Ústavní soud vyřkne ortel nad Lisabonskou smlouvou, vyslechne i Klause

  16:02aktualizováno  16:02
Ústavní soud čeká v úterý klíčové rozhodnutí. Nikdy ve své historii nerozhodoval o mezinárodní smlouvě, na jeho verdikt budou navíc netrpělivě čekat i ostatní země Evropy. Ústavní soudci mají v úterý říci, zda je Lisabonská smlouva v rozporu s českým ústavním pořádkem, či nikoli.

Rozhodnutí soudu napoví, jaký bude další osud Lisabonské smlouvy. | foto: ČTK

Podobné rozhodování český ústavní soud ještě nezažil. Před časem na jeho verdikt netrpělivě čekali čeští politici, když rozhodoval o poplatcích u lékaře. Zítra na něj budou čekat politici po celé Evropě - rozhodnutí soudu totiž napoví, jaký bude další osud Lisabonské smlouvy.

Jednání soudu on-line

sledujte na iDNES.cz v úterý od 9:00

Soud měl o smlouvě jednat už 10. listopadu, na žádost prezidenta, který ten den pobýval v zahraničí, ale projednávání přesunul na nový termín. - čtěte Ústavní soud posunul jednání o Lisabonské smlouvě

Prezident je totiž podobně jako vláda a obě komory parlamentu ze zákona účastníkem řízení. To znamená, že na úterním plénu mohou zástupci všech těchto čtyř institucí vystoupit se svým projevem. Václav Klaus už jej "piluje" několik dní, Lisabonská smlouva totiž podle něj "fatálně omezuje suverenitu země". Za vládu do Brna pojede Alexandr Vondra, za Sněmovnu její předseda Miloslav Vlček. Senát bude zastupovat místopředseda za ODS Jiří Šneberger.

Česká republika je jednou z mála zemí, která o dokumentu dosud nerozhodla. Naposledy ji ratifikovalo minulý týden Švédsko (čtěte Švédský parlament schválil Lisabonskou smlouvu). V Polsku čeká po schválení v parlamentu na podpis prezidenta, v Německu na vyjádření tamního ústavního soudu.

Pouze Irové mohli o dokumentu rozhodovat svobodně v referendu. Smlouvu v červnu zamítli. - čtěte Irové řekli NE Lisabonské smlouvě

Očima expertů

Redakce iDNES.cz oslovila zástupce odpůrců a příznivců Lisabonské smlouvy. Jejich komentář si budete moci přečíst po vynesení nálezu. Rozhodnutí soudu okomentuje Petr Mach z Centra pro ekonomiku a politiku a Ivo Šlosarčík z Institutu pro evropskou politiku Europeum.

Evropa i česká politická scéna se od té chvíle dělí v názoru na to, co s kontroverzním dokumentem dělat. Smlouva podle svých vlastních ustanovení už nemůže vstoupit v platnost, musela by totiž být schválena všemi zeměmi sedmadvacítky. Příznivci smlouvy naopak tlačí na to, aby země v ratifikaci pokračovaly a pak přemluvily Iry k opravnému hlasování.

Rozhodnutí Česka bude proto klíčové. Když smlouvu schválí, bude tlak na opakování irského referenda ještě větší a smlouvě téměř nic nestojí v cestě. Pokud Česká republika zaujme podobně skeptický postoj jako Irsko, smlouva v této své podobě nejspíše skončí.

Rozhodnutí soudu ovlivní i domácí politiku

Právě nález Ústavního soudu ovlivní hlasování poslanců a senátorů, kteří na jeho výsledek čekají. Mnozí totiž spoléhají na to, že pokud soud ve smlouvě rozpor s ústavou nenajde, mohou pro dokument bez obav zvednout ruku. V případě negativního nálezu by smlouva nemusela parlamentem projít.

Lisabonská smlouva

Lisabonská smlouva přenáší na bruselskou úroveň kompetence týkající se zhruba 50 oblastí. Mezi nimi jsou i tak citlivé záležitosti jako například otázky migrace, dopravy nebo energetiky.

Smlouva také zakotvuje princip, že další pravomoci států mohou do Bruselu předávat samotní šéfové vlád členských zemí bez ratifikace v národním parlamentu nebo referendu.

Hlasovací mechanismy také výrazně oslabují pozici České republiky a posilují velké státy, jako jsou Francie a Německo. Ve smlouvě se též explicitně píše o nadřazenosti unijního práva nad právem národním, je v ní zakotvena i společná zahraniční a bezpečnostní politika EU.

Lisabonská smlouva se navíc stává stále důležitějším vnitropolitickým tématem. Její přijetí požadují sociální i křesťanští demokraté a zelení.

Velké pnutí naopak vyvolává v ODS, kde má řadu odpůrců. Premiér Mirek Topolánek jejich hlasy mírní v zájmu zachování vládní stability i kvůli vlastnímu slibu, že Česko smlouvu ratifikuje. Diskusi nad textem ztěžuje i blížící se české předsednictví v Radě EU a tlak Evropy na to, aby Česko schválilo smlouvu ještě před jeho započetím.

Mirek Topolánek se navíc snaží odpůrce smlouvy přesvědčit tím, že je dokument zapotřebí schválit jako ústupek menším koaličním stranám, aby ty zase podpořily smlouvy o americkém radaru. ODS proto přišla s obchodem "radar za Lisabon", který Topolánek obhajuje na nominačních sněmech před kongresem ODS. Tvrdí, že neschválení Lisabonské smlouvy ohrozí přítomnost radaru a učiní z nás vazaly Moskvy. - čtěte Kdo není se mnou, je proti radaru

Jak může jednání soudu dopadnout

Jednání brněnského Ústavního soudu začne v úterý v 9 hodin ráno. Soudce zpravodaj, v tomto případě Vojen Güttler, shrne otázky, které soudu adresovala horní komora parlamentu. Stručně představí i další stanoviska ostatních účastníků řízení, které si soud v rámci přípravy na vynesení nálezu vyžádal. Shrne tedy vyjádření vlády, prezidenta a Poslanecké sněmovny. - čtěte Senátoři se přeli o Lisabon, nakonec smlouvu poslali k Ústavnímu soudu

Poté účastníky řízení vyzve k předložení případných nových argumentů. Prezident, zástupce vlády, Sněmovny i Senátu mohou reagovat na sebe navzájem, jednotliví soudci jim navíc mohou klást otázky.

Předseda soudu Pavel Rychetský, který bude jednání řídit, po diskusi vyzve všechny zástupce k závěrečným proslovům. Slyšení by se mohlo stihnout během dopoledne, poté soudci vyhlásí přestávku na poradu, kde se dohodnou o dalším postupu. Rozhodnou se, zda a jaký nález přednesou (zda pozitivní či negativní) nebo zda pod tíhou nových argumentů vyhlášení nálezu ještě o nějaký čas oddálí.

Nastat tak mohou tři varianty:

Smlouva bude podle soudců v rozporu s českým právem

Soudci se přikloní k názoru, že smlouva je v některých bodech v rozporu s českou ústavou. Takový verdikt by uvítali odpůrci textu, kteří by tak získali nové argumenty, povzbudil by i řadu poslanců a senátorů k negativnímu hlasování. Smlouva by tak nemusela být v některé z parlamentních komor ratifikována.

Na druhou stranu by se vytvořil v některých politických kruzích tlak na to, aby Česká republika svoji ústavu kvůli smlouvě upravila. K úpravě ústavy je ale třeba ústavní většina a pro podobně závažné kroky se v parlamentu těžko shání podpora. Snaha změnit ústavu by se tak mohla táhnout několik měsíců. - čtěte Topolánek by kvůli Lisabonu měnil ústavu, Klaus je proti změnám

Česko by tak započalo své předsednictví Rady EU bez ratifikace smlouvy, což by zprvu vyvolalo odmítavé reakce Evropy. Ve skutečnosti by ale Česká republika předsednictví měla zvládnout obstojně i bez ratifikace. Česko by naopak mohlo zahájit debatu o nové podobě smlouvy - krátké, stručné a srozumitelné.

Smlouva nebude podle soudců v rozporu s českým právem

Soudci se většinově přihlásí ke kladnému stanovisku, v dotazech přednesených Senátem neshledají s Lisabonskou smlouvou rozpor. EU si oddechne, protože poslanci a senátoři budou hlasovat většinou kladně a ratifikaci smlouvy v České republice nebude téměř nic bránit. V Senátu bude přesto několik politiků, kteří ani tehdy smlouvu nepodpoří. Není ale jasné, zda by se ratifikace stihla dokončit do konce roku, lidovci v čele s Cyrilem Svobodou ale tvrdí, že se to stihnout dá.

Aby smlouva vstoupila v České republice v platnost, musí mít podpis prezidenta. Václav Klaus se ale dnes nechal slyšet, že by smlouvu podepsal maximálně až poté, kdy by s ní souhlasili i Irové. "Nemám důvod být dalším z Evropanů, kteří tlačí na Irsko, aby udělali něco. Prostě bez irské změny stanoviska žádná Lisabonská smlouva být nemůže," uvedl Klaus pro Rádio Česko.

Soudci nález neoznámí a odloží jej

Kvůli novým skutečnostem, které na plénu zazní, by soudci mohli nakonec verdikt odložit s tím, že nově prezentovaná fakta je třeba vzít v potaz a celou záležitost znovu posoudit. V tom případě by se proces zbrzdil třeba i o několik týdnů. Ratifikace Lisabonské smlouvy by se tak do konce roku nestihla.

Rozhodnutí by tak mohlo pomoci například i Pavlu Bémovi v jeho vnitrostranické při s premiérem Mirkem Topolánkem. Česká republika by zahájila předsednictví s neschválenou smlouvou, což by vyvolalo nervózní reakce Evropy, ale Česká republika by tlak ustála. Česko by také nemohlo tlačit na Irsko, aby si referendum zopakovalo, pokud samo nebude mít smlouvu schválenou.

Jak se kdo k Lisabonu staví

Prezident

Václav Klaus je zapřísáhlým odpůrcem smlouvy. Upozorňuje, že text je jen mírně upravenou euroústavou, kterou už před dvěma lety odmítla Francie a Nizozemsko. Poté, co ji v referendu zavrhli Irové, prohlásil dokument za mrtvý. Prezident by smlouvu v případě úspěšné ratifikace v České republice podepsal pouze v případě, že se smlouvou vyjádří souhlas i Irové. Aktivně proti dokumentu vystupuje, například při návštěvě Irska se setkal s hlavní postavou irského "ne", politikem a podnikatelem Declanem Ganleym.

Prezident už dříve poslal Ústavnímu soudu své stanovisko, ve kterém upřesňuje některé své výhrady nebo otazníky nad dokumentem - o Klausově stanovisku čtěte zde

Vláda

Vláda přijetí Lisabonské smlouvy bezvýhradně podporuje. Nechala si vypracovat expertní stanovisko, které tvrdí, že smlouva není v rozporu s ústavou a soudci by se při posuzování jednotlivých sporných článků neměli zabývat detaily, ale posuzovat, zda smlouva neodporuje "duchu" (materiálnímu jádru) ústavy. Podle vlády prý neodporuje - o vládním stanovisku čtěte zde

Sněmovna

Při prvním čtení hlasovala pro smlouvu většina Sněmovny, proti se postavili pouze poslanci kolem Vlastimila Tlustého a klub KSČM. - čtěte Poslanci v prvním čtení podpořili Lisabonskou smlouvu

Senát

Senát je v pohledu na smlouvu rozdělený. Počet odpůrců je zde velký, převážně v ODS. Pro posouzení smlouvy soudem nicméně hlasovali senátoři napříč politickým spektrem, včetně pěti senátorů KDU-ČSL. - čtěte Odpor k Lisabonské smlouvě v ODS sílí, kritiků přibylo i v Senátu

ODS

Názor na smlouvu ji rozděluje. Třebaže ji vlastní ustanovení kongresu zavazuje smlouvu nepřijímat, Mirek Topolánek tvrdí, že bránit přijetí smlouvy si strana dovolit nemůže. Nemalá část straníků se ale s předáváním kompetencí do Bruselu nechce smířit.

Tématu se v poslední době chopil kandidát na předsedu ODS a pražský primátor Pavel Bém. Je proti Lisabonské smlouvě a je ochoten na sebe vzít odpovědnost za to, že Česko smlouvu právě díky odporu ODS neschválí. Podle Béma by měla Unie začít debatu nad novým, maximálně patnáctistránkovým dokumentem. - čtěte Bém útočí Lisabonskou smlouvou, ODS ji nesmí podepsat

KDU-ČSL

Lidovci jsou tradičně proevropsky zaměřená strana, smlouvu podporují. Přesto několik lidoveckých senátorů podpořilo rozhodnutí Senátu předat smlouvu k posouzení Ústavnímu soudu. Naopak lidovecký ministr Cyril Svoboda v poslední době hledá způsob, jak ratifikaci urychlit a stihnout ji do začátku nového roku.

ČSSD

Sociální demokracie si debatu o Lisabonské smlouvě nepřipouští, stojí jednoznačně za ratifikací smlouvy. Ta se stala i předmětem dohody o neútočení mezi ODS a nejsilnější opoziční stranou během českého předsednictví.

Zelení

Stejně tak se ke smlouvě staví zelení, pro které je klíčová. Mirek Topolánek se snaží zeleným ustoupit a za schválení Lisabonské smlouvy od nich požaduje schválení amerického radaru, se kterým má část nejmenší vládní strany problém. Právě obchodem "radar za Lisabon" argumentuje na sněmech ODS, kde si získává podporu pro kandidaturu. Lisabonskou smlouvu prezentuje jako ústupek zeleným s tím, že klíčový je pro něj radar.

KSČM

KSČM Lisabonskou smlouvu odmítá, na jejím stanovisku se během doby nic nezměnilo.

Veřejnost

Češi se v průzkumech kloní spíše k odmítavému stanovisku Václava Klause. Červnový průzkum STEM ukázal, že 53 procent Čechů nechce, aby parlament Lisabonskou smlouvu schválil.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Nalezen po 22 letech. Zmizelého muže objevil bývalý soused přes Google Maps

Potopené auto s tělem Williama Moldta se podařilo najít díky satelitním mapám...

Trvalo to 22 let, ale pozůstatky tak dlouho pohřešovaného muže se nakonec našly díky tomu, že někdejší obyvatel Floridy...

To se nedalo poslouchat. Zaorálek odešel ze schůzky s čínským velvyslancem

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (28. srpna 2019)

Nový ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek jednal v pondělí s čínským velvyslancem kvůli rušení koncertů českých...

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Sedm her z časů minulých: bavte se a vyhrajte exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Připomeňte si třicet let svobody se soutěží iDNES.cz a CK S.E.N. Výherce na podzim absolvuje cestu kolem světa. Soutěž...

Drama v Děčíně. Sedmnáctiletý syn shodil svého otce z balkonu, muž zemřel

ilustrační snímek

Těžko uvěřitelné drama se minulý týden odehrálo v severočeském Děčíně. Sedmnáctiletý syn zde podle policie shodil z...

Další z rubriky

Vražedkyni Janákovou neznásilnili dozorci, otcem jejího dítěte je vězeň

Exmanželé Jaroslav a Petra Janákovi obžalovaní z vraždy u Krajského soudu v...

Vražedkyni Petru Janákovou neznásilnili dozorci ve vazbě, jak tvrdila. Otcem jejího dítěte je jeden z trestanců. Uvedl...

Zahřmělo a obr Super Galaxy sestoupil z nebe. Přivezl bojové vrtulníky

Americký transportní letoun C-5M SuperGalaxy na mošnovském letišti

Americký obří armádní letoun C-5M SuperGalaxy přistál ve středu ráno na mošnovském letišti. Ve svých útrobách přes...

Tříletý kluk odešel bez povšimnutí ze školky domů, případ řeší inspekce

Malý chlapec bez povšimnutí opustil školku

Školní inspekce prověřuje mateřskou školu v brněnských Žabovřeskách, ze které bez vědomí učitelek odešel teprve...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz