Radnice podle zákona musí takový pohřeb připravit těm, kteří zemřeli bez příbuzných, či těm, jejichž rodiny si pohřeb dovolit nemohou. O tom, kdo pohřeb bude zařizovat a platit, se musí rozhodnout do 96 hodin od úmrtí.
Jak vypadá sociální pohřeb
|
Pokud se o ostatky nikdo nepřihlásí, povinnost na vypravení pohřbu přechází na obec. V České republice jsou takových případů stovky ročně, například v Praze jde až o 400 pohřbů. V jiných městech jich jsou desítky. „V roce 2019 platilo město Pardubice 31 sociálních pohřbů a vynaložilo na ně 260 tisíc korun,“ uvedla za východočeské město mluvčí Nataša Hradní. Podobná čísla mají i Hradec Králové, Ústí nad Labem nebo třeba Prostějov.
Sociální pohřeb vyjde zhruba na deset tisíc korun. Je to skromný obřad bez květin.
Manželovi paní Jarmily bylo čtyřiasedmdesát let, když po dlouhé nemoci zemřel v nemocnici. Partneři se nacházeli v těžké finanční situaci, už dopředu věděli, že pohřeb by pro ně byl finančně sotva zvladatelný. „Manžel mi řekl, ať se o tělo po jeho smrti nehlásím. Pohřeb by tak prý muselo zaplatit město,“ popisuje důchodkyně těžkou situaci.
Vzdát se manželova těla nechtěla, jeho ostatky chtěla uložit do rodinného hrobu. „Nakonec nám pohřeb zaplatil manželův synovec,“ dodává, proč se nakonec nemusela uchýlit k takzvanému sociálnímu pohřbu.
Přibývá opuštěných
Nejlevnější varianta pohřbu by neměla přesáhnout dvanáct tisíc korun. Jenže to je, stejně jako pro paní Jarmilu, pro mnohé příliš vysoká částka. Nejsou ochotni ji za své zemřelé zaplatit či si to nemůžou dovolit. Zároveň přibývá těch, kteří s rodinou neudržují kontakt nebo už nikoho nemají. Pohřeb jim tak nemá kdo zařídit.
Skončí anonymní posypové louky? Zastupitelka by zavedla společnou hrobku |
Roli toho, kdo pohřeb a uložení ostatků zajistí, tak ze zákona přebírá město či obec.
Ze zákona se o ostatky zemřelého musí pozůstalí přihlásit do 96 hodin od úmrtí. Když tak neučiní, povinnosti přecházejí na obce.
Zákon se vztahuje hlavně na opuštěné lidi nebo osoby, které se nepodařilo identifikovat. Od podzimu 2017 dala vyhláška sociálním pohřbům jasnou podobu. Dbá především na to, aby poslední rozloučení a uložení ostatků proběhly důstojně.
Výsledkem jsou stovky pohřbů za rok, které jsou placeny z veřejných peněz. I když z pohledu veškerých pohřbů v Česku jde o jednotky procent, v některých městech z rozpočtů ukrojí skoro milion korun ročně.
MF DNES zkoumala, jak je na tom se sociálními pohřby šedesátka největších českých měst. V průměru vychází, že jeden pohřeb vyjde město asi na deset tisíc korun. Například v Liberci vypravili v loňském roce 61 sociálních pohřbů celkem za 602 tisíc korun. O rok dřív to bylo 79 pohřbů.
„Z velké části se jedná o zesnulé, kteří nemají rodinu, a pokud ji mají, tak se s rodinou nestýkali a pozůstalí nechtějí vypravovat pohřeb,“ uvedla mluvčí liberecké radnice Jana Kodymová. Jiná krajská města, jako například Hradec Králové, Pardubice či České Budějovice, v posledních letech vypraví každoročně kolem třicítky sociálních pohřbů.
Vymáhání z pozůstalosti
Část peněz se radnici podaří získat později z pozůstalosti zemřelého. Pokud se to nepodaří, náklady na sociální pohřeb městům a obcím zpětně proplácí ministerstvo pro místní rozvoj. Každoročně je to dohromady zhruba deset milionů korun.
Sociální pohřby stojí města v Karlovarském kraji každý rok statisíce korun |
Nevyzvednuté urny dosud obvykle končily na anonymních rozptylových loučkách u krematorií. Některé obce se to však v poslední době rozhodly změnit.
„Radnice si dnes už poměrně standardně pronajímají hrobová místa, kam urny ukládají,“ popisuje mluvčí pražské správy hřbitovů Oldřiška Dvořáčková. Mezi prvními si je v metropoli v roce 2016 pořídila Praha 7, naposledy třeba Praha 4 na krčském hřbitově. Poprvé zde zástupci radnice uložili urny v polovině listopadu. Čtvrtá městská část ročně zajišťuje až osmdesát sociálních pohřbů.
