"Ano, zaznamenáváme klesající trend. Navíc ještě nedávno nebyl počet opakovaných ročníků nijak omezen. Změnu přinesl od roku 2005 nový školský zákon, který povoluje opakovat ročník pouze jednou na prvním a jednou na druhém stupni," popsala Jana Holíková z ministerstva.
Ředitelé škol opakování ročníku vesměs vnímají jako krajní řešení. Snahou je zajistit rovné příležitosti pro všechny děti a integrovat do běžných tříd i ty lehce handicapované. Ve třídách tak přibývá žáků s různými poruchami učení, například s dyslexií, které je třeba při klasifikaci zohlednit.
"Mívají často individuální plány a musíme je hodnotit trošku jinak. Osobně nejsem zastáncem opakování ročníků, když nejde o zcela jednoznačný případ," říká například zástupce ředitele školy na Strossmayerově náměstí v Praze 7 Martin Provazník.
Laťka, přes kterou lze přeskočit do dalšího ročníku, je nastavena dosti benevolentně. Pokud vyfasuje žák jednu nebo dvě pětky, může odvrátit opakování ročníku opravnou zkouškou. Propadá, jen když inkasuje pětky ze tří předmětů. Pokud se rodičům něco nezdá, mohou požádat o přezkum hodnocení, a to buď ředitele školy, nebo krajský úřad.
S učením se více potýkají starší
"Na naší škole máme letos takzvaně nad propastí pět žáků, z toho dva propadají a tři čekají reparát, na který je pozveme koncem srpna. Problémy dělá dětem zejména matematika a na druhém stupni fyzika a chemie. Propadají vesměs ti starší," podotýká ředitel školy v jihlavské Seifertově ulici Zdeněk Wohlhöfner.
To potvrzuje i jeho kolegyně, ředitelka Základní školy v Holešově Jarmila Růžičková. "Letos u nás bude dělat opravné zkoušky i jeden prvňáček a jeden páťák, ale to je spíš výjimečná situace," říká ředitelka.
Větší počet hříšníků na druhém stupni dokládá i statistika. Letos si zopakuje ročník zhruba o 400 starších žáků více než těch mladších na stupni prvním. Nejmenší děti zase občas ztroskotají na angličtině. Bezradní rodiče se pak objevují v pedagogicko-psychologické poradně, protože nevědí, jak to řešit.
"Setkávám se s tím poměrně často. Děti se na prvním stupni začnou učit angličtinu, ale doma jim s ní nemá kdo pomoci, protože rodiče - silné ročníky Husákových dětí - tento jazyk neumějí," říká dětská psycholožka Jitka Jeklová. Příchozím radí zajistit pro potomky doučování buď ve škole, nebo si najít středoškoláka.
Kluci propadají častěji
Školní neúspěch podle ní padá na vrub řady faktorů. Ovlivňují ho třeba i takové věci jako nevyhovující bytové poměry, kde dítě nemá dostatek klidu. Značnou roli hraje kulturní úroveň rodiny, zejména vzdělání matky, která většinou dítěti věnuje více času. Stejně jako názor rodičů na význam vzdělání.
Ve statistice překvapuje poměrně výrazný rozdíl mezi kvantem propadajících chlapců, a to i v dlouhodobém srovnání. Letos si zopakuje ročník 3 666 chlapců, ale "pouze" 2 390 děvčat.
Není to jen větší svědomitostí dívek a horší pubertou kluků. Podle Jitky Jeklové jsou hoši v hodnocení znevýhodňováni. "České školství je nakloněno způsobným holčičkám s culíky, které nevyrušují. Učitelé jim jednoduše více odpustí," je přesvědčena psycholožka.
