Zhruba na šedesáti z nich vojáci přírodu kolem sebe důkladně zdevastovali. Například na letišti Hradčany na Českolipsku specialisté vyčerpávají hadicemi naftu z několika podzemních jezer.
"Vojáci si příliš nelámali hlavu s ochranou životního prostředí. Palivo i chemikálie unikaly vlastně kamkoli," popsal situaci mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Od roku 1991 do konce roku 2007 už napravování škod stálo 1,35 miliardy korun. Práce by mohly skončit v roce 2012 a vyžádají si ještě dalších téměř 240 milionů. Vše se přitom hradí z českého rozpočtu.
Ve smlouvě o odchodu sovětských vojsk si totiž generálové vymínili, že za ekologické škody nebudou nic platit. Kromě zamořeného prostředí zůstaly po vojácích také stopy jejich životního stylu.
"Říkáme jim kyjeváky. Jsou to paneláky s malými modrými kachličkami, byly ještě ošklivější než ty české," popisuje místostarostka Milovic Miroslava Dlouhá domy, které si vojáci nechali postavit už podle svých představ a zvyků.
V Milovicích byla jedna z největších posádek sovětské armády v Československu a v dobách své největší slávy připomínaly města za německé okupace. Na obchodech byly dvojjazyčné nápisy a část Mladá, kde žili vojáci a důstojníci s rodinami, byla oddělena závorami a plotem od zbytku obce.
"Mentalita Sovětů i jejich životní úroveň byla zcela odlišná od našich. Všude jen beton a asfalt," říká Dlouhá. Právě v Milovicích jsou největším ekologickým problémem znečištěné spodní vody.
Podle Kašpara patří tyto havárie k nejkomplikovanějším. Najaté firmy musí znečištěnou vodu vyčerpávat pomocí hlubokých vrtů. Voda obsahuje kromě nafty také polychlorované bifenyly, těžké kovy a další toxické látky. Na místech, kde je znečištění jen povrchové, se zemina nasáklá například kyselinami z autobaterií odváží na skládky.
Nejvíce je příroda znečištěná v místech, kde měli sovětští vojáci letiště. Právě tam totiž skladovali palivo a další chemikálie. Kromě letiště v Hradčanech se dodnes likvidují škody v částech Milovic, v Božím Daru a Táboře a také v Luštěnicích, Kuřivodech či Frenštátě pod Radhoštěm.
Možná ještě nebezpečnější než zamořené vody byla nevybuchlá munice. Sovětští vojáci ji nechali především v prostorech Ralsko a Mladá, kde cvičili ostrou střelbu.
"Munice byla nejen na dopadových plochách, ale naprosto všude," popsal mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek.
Armáda, která prostory převzala, zde nacházela náboje do pěchotních zbraní, děl i raketometů. Pyrotechnici čistili oba prostory až do roku 2004. V Ralsku našli 128 tisíc kusů munice a v Mladé ještě o 60 tisíc více.
Celkové škody způsobené pobytem sovětských vojsk převýšily šest miliard korun. Více než polovinu této sumy tvořily právě škody na životním prostředí.
Za třiadvacet let okupace zemřelo vinou sovětských vojáků přes tři sta lidí včetně těch, které Sověti zabili v srpnu 1968. V dalších desetiletích umírali Češi hlavně při dopravních střetech se sovětskými vojenskými vozidly.
Odsun okupačních vojsk začal v únoru 1990. Z Československa muselo odejít přes devadesát tisíc vojáků a 44 tisíc civilistů. Na přepravu lidí a techniky bylo potřeba asi tisíc vlakových souprav.
