Výzkumníci řadí seniory obecně do kategorie zranitelných účastníků provozu. Pokud se připletou k nehodě, je u nich větší riziko zranění než u mladých lidí.
„Když stárneme, jsme křehčí, sil ubývá, naše reakce jsou pomalejší. U řidičů-seniorů se to obvykle kompenzuje zkušeností, jenže elektrokola jsou nová, chovají se trochu jinak a zatím s nimi nikdo nemá příliš dlouhou zkušenost,“ vysvětluje výzkumnice Centra dopravního výzkumu (CDV) Veronika Valentová.
Počty prodaných elektrokolKdyž se elektrokola začala prodávat, kupovali si je nejvíce senioři. Podle průzkumu CDV mezi prodejci však nyní kupují elektrokola především lidé ve věku 45 až 55 let. Loni se v Česku prodalo asi 130 tisíc elektrokol, což je zhruba 40 procent všech prodaných kol a jejich popularita stoupá napříč Evropou. Zatímco před deseti lety prodejci v EU a Velké Británii prodali ročně v součtu něco kolem jednoho milionu kol, z toho necelých pět procent elektrokol, souhrnné číslo za loňský rok se pohybuje kolem šesti milionů, elektrokola tvoří zhruba čtvrtinu. |
Že elektrokola představují pro starší řidiče větší riziko než pro mladší ročníky, potvrzují čísla. Studie CDV v roce 2022 zjistila, že v předchozích pěti letech se starší lidé podíleli na všech úmrtích na elektrokolech v 54 procentech, ve srovnání s 37 procenty úmrtí na běžných kolech.
„Náš expert společně se specialistou policejního prezidia ručně procházeli nehodu po nehodě a hledali všechny kolize elektrokol,“ přiblížila Valentová.
Od letoška se již vědcům data získávají lépe. Policisté totiž nově rozlišují elektrokola od běžných jízdních kol přímo ve statistikách. Od ledna do října evidují 328 nehod elektrokol a 3004 nehod běžných jízdních kol. „Zatímco u nehod jízdních kol – bez pomocného motorku – činil v tomto období podíl zraněných seniorů 22 procent, u elektrokol to bylo 38 procent,“ dodává Valentová.
Dále policisté řešili 114 nehod koloběžek a 260 nehod elektrokoloběžek; u těchto nehod je podíl zraněných seniorů takřka zanedbatelný.
Na elektrokole se senioři dostanou i do obtížného terénu
V jiném výzkumu se vědci CDV ptali i samotných uživatelů elektrokol. Asi pětina z pětistovky dotazovaných byla ve věku nad 65 let. „V této věkové skupině se častěji objevoval vyšší počet najetých kilometrů. Čtvrtina těchto respondentů uvedla tři až pět tisíc kilometrů ročně, devět procent pak nad pět tisíc,“ napsali vědci v létě do článku pro časopis Silniční obzor.
Je známá věc, že zdatnější senioři využívají elektrokola k horským výšlapům. I správy národních parků potvrzují, že si s nimi cyklisté troufnou i do míst, kam by se jinak neodvážili. Mapa letošních kolizí elektrokol ukazuje, že se nejvíc koncentrují v pohraničí se Slovenskem, v Jizerských horách a v Karlovarském a Ústeckém kraji u hranic s Německem.
Od letošního ledna do konce října policisté řešili 377 nehod elektrokol. Mapa ukazuje, kde se nehody staly. Černé tečky značí nehodu s úmrtím.
Tečky na mapě jsou zbarvené podle závažnosti nehody elektrokola, zelené tečky jsou nehody bez zranění, oranžové značí lehké zranění, červené těžké a černé nehodu s úmrtím. Třeba u Trhových Svinů na Českobudějovicku letos v březnu zemřel sedmdesátiletý muž po pádu na elektrokole do potoka.
Z letošních policejních dat rovněž vyplývá, že u elektrokol převažují havárie, kolizí s někým dalším je v této kategorii menší část. Ve třech čtvrtinách případů je viníkem události právě cyklista. Naopak běžná jízdní kola se oproti tomu do kolize s motoristou dostanou častěji.
Senioři bez přilby
Potíž také je, že senioři obecně méně nosí přilby než mladší lidé. Mezi seniory, kteří odpovídali CDV, bylo 83 procent těch, kteří při jízdě na elektrokole používají přilbu. Podle sdělení pojišťovny Uniqa je přitom přilba schopná při nárazu zabránit až 80 procentům závažných poranění hlavy.
Neukáznění jezdci ohrožují sebe i přírodu. Elektrokola se vymkla kontrole |
„Nehody elektrokol bohužel často končí úrazy hlavy a páteře. Jejich léčba trvá nejdéle a také trvalé následky bývají nejvážnější, včetně ochrnutí a odkázání postiženého na doživotní péči,“ uvedl již dříve ředitel likvidace škod UNIQA pojišťovny Daniel Červenka.
Výzkumníci CDV také před časem ve spolupráci se soudními znalci zjistili, že 37 procent všech úmrtí elektrocyklistů nastane v důsledku poranění hlavy. „Havárie se stávají ve vyšší rychlosti, elektrokolo je těžší, má setrvačnost, hodně z nich je také přečipovaných na vyšší rychlosti,“ vyjmenovává Valentová časté příčiny kolizí.
Povinné přilby? Zatím ne
Povinnost nosit přilbu se právě kvůli elektrokolům a elektrokoloběžkám v létě snažila protlačit do novely zákona o provozu na pozemních komunikacích poslankyně ANO Zuzana Ožanová. Úpravu však nepodpořilo ministerstvo dopravy a proti byli i další experti. Odmítavý postoj k zavadění dalších regulí vysvětlují tím, že dospělí umí, na rozdíl od dětí, které mají do osmnácti let přilbu povinně, dohlédnout následky jízdy bez ní.
„Přilba může snížit riziko některých následků nehody, ale pro celkové zdraví populace je výrazně prospěšnější, když užití přilby necháme na svobodném rozhodnutí každého a nikoho od pohybu neodrazujeme,“ argumentuje právník a cyklista Tomáš Kindl, podle kterého je povinná přilba překážka pro sdílená kola, městskou cyklistiku nebo pro řadu žen či seniorů. „Mnoho lidí by na kolo vůbec nesedlo,“ míní a dodává, že problém je spíš chybějící či nekvalitní infrastruktura.
Proti legislativě plošně přikazující nošení přileb je i Evropská cyklistická federace. Navíc, v zemích, které začaly trestat lidi za jízdu na kole bez přileb, nedošlo ke snížení počtu zraněných. To je třeba příklad Austrálie; vedle ní mají striktní regulaci také na Novém Zélandu, na Maltě nebo v Jižní Koreji.
Experti napříč Evropou však diskutují o možnosti zavedení povinných přileb vyloženě pro elektrokoloběžky. „Mají menší kola, je snazší na nich havarovat. A největším průšvihem je počet nehod řidičů elektrokoloběžek pod vlivem alkoholu. V Evropě jsou města, kde je přilba povinná i u těch sdílených. V Praze je využívají zejména turisté, Pražané více využívají sdílená kola,“ dodává Valentová z Centra dopravního výzkumu.
