"Na funkci náměstka rezignoval Ladislav Zelenka a z funkce ředitele odboru byl okamžitě odvolán Karel Ponocný," oznámil loni 17. června Sobotka poté, co podvod potvrdil interní audit ministerstva.
MF DNES však nyní zjistila, že Sobotkův úřad zajistil hlavnímu podezřelému, Karlu Ponocnému, luxusní podmínky odchodu: mohl si v klidu vybrat dovolenou a ještě tři a půl měsíce dostával plat.
Na mnohamilionový podvod se přišlo 17. června 2005 a dodnes byli všichni přesvědčeni, že Ponocný dostal hned ten den výpověď. Ponocný však nebyl vyhozen.
Ministerstvo s ním sice týž den rozvázalo pracovní poměr, ale bylo to dohodou až ke konci září.
Do práce chodit nemusel
"Pracovní poměr mu skutečně skončil 30. září 2005," potvrdila v pátek Veronika Hovorková z tiskového oddělení ministerstva.
Ponocný tak po svém podvodu dostal na platech téměř sto tisíc korun a nemusel přitom vůbec chodit do práce.
Jak je možné, že Ponocný, který byl už v té době podle zajištěných dokumentů jasným podezřelým celého podvodu, nebyl vyhozen "na hodinu"? "Šlo o to, aby předal funkci a byl k dispozici šetření," řekl ministr Sobotka. "Bylo to v souladu s právními předpisy," doplnilo ho tiskové oddělení.
Na některé zaměstnance ministerstva, kteří s postupem svých nadřízených v kauze nesouhlasí, to dělalo dojem, jako by vedení resortu nebo ČSSD držely nad Ponocným ochrannou ruku.
Ponocný zmizel
Ředitel personálního odboru ministerstva Vilém Buriánek, který Ponocného "vyhazoval", je totiž členem Sobotkovy ČSSD, kde zastává i významný post předsedy Ústřední kontrolní komise. A Ponocný měl k sociální demokracii velmi blízko.
Mimochodem, Buriánek na svých internetových stránkách uvádí, že jeho krédo je: "Spal jsem a zdálo se mi, že život je radost."
A radost ze života má patrně i sám Ponocný. Ihned poté, co loni v červnu začala případ vyšetřovat policie, utekl z Česka. Policie ho tedy stíhá jako uprchlého.
"Víme s jistotou, že pan Ponocný je v cizině. Požádáme tedy ihned o vydání mezinárodního zatykače," řekl v pátek mluvčí policie Jiří Vokuš.
Pro Ponocného podvod se vžil název "kauza peruánské pohledávky", protože čtyřicet šest milionů korun, které zmizely z účtu ministerstva financí, obdržel český stát z jihoamerického Peru jako vymožený dluh z minulosti.