Učitelé v Základní škole Satalice si před pár dny oblékli pruhovaná trička, aby děti otestovali "námořnickou zkouškou". Kdo uspěje, nastoupí v září na palubu jako prvňák. Do Satalic přišlo na zápis kolem stovky dětí, škola jich však bude muset skoro třicet odmítnout.
Patří mezi vyhledávané ústavy, kam by rodiče rádi dostali své potomky. Kvalitních škol, kde se bojuje o každou židli, je v Česku hodně. Například v Plzni neváhali rodiče před zápisem nocovat na ulici, v Liberci zaznamenali případy, kdy přehlašovali dětem trvalé bydliště, aby si pojistili, že škola jejich potomka bude muset vzít.
Ukázalo se, jak moc se kvalita základních škol v Česku liší. Co za tím stojí? Zřejmě i schopnost sehnat dost peněz. Například satalická škola si získala popularitu díky kvalitnímu vybavení a modernímu způsobu výuky.
Ve výuce tam používají tablety, organizují tematické dny. K dispozici mají skvěle vybavenou učebnu hudební výchovy, ale třeba i tělocvičnu s lezeckou stěnou. Za peníze od státu ani od Evropské unie však nejsou. "Čerpat evropské dotace pro nás nemá cenu. Peníze sháním, kde se dá. Samozřejmě i mezi rodiči," uvádí tamní ředitelka Zdislava Nováková.
Na přijetí žáků peněženka rodičů vliv nemá
Pouze ze státních peněz se totiž slušná škola udělat nedá, tvrdí mnozí ředitelé. Ti, kteří umějí shánět sponzory, tak mají velkou výhodu. Některé školy zveřejňují na svých webových stránkách i jména konkrétních rodičů, kteří na vybavení přispěli.
Nabízí se otázka, zda si školy nevybírají žáky podle velikosti peněženky jejich rodičů. To však oslovení ředitelé odmítají. Podle Novákové to ani není možné. "U zápisu těžko něco poznáte, navíc to, že rodiče mají peníze, ještě neznamená, že je dají škole," tvrdí.
Ředitel pražské Základní školy Londýnská Martin Ševčík souhlasí. "Sponzorské dary před přijetím nebo následně po přijetí dítěte odmítáme a nepřijímáme. Za finanční podporu později v průběhu následujícího školního roku jsme však samozřejmě vděční. Ale nejprve musíme pro děti něco udělat," uvedl. I tam mají velký počet přihlášených, které odmítají. Aby byl výběr spravedlivý, o dětech z nespádových oblastí rozhodují losem. Na druhé straně existují malé školy, které mají žáků nedostatek. Třeba ve Zbraslavi berou všechny přihlášené.
Vesnické školy bojují o přežití
Největší problém řeší na vesnicích, často bojují o přežití. Školy jsou financované podle počtu žáků. Čím méně jich je, tím méně peněz dostávají na moderní vybavení. Děti pak dojíždějí do větších měst a vzniká začarovaný kruh.
Ministr školství Marcel Chládek (ČSSD) slibuje, že kvalitu škol srovná. "Není možné, aby rodiče spali ve spacácích na ulici. Stát musí zaručit, aby povinná školní docházka měla určitý standard," říká Chládek. "Pokud rodiče chtějí darovat peníze, je to jenom dobře. Já ale chci, aby peníze do veřejných škol dával hlavně stát," říká. Už po nástupu do úřadu slíbil, že rozpočet navýší o tři až pět miliard korun.
"Ministrovi financí jsem svůj záměr už vysvětlil. Nejdříve zlepšíme čerpání z evropských operačních programů, s tím měl resort školství v minulosti problém. A zajistíme vnitřní úspory na ministerstvu. Ušetřené peníze chceme pak nasměrovat na rozvoj školství," slibuje Chládek.
V Satalicích drží úroveň vysoko. "Slyšeli jsme, že tahle škola je kvalitní a dobře připravuje na gymnázia," uvedla maminka malého Kuby, který zrovna zkoušel vázat tkaničky, počítat mušle či zpívat. Byl šikovný, má tak naději, že ho přijmou, i když nebydlí ve "spádové oblasti".
