Takzvané létající neboli kočovné pivovary jsou v České republice po vzoru zahraničí stále na vzestupu a jejich provoz dává začínajícím i zkušeným podnikatelům ekonomicky smysl.
„Klasickou podobu létajícího pivovaru představuje pivovarník, který jen nemá pivo kde uvařit. Proto vyhledá fyzicky existující pivovar s volnou kapacitou a jeho technologii si na chvíli pronajme. Pivovarník ovládá celý výrobní proces, má přístup k vlastním surovinám a disponuje i vlastní recepturou,“ dočtete se v jedné z možných definic na pivovarnické stránce Beerweb.cz.
Další možné varianty létajících pivovarů fungují například tak, že si zájemce nechá vyrobit pivo na zakázku bez vlastní účasti. Nemusí tedy být zrovna pivní expert, který přesně ví, co chce, ale vystačí si jen s přibližnou představou.
Někteří pivovarníci zase spolupracují s osvědčenými výrobci, a pravidelně kočují dokonce po několika stálých spřátelených pivovarech. Touto cestou mohou mimo jiné snáze přinášet své novinky, neboť vaří zlatý mok v menších várkách. Na tomto principu funguje například Beranův pivovar sídlící v malé obci Trávníček nedaleko Českého Dubu.
„Máme krásný historický hostinec v Trávníčku. Ten jako kulturní památku opravujeme od roku 2014. Chtěli jsme dát celému projektu kromě kulturních akcí spolku Dubáci i nějaký smysluplný ekonomický rámec. Přemýšleli jsme o kamenném pivovaru, ale nikam by se v malé roubence nevešel,“ vzpomíná ředitel Beranova pivovaru Jan Havelka. „Až naše kamarádka, výborná sládková Alenka, nás navedla na myšlenku pivovaru létajícího. Jelikož ona vařila ve frýdlantském pivovaru, začali jsme v roce 2018 vařit tam,“ dodává.
V Beranově pivovaru mají na starosti výrobu osvědčení sládkové, kteří vymýšlejí receptury, a pivo se poté vaří v hostitelských pivovarech. Tým kolem Jana Havelky se následně stará o obchod, marketing, distribuci a účast na různých akcích nebo festivalech, na které vyjíždí stylovým truckem z roku 1929. „My nemusíme mít technologii ani kamenný pivovar a partner tu svoji naopak naplno vytíží, což je oboustranně výhodné,“ podotýká.
Podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Michala Voldřicha přišel s nápadem létajících pivovarů jako první Jan Kočka, spoluzakladatel varnsdorfského pivovaru Kocour a majitel létajícího pivovaru Nomád. „Určitě tím přispěl k pivní rozmanitosti u nás,“ má jasno Voldřich.
V budoucnu by Beranův pivovar rád do svého
Podnikání s létajícími pivovary prý však přináší vedle celé řady benefitů také jednu nevýhodu. „Určité riziko je zde v tom, že když pak začne být pivovar vytížený v kapacitě se svými značkami, tu privátní musí omezit. Nedá se to však paušalizovat. Některé létající pivovary, zejména ty, které jsou na trhu již déle, budují svoji značku ve spolupráci s výrobním pivovarem i s ohledem na budoucí kapacity,“ popsal Michal Voldřich.
Pro řadu létajících pivovarů je primární fáze, kdy si pronajímají cizí prostory, logickým předstupněm před vlastním kamenným pivovarem či hospodou. Taková byla například cesta českolipského pivovaru Lípák nebo zmíněného Nomádu.
V nabídce létajících pivovarů jsou stejně jako u minipivovarů časté pivní styly IPA, APA, ojedinělé ovocné speciály, ale i pšeničná či tmavá piva nebo klasické oblíbené ležáky. Například o Beranův pivovar je na Liberecku velký zájem a postupně expanduje do mnoha lokálních hospod a restaurací. Do budoucna by i on rád přesídlil do svého.
