JEDNÁNÍ ÚSTAVNÍHO SOUDU ŽIVĚVideopřenos + podrobná on-line reportáž iDNES.cz |
Miloš Melčák, kvůli kterému se soud sešel, jako by nebyl ani vidět, seděl nehnutě. Dosavadní soudní jednání se zredukovalo na polemiku mezi soudci a místopředsedou Sněmovny Lubomírem Zaorálkem.
Trvalo dvě a půl hodiny, nyní soudci vyhlásili přestávku, ve které se chtějí poradit, jak postupovat dál. Jednání má pokračovat ve čtyři hodiny odpoledne.
Soud ´griloval´ Zaorálka
Místopředseda Sněmovny si po shrnutí argumentů Melčákova právníka Jana Kalvody vzal slovo, hovořil přes půl hodiny. "Poslanecká sněmovna přijala návrh ústavního zákona a postoupila jej Senátu v přesvědčení, že jedná v souladu s ústavním pořádkem," hájil Zaorálek postup poslanců, kterým rozpustili Sněmovnu.
Ústavní soud podle něj také nemá možnost posuzovat ústavní zákony. Vychází to ze znění ústavy a nejde o opomenutí, ale o záměr těch, kteří ústavu psali, vzkázal ve svém půlhodinovém vystoupení soudcům.
Ti si poté vzali slovo a kladli účastníkům řízení konkrétní dotazy. Nejvíce je směřovali právě na Zaorálka. Debata se vedla například o článku 9, odstavci 2 Ústavy ČR. Ten říká, že "změna podstatných náležitostí demokratického právního státu je nepřípustná". Zaorálek argumentoval, že schváleným ústavním zákonem se náležitosti demokratického řádu nemění.
"Kdo je garantem ústavnosti?" ptal se Zaorálka soudce Jiří Mucha. "V čem je politická situace podobná té z roku 1998, která vedla k prvnímu rozpuštění Sněmovny?" tázal se další. "Znamenaly by pozdější volby rozpočtové provizorium?" chtěl vědět soudce Vojen Güttler.
Soudkyně Eliška Wagnerová se ptala, zda ČSSD, když svrhla vládu, počítala s tím, co může přijít. "Uvažovali jste, s kým budete vládnout? Jakou vládu jste chtěli vygenerovat a co vám v tom zabránilo?" obracela se na Zaorálka. "Politizujete jednání," bránil se místopředseda Sněmovny za ČSSD.
S přibývajícími dotazy byl Zaorálek nervózní, vedl si ale dobře. Soudce Balík se ho zeptal, zda by bylo v pořádku, kdyby se Sněmovna - při ústavě, která by jí umožňovala samorozpuštění - rozpustila v případě nedohody poslanců už třeba dva měsíce po volbách.
Podle Zaorálka by to v souladu s takto upravenou ústavou bylo. Balík naléhá dál a Zaorálek se rozčiluje. "Uvádíte absurdní příklady, to by byla jiná Sněmovna a asi i jiní voliči! Za takovou bych tu neseděl!" řekl rozzlobeně.
Kalvoda: Soud by měl zákon zrušit
Po dvanácté hodině skončilo dokazování, předseda soudu zahájil závěrečné proslovy. Slovo dostal Jan Kalvoda, který sepsal Melčákovu stížnost. Zaorálkovy argumenty označil za subjektivní kontroverzní názor, ne stanovisko celé dolní komory.
"Všechny postupy, jako trojí pokus o složení vlády, jsou pro politickou reprezentaci závazné. Ústava ukládá (politikům) povinnost se získaným mandátem nějak nakládat - a ne se ho zbavit a jít k novým volbám," tvrdí bývalý ministr spravedlnosti.
"Soud by měl rozhodnout tak, že projednávaný zákon (o zkrácení volebního období) zruší," zakončil svoji řeč Kalvoda.
Melčák mlčí, Vlček nedorazil
Jednání soudu je sledováno s velkým zájmem, řízení se účastní i řada politiků. Nedorazil ale předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček, byť ještě včera tvrdil, že se na vystoupení u soudu připravuje. Za Senát přišel Přemysl Sobotka.
V sále je podle reportéra MF DNES zima kvůli klimatizaci. Všichni sledují počínání soudců, jinak ale není situace dramatická. Poslanec Melčák nehne brvou, předseda soudu Pavel Rychetský jen střílí očima po sálu. Dvě řady obsadili studenti práv.
Soudní řízení začalo v deset hodin ráno. Soudce zpravodaj Pavel Holländer shrnul podstatu Melčákovy stížnosti a zopakoval argumenty poslancova právníka Jana Kalvody. Zrekapituloval i stanoviska šéfů obou komor parlamentu.
Ti argumentují tím, že to není poprvé, co bylo předčasných voleb do Poslanecké sněmovny dosaženo podobným způsobem. Ústavní zákon byl navíc přijat potřebnou většinou, tvrdí.
Přemysl Sobotka využil možnosti vyjádřit se k pronesené zprávě. Z přítomných 71 senátorů hlasovalo pro zákon 56 senátorů, tedy výrazná většina, připomněl.
ROZHODNUTÍ SOUDU: MELČÁK MĚL PRAVDU |
