„O tom nelze ani uvažovat. Tedy v žádném případě,“ uvedl Ovčáček na dotaz, zda by Česko mělo uznat novou afghánskou vládu vytvořenou hnutím Tálibán.
Obdobně to vidí i zástupci parlamentních stran. „Jednoznačně ne. Tálibán je teroristická organizace, nevidím jediný důvod, proč by Česká republika měla uznat jeho vládu. Naopak musíme být dobře připraveni na to, co jeho vláda způsobí, abychom nebyli překvapeni,“ míní předseda ODS Petr Fiala.
Stejně reagoval i další člen koalice SPOLU, předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Podle něj není důvod vládu Tálibánu uznávat, dokud nebude jasné, jak bude hnutí Afghánistán vést. Stejně tak by musely být jasné „záruky v oblasti dodržování lidských práv s důrazem na postavení žen“. Kromě toho Jurečka zmínil i bezpečnostní otázky a boj proti terorismu. „Musí být jasné záruky, že Afghánistán nebude semeništěm terorismu a hrozbou pro svět,“ uvedl Jurečka.
„K uznání vlády Tálibánu není jediný důvod,“ souhlasí předseda SPD Tomio Okamura.
Tálibán je teroristická organizace, nevidím jediný důvod, proč by ČR měla uznat jeho vládu. Naopak musíme být dobře připraveni na to, co jeho vláda způsobí, abychom nebyli překvapeni.
Šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan pak zdůraznil, že považuje za důležité řešit problém na úrovni Evropské unie a postupovat jednotně se spojenci z NATO. „Česká republika dlouhodobě spolupracovala s afghánskou vládou vzešlou z voleb. Tálibán odmítá jakýkoliv kompromis, odmítá vytvoření společné přechodné vlády a plánuje vládu složenou jen ze zástupců Tálibánu. Taková vláda bude postrádat jakoukoliv legitimitu a neměla by být uznána,“ napsal.
Předseda KSČM Vojtěch Filip uvedl, že na uznání takové vlády je ještě čas. „Uvidíme, jak se bude chovat k mezinárodním závazkům,“ řekl.
Hrozí další válka. Příležitost vidí Rusko a Čína, říká bývalý velvyslanec v Kábulu |
Šéf české diplomacie Jakub Kulhánek míní, že na odpověď je zatím příliš brzo. „Po pádu Kábulu bude nutná větší dávka realismu v zahraniční politice a budeme muset akceptovat realitu v Afghánistánu. Úkolem diplomacie je vždy, i za těch nejsložitějších podmínek, navazovat a udržet alespoň základní komunikační kanály,“ uvedl.
Už teď je podle něj jasné, že NATO a Evropská unie budou muset usilovat o aktivnější spolupráci s regionálními hráči jako jsou Pákistán, Čína nebo Katar, které mají kontakty na Tálibán. „To bude důležité například pro zvládnutí případné nekontrolované migrace z Afghánistánu. Teď je tedy také předběžné říkat, jaké budou naše vztahy s Tálibánem,“ dodal s tím, že co se bude v zemi nyní dít a zda nevypuknou vnitřní ozbrojené konflikty, je zatím velkou otázkou.
Dnes mimořádné jednání ministrů zahraničí #EU k Afghánistánu. Řekl jsem, že je potřeba realistický přístup k regionu. EU musí usilovat o větší angažovanost regionálních hráčů a spolupracovat s nimi.Musíme také čelit případné migrační vlně,zítra o tom budou jednat ministři vnitra. https://t.co/bFv6nv5p1x
Jak to vidí ve světě
Mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid v úterý uvedl, že Tálibán si mírové vztahy s ostatními zeměmi přeje. „Nechceme žádné vnitřní ani vnější nepřátele,“ prohlásil na tiskové konferenci. „Chceme mít velmi dobré vztahy se všemi, abychom mohli obnovit ekonomiku a zajistit prosperitu, abychom se dostali z této krize,“ dodal.
I ostatní země se ale k možnosti uznat vládu Tálibánu staví zdrženlivě. Spojení státy americké například uvedly, že aktivně komunikují s Tálibánem a snaží se zajistit bezpečný odlet Američanů a jejich afghánských spojenců. Vládu, která by přišla k moci za užití síly, by ale země neuznala.
„Byli bychom schopni pracovat s vládou, která respektuje základní lidská práva svých občanů, včetně základních práv poloviny populace, afghánských dívek a žen. Nebudeme podporovat vládu, která takto nečiní,“ řekl v pondělí Ned Price, mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
Nebudeme se mstít, ženy pustíme do veřejného dění, slíbil Tálibán |
Evropská unie pak uvedla, že se bude muset tamní budoucí vládou jednat, aby mohla poskytnout pomoc afghánským občanům. „Ale veškerá spolupráce bude záležet na tom, jestli bude nová afghánská vláda respektovat základní lidská práva,“ řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „Neřekl jsem, že vládu Tálibánu uznáme. Jen jsem řekl, že s nimi budeme muset komunikovat, i proto, abychom se pokusili ochránit ženy a dívky,“ doplnil.
Nijak se zatím nevyjádřilo Spojené království. Šéf NATO Jens Stoltenberg zase uvedl, že pomoc zemi, kterou organizace pozastavila, by mohla pokračovat, pokud bude vytvořen nějaký typ „inkluzivní vlády“. Jednoznačně se vyjádřil kanadský premiér Justin Trudeau: země uznání Tálibánu jako legitimní vlády neplánuje, jde o teroristickou organizaci.
Trochu jinak se pak na věc dívají země geograficky blízké Afghánistánu. Pákistánský ministr pro informace a vysílání Fawad Chaudhry v úterý uvedl, že země je v kontaktu s ostatními zeměmi a o tom, jestli vládu uznají, rozhodne Pákistán na základě konsensu celého regionu. Vstřícnější přístup by ostatně mohlo zaujmout i Rusko či třeba Čína.
