Zatím je tam jen pole a za ním vystupuje komplex hnědouhelné polské elektrárny Turów. Jenže už brzy se má těžební jáma rozšířit až k české hranici. Pole i kus lesa zmizí. Lidé z Uhelné na Hrádecku, která leží u státní hranice, by tak koukali přímo do obřího dolu.
„Když koukáte na Turów z Uhelné, tak ten val v podstatě zaplní mezeru mezi dvěma lesíky, které teď na polské straně jsou u silnice z Bogatyně na Sieniawku. Až k té silnici, za kterou je hned česká hranice, by se měl důl Turów rozšířit,“ říká Milan Starec ze sousedského spolku Uhelná.
Plánovanému rozšíření dolu už padla před časem za oběť polská obec Białopole, domy se zbouraly, vykácela se také značná část lesa. Celé území zmizí časem v těžební jámě. Pohledu do ní z české strany má zabránit právě zemní val.
„Val byl jednou z věcí, kterou obyvatelé Uhelné po Polsku požadovali a díky mezistátní dohodě se teď bude realizovat. Bude to ale spíš jen krajinotvorný prvek, zamezí se tím pohledu do té obří jámy, ale co se týká hluku nebo prašnosti, tak před tím ten val asi moc neochrání,“ přibližuje starosta Hrádku Josef Horinka.
Analýza akustického vlivu prokázala, že po vybudování valu se by se mohla snížit úroveň zvuku z těžebního prostoru směrem k Uhelné přibližně o tři decibely.
„Není to mnoho, ale účinky valu jsou primárně určeny ke zlepšení estetického vnímání okolí. Jsem rád, že se obyvatelé Uhelné nebudou muset každý den dívat na nepříliš přívětivý dobývací prostor dolu Turów. Chápu jejich dlouhodobé a oprávněné obavy z negativního vlivu těžby, a proto považuji vybudování valu za vstřícný krok polského investora, i když jeho samotná výstavba všechny problémy spojené s těžbou nevyřeší,“ uvedl hejtman Martin Půta.
Podle sousedského spolku Uhelná by bylo lepší, kdyby těžební společnost PGE nejdřív postavila ochranný val a pak teprve začala s rozšiřováním dolu. K tomu ale nedošlo.
Val bude z vytěžené zeminy
Val se bude stavět zároveň s tím, jak bude probíhat skrývka nového dobývacího prostoru. Zemina, která se tam vytěží, se použije právě na stavbu valu. Celkem by mělo jít o 148 tisíc kubíků zeminy.
„Určitě budeme požadovat, aby součástí dokončeného valu byla i výsadba stromů na něm. Aby tam jenom nenavezli hlínu a neřekli, tady je ten val,“ podotýká Starec. Podle krajského radního pro životní prostředí Václava Židka ale projekt s výsadbou počítá, a to několika tisíc listnatých i jehličnatých stromů.
„Měly by se tam objevit borovice, břízy nebo duby červené. Dohromady má jít o skoro deset tisíc stromů. Cílová výška zeleně bude patnáct metrů. Myslím, že to významně napomůže snížit viditelnost těžebního prostoru ze strany Uhelné a pevně doufám, že listnatá zeleň také do jisté míry může snížit míru prašnosti z dolu,“ řekl Židek.
„Samozřejmě, než ty stromy vyrostou, bude to na roky. Proto souhlasím s námitkami lidí z Uhelné, že se to mělo udělat už před lety. Ty stromy už mohly být povyrostlé, než začne vlastní těžba. Uhelná usilovala i o to, aby se zalesnila část pole, která je na naší straně hranice, aby dopad dolu byl co nejmenší. Bohužel, nedošlo k dohodě s vlastníkem zemědělské půdy,“ přibližuje starosta Horinka.
Do 19. srpna se mohou ke stavbě valu zasílat na krajský úřad připomínky. Po jejich vypořádání by stavba valu v režii PGE měla začít letos na podzim.
Vršení a pěchování zeminy v délce jednoho kilometru a výšce pěti metrů má trvat maximálně 7 měsíců. Dalších 3 až 5 měsíců pak zabere následná výsadba stromů.
Dokončená už je naopak podzemní stěna, o které Polsko tvrdí, že má zabránit odtoku podzemní vody z českého příhraničí. Podle spolku Uhelná a Hnutí Greenpeace je ale stěna příliš krátká, mělká a postavená jinde, než aby měla takový účinek, jaký se sliboval.
Spolek Uhelná proto v dubnu podal ústavní stížnost na mezivládní dohodu mezi Českem a Polskem o řešení vlivu těžby v Turówu na české příhraničí. Dohodu podepsali v únoru premiér Petr Fiala a jeho polský protějšek Mateusz Morawiecki.
Na jejím základě obdrželo Česko jako náhradu za pokračující těžbu 1,08 miliardy korun. Podle spolku ale narychlo podepsaná dohoda škodám kvůli těžbě nezabrání.
