Ústavní soud dopoledne vyslechl účastníky řízení sporu poslance Melčáka a Poslanecké sněmovny. Poslanec si stěžoval na zkrácení svého mandátu.
Až do čtvrté hodiny se soudci radili, jaký verdikt vynesou. Po návratu do síně oznámili, že zákon napadnutý poslancem se s okamžitou platností ruší. Zároveň pozbývá platnosti prezidentem vyhlášený říjnový termín voleb.
On-line reportáž z jednání soudu |
"Zákon 195/2009 o zkrácení pátého volebního období se zrušuje dnem 10. 9. 2009. Rozhodnutí prezidenta republiky č.207/2009 o vyhlášení voleb do poslanecké sněmovny parlamentu české republiky pozbývá platnosti současně se zákonem 195/2009," uvedl předseda soudu Pavel Rychetský.
Soudce zpravodaj Pavel Holländer poté téměř tři čtvrtě hodiny předčítal obsáhlé odůvodnění nálezu.
Jde o průlomové rozhodnutí. Ústavní soud poprvé zrušil normu, která je označovaná jako ústavní zákon.
"Ústavní soud se při rozhodování řídil zejména článkem 9, odstavcem 1 ústavy, který stanovuje, že ůstava může být doplňována či měněna pouze ústavními zákony, a článkem 9, odstavcem 2: Změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná," argumentovali soudci.
Bylo už rozhodnuto?Nález, v němž Ústavní soud zdůvodnil své dnešní rozhodnutí, četl soudce zpravodaj Pavel Holländer zhruba tři čtvrtě hodiny. Je nepravděpodobné, že by obsáhlé odůvodnění s argumenty připomínajícími například praxi za Výmarské republiky soudci sepsali během tříapůlhodinové přestávky po dopoledním jednání, kde zazněla stanoviska Melčákova advokáta a zástupců Senátu a Sněmovny. Spíše se zdá, že už bylo rozhodnuto. Podobně to vypadalo, když soud loni v listopadu rozhodoval o Lisabonské smlouvě. Vysloužil si kvůli tomu výtku prezidenta. "Nález Ústavního soudu je - jak jsme mohli vidět a slyšet - obšírný (...) je zjevné, že byl napsán dávno před včerejším jednáním," řekl tehdy Václav Klaus. Generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek se proti tomu ale ohradil. Text odůvodnění podle něj nezačal soudce zpravodaj sepisovat až po skončení dnešního veřejného ústního jednání. "V minulých dnech jsem opakovaně média informoval o tom, že se plénum Ústavního soudu denně schází a diskutuje. Samozřejmě, že se neschází jen tak u kávy, ale že soudci diskutují nad písemně zpracovanými koncepty a črty výroku nálezu a jeho odůvodnění," uvedl. |
Se stížností souhlasilo třináct soudců. Odlišná stanoviska proti nálezu uplatnili soudci Vladimír Kůrka a Jan Musil.
Melčák odcházel z jednání viditelně spokojen. ČTK řekl, že verdikt nepovažuje za osobní vítězství. "Je to jen vítězství práva a demokracie a pojistka proti tomu, aby se zbláznění politici mohli ujmout neústavní cestou moci," prohlásil.
Poslancův právní zástupce Jan Kalvoda novinářům řekl, že po dnešním rozhodnutí by politici měli pochopit, že musí respektovat určitá pravidla a "všechno není politickým kšeftem".
Klaus: Soud prohlubuje ústavní krizi
Rozhodnutí soudu kritizoval prezident Václav Klaus. "Ústavní soud - v den 16. výročí svého založení - svým rozhodnutím vědomě a záměrně prohlubuje politickou krizi v naší zemi," uvedl ve svém prohlášení.
"Chceme-li se dnes i do budoucna vyhnout podobným situacím, které hrozí chaosem a ohrožují celou společnost, blíží se chvíle, kdy bude nutno přijmout novou ústavní definici pravomocí Ústavního soudu," dodal. - čtěte více: Klaus: Ústavní soud vědomě prohlubuje krizi, je třeba mu určit nové pravomoce
Ostatní politici se omezili spíše na prohlášení, ve kterých s rozhodnutím soudu polemizují, ale respektují ho.
Díky jednáním v uplynulých dnech se ani po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu neocitáme v naprosté nejistotě. Podařilo se připravit řešení, které otevírá cestu k volbám v novém blízkém termínu," ubezpečoval předseda ODS Mirek Topolánek.
"Podle mého názoru rozhodnutí ústavního soudu odporuje článku 2 ústavy, že veškerá moc patří lidu. Čekám na písemné zdůvodnění pro toto rozhodnutí. Většina odborníků na ústavní právo, která stojí mimo ÚS, mají na věc jiný názor," komentoval rozhodnutí předseda ČSSD Jiří Paroubek.
"Politická strana, politik a koneckonců každý občan nemůže s nálezem Ústavního soudu dělat nic jiného, než ho respektovat. To, co je na tom pozitivní, je to, že rozhodl rychle. Uděláme všechno pro to, aby nějakým ústavně-konformním systémem konaly předčasné volby co nejdříve," řekl iDNES.cz Miroslav Kalousek z TOP 09.
Verdikt se nezamlouvá ani předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi (ODS). "V této chvíli Ústavní soud ani tak nejednal o meritu věci, to znamená ústavní zákon versus ústava, ale na svém dopoledním jednání se odchýlil, vyloženě se ptal na politické věci a to myslím, že nebylo předmětem jednání," řekl. To ho prý překvapilo a byl z toho rozladěn.
Místopředsedkyně KDU-ČSL rozhodnutí soudu respektuje. "Myslím, že je to velmi poučné, to, co se odehrálo. KDU-ČSL upozorňovala na problematičnost přijatého poslaneckého návrhu čili my jsme připraveni hlasovat pro změnu ústavy, aby ta možnost rozpustit Sněmovnu byla," řekla iDNES.cz.
Poslanecká sněmovna se zítra chystá schválit trvalou změnu Ústavy. Podle ní by prezident rozpustil Sněmovnu na návrh ústavní většiny poslanců. Politici počítají, že v takovém případě by se volby mohly konat o měsíc později.
Jinak je možné, že by se volilo až v termínu řádných voleb v létě příštího roku.
"Dojde ke zrušení voleb v plánovaném říjnovém termínu. Následně je nejpravděpodobnější, že dojde ke schválení novely ústavy, kterou nyní zákonodárci připravují. Na základě této novely pak přichází v úvahu listopadový termín voleb," odhadl další vývoj tajemník stálé komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury Jan Kysela.
Novela ústavy zabývající se předčasnými volbami podle něj dnešní rozhodnutí soudu nemůže narušit. "Podstata Melčákovy stížnosti je v její jednorázovosti, tedy v podstatě ad hoc. Netýká se tedy obecně předčasných voleb jako takových, nýbrž použití jednorázového zákona na tyto volby," řekl iDNES.cz.
