Ústavní soud totiž se svým nálezem přišel přesně v den 16. výročí svého založení, jak prezident připomněl.
Jeho rozhodnutí se mu nelíbí, podle něj prohlubuje politickou krizi.
"Chceme-li se dnes i do budoucna vyhnout podobným situacím, které hrozí chaosem a ohrožují celou společnost, blíží se chvíle, kdy bude nutno přijmout novou ústavní definici pravomocí Ústavního soudu," vzkázal Klaus.
Prezident se s ústavními soudci pře již delší dobu, přesně před rokem prezident soudce odkazoval k opatrnosti kvůli Lisabonské smlouvě.
V projevu u příležitosti patnáctého výročí soudce nabádal, že by měli spíše "brzdit", než "šlapat na plyn". Nynější počínání soudu považuje za bezprecedentní a aktivistické.
Právě před tím soudce před rokem varoval. Ústavní soud by měl podle Klause plnit konzervativnější úlohu. "Má bránit překotným změnám právního řádu, má odolávat legislativním smrštím, má třikrát, nebo ještě lépe pětkrát měřit, než dovolí do právního řádu zásadně říznout. Zdrojem jeho autority je ústava," připomněl Klaus před rokem soudcům na slavnostním shromáždění, kterého se v Brně zúčastnily špičky české politiky, justice i zahraniční hosté.
Ústava je zároveň podle prezidenta kotvou české právní soustavy, velmi konkrétním a přesně vymezeným dokumentem, který ale nespadl z nebe a je odrazem politické reality.
Kritizoval i to, že se Ústavní soud často chová jako třetí komora parlamentu, což ale podle něj nebylo záměrem tvůrců ústavy.
Z loňského proslovu KlauseDnešní doba je světem postdemokracie a politické korektnosti, obdobím potlačování tradiční role parlamentního systému, momentem rozmazávání hranic států a tím i jejich výsostné jurisdikce, érou pozitivních práv, antidiskriminace, mimořádného vzestupu relativních pozic právníků a soudců ve společnosti, okamžikem kvalitativně nové role lobbismu při utváření veřejných rozhodnutí, atd. Neusiluji o popis naší současnosti, ale o připomenutí toho, že jsme v září 2008 jinde než v září roku 1993. *** Nemohu souhlasit se způsobem myšlení některých právních teoretiků, kteří si myslí, že lidmi nejlépe povolanými k řízení státu jsou soudci, neboť ti jsou "nad věcí", protože se nemusejí opakovaně ucházet o přízeň voličů a za tím účelem jim slibovat a následně plnit nebo neplnit takové věci, které správě věcí veřejných nemusí být ku prospěchu. To je velké téma pro naši dobu. *** |
