Čtvrtek 2. února 2023, svátek má Nela
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 2. února 2023 Nela

Socialismus i na svém sklonku lákal

P r a h a - Léta 1988, 1989. V Maďarsku a Polsku se komunisté pomalu vzdávají monopolu na moc, desetitisíce emigrantů opouštějí východní Německo. Československo je v porovnání s tím stojatou vodou, socialismus tu taje po kapkách, pokud vůbec. Jak tou dobou, přibližně před deseti lety, vypadalo to, čemu se říká "veřejné mínění"? Bylo bližší "výročním" demonstracím na Václavském náměstí a petici moravských katolíků za občanské a náboženské svobody (kterou podepsalo 600 tisíc lidí), nebo spíš odpovídalo přání "klidu na práci"? Průzkumy z konce osmdesátých let - dělal je státní Ústav pro výzkum veřejného mínění - o tom vypovídají zhruba toto: většině lidí tehdejší poměry v mnoha ohledech vadily; avšak zároveň si málokdo dokázal připustit a představit, že by socialismus naráz skončil.
Po čtyřiceti letech vlády KSČ nespokojení Češi a Slováci prostě neuměli domyslet, jak by ona "změna" mohla vypadat.
Ještě v týdnu kolem 10. prosince 1989 rozdělili své odpovědi na otázku "Kudy se má naše společnost ubírat" takto: - socialistickou cestou: 41 procent; - kapitalistickou cestou: 3 procenta; - něco mezi tím: 52 procent.
"Výsledky nenasvědčují tomu, že slovo 'socialismus' bylo dosavadním historickým vývojem v Československu zdiskreditováno," komentovali to autoři průzkumu z ÚVVM.
A jen pětina Pražanů (a to bývala Praha nespokojenější než zbytek státu) považovala v roce 1988 období od roku 1970 za převážně neúspěšné.
Ve veřejnosti sice panovalo přesvědčení, že "KSČ to dělá špatně", ale významný, ne-li hlavní proud mínění pořád odpovídal transparentu, který kdosi rozvinul při Gorbačovově návštěvě v roce 1987: "Více socialismu - více demokracie".
Pro takzvanou vedoucí úlohu Komunistické strany Československa bylo v roce 1988 šedesát procent dotázaných občanů. V červnu 1989 ji považovalo za důležitou jen 41 procent lidí a jen každý sedmý za "rozhodně důležitou". O půl roku později parlament "vedoucí úlohu" škrtal z ústavy a opačný názor mělo už jen 14 procent občanů (v České republice to bylo 11 procent, což mimochodem až do loňska zhruba odpovídalo voličskému kádru komunistické strany).
Ale lidé hodně odlišovali "vedoucí roli KSČ" a její "uskutečňování v praxi". V roce 1986 s tou praxí bylo spokojeno 58 procent dotázaných, o tři roky později už jen 31 procent.
"V porovnání s poznatky z poloviny osmdesátých let dochází k významnému nárůstu kritických hodnocení a pohledů na význam a realizaci role KSČ v naší společnosti," konstatoval Ústav pro výzkum veřejného mínění.
I průzkumy ukázaly, že přestavbě na československý způsob se moc nevěřilo. "Převážná část občanů souhlasí s tím, že jde o zásadní přeměnu systému řízení národního hospodářství. Současně však rostou připomínky k jejímu pomalému a nedůslednému provádění, vzrůstá nedůvěra v její úspěšné dokončení," uvedl ÚVVM ve zprávě k výzkumu ze září 1988.
"Průzkumy od roku 1987 ukazovaly, že lidé zpočátku přestavbu podporovali; brzy se však rozšířila nespokojenost, protože politický systém se neměnil. Lidem, kteří přestavbu řídili, vyjádřilo v polovině roku 1989 důvěru jen 23 procent lidí," píšou lidé z ÚVVM v "porevoluční" publikaci Sondy do veřejného mínění.
Čísla potvrdila, že příměr Miloše Jakeše o "kůlu v plotě" (červenec 1989) byl výstižný.
Většině lidí - mimo jiné pohlížejících do Polska a Maďarska připadalo, že mají málo práv, jednostranné informace, málo možností "do toho mluvit". V roce 1988 a v polovině roku 1989 odpověděli na otázku, jaké mají "lidé jako oni" možnosti otevřeně se vyjadřovat k problémům a nedostatkům ve společnosti: 1988 1989 Velké 20 % 13 % Omezené 47 % 46 % Téměř žádné 28 % 36 % Pět měsíců před listopadem 1989 čtyři pětiny lidí prohlásily, že mají omezené nebo skoro žádné možnosti podílet se na rozhodování v občanských a národních výborech.
Ne že by pocit "naše slovo nemá žádnou váhu, o všem si rozhodují ti nahoře" zmizel: osm let nato uvedla jen čtyři procenta lidí, že cítí možnost ovlivňovat problémy na celostátní úrovni. Názory se nezměnily, změnil se jen obsah slov "možnost ovlivňovat".
POCITY ŘADOVÉHO OBČANA
Z průzkumů je evidentní, že měsíc po měsíci stoupal pocit "prohnilosti" poměrů.
Převládal názor, že do KSČ se vstupuje hlavně z prospěchářských důvodů. (Ve straně bylo zhruba 1,7 milionu z 15 milionů obyvatel Československa.) Dnes je ovšem mínění stejně kritické i k novým poměrům.
V roce 1988 se přes 40 procent Pražanů přiklánělo k názoru, že o dobrém místě a studiu rozhodují úplatky (bylo to o 5 procent více než v roce 1986). (Po deseti letech české průzkumy ukázaly, že korupce patrně ubylo, ale "přelila" se ze služeb do státní správy. Na konci osmdesátých let pokládalo korupci za samozřejmou součást života 8 procent dotázaných, po deseti letech 22 procent.) Tři čtvrtiny Pražanů si před jedenácti lety myslely, že členové KSČ mají víc výhod než ostatní občané. (Ale už začátkem roku 1994 dospěli Češi k názoru, že politické špičky mají víc výhod než za socialismu. Jen 40 procent dalo politikům nového režimu vyšší morální kredit než těm předlistopadovým. A jenom necelá třetina souhlasila s názorem, že vláda a představitelé koaličních stran mají méně výsad než bývalí komunističtí funkcionáři.
Dokonce i mezi stoupenci pravice byl tento názor v menšině.) Volební systém (jednotné kandidátky Národní fronty) chtělo v roce 1988 zachovat jen 5 procent dotázaných - 89 procent si myslelo, že nejlepší by bylo, aby se organizace Národní fronty dohodly alespoň na dvou kandidátech, nebo aby každá organizace Národní fronty navrhla svého člověka. Jen výjimečně se lidé přiklonili k možnosti "jiný způsob", pod kterou se dají zahrnout všechny ostatní svobodné volební procedury.
S tvrzením, že politický systém je demokratický, nesouhlasilo na podzim 1988 dvaačtyřicet procent lidí a v červnu 1989 už 53 procent. "Výzkum ukazuje, že i zde leží jeden z kořenů projevů odcizení ve vztahu k politickému systému, pocit z malé možnosti ovlivnit to, co se ve společnosti děje, pocit manipulovatelnosti 'řadového občana'," komentoval to ÚVVM ve své zprávě pro KSČ.
Co s tím? S konstatováním "pouze opoziční politická strana zajistí demokracii" souhlasila více než třetina lidí, ale další téměř třetina odpověděla slovem "nevím". Ještě častěji zazněla vyhýbavá odpověď u otázky, zda by se měly do Národní fronty zařadit i organizace, které nesouhlasí s oficiálními názory (ano, v otázce byl použit termín "oficiální názory").
ÚVVM k tomu poznamenal: "Svoji roli sehrává určitá neochota nebo obavy vyjadřovat se otevřeně k politické situaci v ČSSR, případně i rozporuplnost odhadu jejího dalšího vývoje.
Některé z výroků leží pravděpodobně i mimo obvyklý myšlenkový rámec části populace, lidé běžně neuvažují o politické opozici..." Pro občana Československa roku 1989 nebylo snadné představit si konkurenci politických stran. Jakých? Kde se vezmou? "Jinou společnost než socialismus většina lidí neznala, respektive o ní měla zkreslené informace. Kapitalismus znali z výkladních skříní, ale o společenské nebo ekonomické struktuře takového systému věděli málo," říká dnes Jan Herzmann, který tehdy pracoval v Ústavu pro výzkum veřejného mínění.
"Když existuje monopol moci, řada lidí to prostě jen bere na vědomí, a nijak to nekomentuje," uvedl jeho tehdejší kolega Ján Mišovič.
OD DESÍTI K PĚTI
Několik měsíců před pádem komunistické vlády lidé v průzkumech také srovnávali perspektivy socialismu a kapitalismu.
"Kapitalistický systém" jasně vyhrál, pokud jde o budoucnost vědy a techniky a životní úrovně. (Federální statistický úřad ve zprávě o vývoji hospodářství za rok 1988 napsal: "Společenská spotřeba se zvýšila v souladu s plánovanými záměry. Potřeby obyvatelstva však nebyly dostatečně uspokojovány, zejména v sortimentu a kvalitě zboží i v úrovni služeb.") Kapitalismus v průzkumu předčil socialismus i jako záruka rozvoje lidských schopností.
Naopak, socialismu lidé daleko více věřili v souvislosti s "životem bez obav" a zajištěním sociálních jistot. Přesně stejné důvody se objevují i dnes jako nejčastější argument těch, kteří zdůrazňují přednosti minulého režimu. (Podle nejčerstvějšího průzkumu firmy STEM jsou názory, že socialismus byl horší nebo lepší než dnešní režim, přesně vyrovnané. Jako hlavní handicap dneška dotázaní uvedli nezaměstnanost.) Ještě v roce 1986 byl podle veřejného mínění socialismus perspektivnější i v oblasti technického rozvoje, i jako systém zajišťující vyšší životní úroveň.
Všechny časové řady z průzkumů konce osmdesátých let mluví v neprospěch tehdejší moci. Není v nich žádný trend, který by KSČ povzbudil a potvrdil hesla o "jednotě strany a lidu".
Rostla skutečně nespokojenost tak, jak ukazují data, nebo to bylo tím, že se občané méně báli v dotaznících říkat, co si skutečně myslí? Odborníci, kteří se tehdy na výzkumech podíleli, mluví o kombinaci obojího. Ubývalo lidí, již se báli odpovídat po pravdě; a nespokojenost rostla, koncentrovala se - mimo jiné proto, že režim na ni nereagoval, respektive reagoval jen mělkou "perestrojkou". "Mám dojem, že ten poslední faktor v sobě obsahuje i nespokojenost, kterou lidé v průzkumech vyjadřují dnes," řekl Jan Herzmann.
Autor:

Prezidentské volby 2023

Druhé kolo  vyhrál a novým prezidentem České republiky se stane Petr Pavelporazil Andreje Babiše

Nově zvolený prezident složí slib do rukou předsedy Senátu 9. března

Pavel má větší šanci sjednotit společnost než Babiš, míní sociolog

  • Nejčtenější

Ovčáčka nahradí žena. Mluvčí Hradu se stane bývalá novinářka a analytička

Kromě Miloše Zemana Hrad zanedlouho opustí také Jiří Ovčáček, který zastával funkci tiskového mluvčího. Nově zvolený...

Češi zvolili Pavla prezidentem s nejsilnějším mandátem. Babiš uznal porážku

Novým prezidentem si Češi zvolili Petra Pavla. Získal 58,32 procenta hlasů. Jeho soupeř Andrej Babiš 41,67 procent,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Policie objasnila výhrůžku nábojem Babišové. Odesílatel dopisu je po smrti

Policie na základě znaleckých posudků objasnila případ výhrůžného dopisu, který před volbami dostala Babišova manželka....

Už mě neoslovujte poslanče, řekl Babiš. I na Twitteru má jen „občan“

Jen několik málo hodin po prohraných volbách o Pražský hrad se naplno rozjely spekulace, jestli Andrej Babiš neskončí v...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

První den voleb skončil, hlasovala polovina lidí. Značný zájem hlásí zahraničí

Češi v pátek volili novou hlavu státu. Během prvního dne druhého kola volby se hlasování zúčastnila většina voličů,...

Láska je evoluční finta, zamilovanost porucha emocí, říká psycholog Klimeš

Premium Láska je mocná emoce a bezesporu ta nejhezčí. A má hodně podob, které člověka nutí dělat různé věci. Mozkové okruhy...

Ruská lež je ohromná zbraň. Proč je Putin stále oblíbený, líčí reportér Karas

Premium Býval nejdéle sloužícím zahraničním zpravodajem České televize. V Polsku, v Rusku i na Ukrajině strávil Miroslav Karas...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Odvolejte Köppla z mediální rady, vyzval Sněmovnu výbor kvůli analýze pro ANO

Volební výbor doporučil Sněmovně odvolání člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Daniela Köppla. Mohla být...

Chcete si zákonem pohlídat volbu ředitele ČT, vyčítal koalici Juchelka

Poslanci bojují o změnu zákonů o České televizi a o Českém rozhlasu. „Celá ta novela se dělá proto, aby si vládní...

Jen jsem nezávazně žvanil, řekl u soudu k odposlechům Pelta

Bývalý šéf českého fotbalu Miroslav Pelta ve čtvrtek u soudu znovu popřel tvrzení, že ovlivňoval rozdělování...

Platí výstraha před závějemi a silným větrem, místy dosáhne až 90 km/h

Od čtvrtka začne platit pro většinu území výstraha před závějemi a silným až velmi silným větrem. V polohách nad 700 m...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Prosázel a propil 7 milionů korun. Prodal jsem i Českého lva, říká Vondráček

Televizní reportér, novinář a režisér David Vondráček (59) prohrál za celý svůj život v hazardu sedm milionů korun....

Františka Ringo Čecha odvezli do nemocnice. Podle syna měl mrtvici

František Ringo Čech (79) byl v neděli večer podle zdrojů CNN Prima NEWS převezen do pražské Nemocnice Na Homolce....

Žena vypadá jako holčička, lidé zaměňují jejího manžela za tatínka

Třicetiletá Carolyn Fulltzová z USA už je trojnásobnou maminkou, ale stále vypadá jako malá holka. Její o tři roky...

Zemřela herečka Annie Werschingová, královna Borgů i Tess z The Last of Us

V pouhých pětačtyřiceti letech zemřela americká herečka Annie Werschingová. Televizní diváci ji znali jako agentku...

Jágrova expřítelkyně Kopřivová přiznala krizi: Nevím, co bude dál

Ještě nedávno prožívala bývalá modelka Veronika Kopřivová (31) s manželem Miroslavem Dubovickým (31) a jejich roční...