platformy navíc porušuje evropské právo.
Součástí dohody je také dokončení podzemní stěny a stavba valu. Polsko navíc vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy Kč).
