Za největšího strašáka státní maturity je považována matematika. Přitom k reparátu z češtiny půjde minimálně dvakrát tolik studentů středních škol. Povinný test z českého jazyka psalo letos přes 62 tisíc středoškoláků, neuspělo 6 488 z nich, tedy zhruba každý desátý.
K těm, kteří neuspěli v didaktickém testu, ještě letos přibudou ti, kteří nenapsali maturitní práci nebo pohoří u stále probíhajících ústních zkoušek. K opravné zkoušce z češtiny tak nakonec může mířit každý sedmý maturant. Při startu státních maturit v roce 2011 se přitom neúspěšnost pohybovala pod hranicí dvou procent.
Největší skok nahoru v počtu propadlíků – asi o pět procent – nastal v roce 2015, a to z jednoduchých příčin. Část otázek typu „zaškrtněte správnou odpověď“ nahradily takzvané otázky otevřené, u kterých není možné si tipnout.
Propadlíků po zlomcích procenta však přibývá už několik let po sobě. Může za tím být několik příčin.
Tou první je koncepce testů. Odborníci se neshodnou, co do nich patří, natož na tom, jak náročné mají být. „Konsensus nepanuje. Podle některých jsou příliš tvrdé, další si myslí, že jsou měkké,“ uvedl Vladimír Štancl z Asociace češtinářů.
Z matematiky i češtiny propadlo u maturity více studentů než loni |
Testy jsou stejné pro studenty gymnázií, kterým větší potíže nedělají, i studenty čtyřletých učňovských oborů. Z těch uspěje jen každý druhý. Letos sice v testu ubylo úkolů vyžadujících znalost teorie a termínů, které podrážely nohy v minulých letech, ale na testy bylo podle některých učitelů tak málo času, že si toho všimli i gymnaziální premianti.
Druhým důvodem může být úroveň výuky českého jazyka na středních školách. Ať už jde o nedostatkové učitele, nebo samotné žáky – na maturitních oborech studuje už asi 76 procent populačního ročníku.
Rychlý pokles porodnosti
Ale může za tím alespoň částečně být i odložená porodnost ze začátku 90. let minulého století. Zejména vysokoškolačky tehdy prakticky z roku na rok odložily narození prvního potomka.
„Během 90. let počet narozených klesl téměř o třetinu. Snížila se více porodnost u vzdělanějších matek, část s odkladem deset až patnáct let,“ vysvětlil Daniel Münich z IDEA při CERGE-EI. Rodinné zázemí má na školní výsledky dětí značný vliv. Právě tato generace přitom dnes maturuje.
Čím dál víc mladých dokončí jen základní školu. Do práce se nehrnou |
Důsledky rychlého poklesu porodnosti na počátku 90. let by mohly být podle Münicha jednou z příčin toho, proč se v roce 2012 zhoršily výsledky patnáctiletých Čechů v mezinárodním šetření PISA, které porovnává úroveň dovedností v rámci zemí OECD.
Ale to zdaleka nebyl jediný důvod, který podle něj mohl hrát v tehdejším zhoršení žáků roli.
„Tyto děti například chodily do škol v období, kdy se za zmatků přecházelo z osnov na rámcové vzdělávací programy. Bez koncepční podpory z ministerstva školství v řadě škol zavládl chaos, jestli to mohlo mít vliv na úroveň vzdělání, nevíme. Není k tomu moc dat a nikdo dopady této změny nezkoumal,“ popsal Münich.
 |
