Pod tíhou finančních skandálů se zhroutila jeho druhá vláda, postavená na vratké a rozhádané koalici. A mnozí donedávna loajální členové strany jej jeden po druhém opouštěli.
Václava Klause dnes ale spíše mrzí, že nemohl dokončit potřebné ekonomické reformy. "Samozřejmě mě na tom více trápil atentát na transformační proces a na pokus vybudovat prvně v dějinách naší země pravicovou stranu než ta zcela osobní rovina," uvedl Václav Klaus v dokumentu Papírový atentát, který dnes odvysílá ČT.
 On-line rozhovor s Miroslavem MackemJak na Sarajevo dnes vzpomíná? |
K politickému "odstřelu" Klause mělo dojít na tiskové konferenci, kterou na večer 28. listopadu 1997 svolali místopředsedové ODS Jan Ruml a Ivan Pilip. Svého předsedu a tehdejšího premiéra, který zrovna dlel na zasedání Středoevropské iniciativy ve válkou zničeném bosenském Sarajevu, vyzvali k rezignaci na post šéfa strany.
Od té doby nesčetněkrát zopakovali, že byli vedeni jen upřímnou snahou očistit ODS, zmítající se v křečích kvůli aférám se sponzorskými dary. Postupně však převládla interpretace hrstky věrných, kteří se kolem Klause semkli a výzvu k odstoupení označili za vnitrostranický puč.
Vystoupení Rumla a Pilipa se pak vžilo do obecného povědomí jako "Sarajevo". Šikovné přirovnání k atentátu na následníka rakouského trůnu se nakonec ukázalo přece jen jako přesvědčivější.
"Že to bylo nazváno sarajevským atentátem, to je zvláštní mistrovství Václava Klause. Nazývám to jazykové kejklířství," myslí si po letech Václav Havel, kterého Klaus podezírá, že za celým "spiknutím" stál v pozadí jako šedá eminence. "Je to takový polovtip, ale zároveň to jakýmsi způsobem vnucuje výklad událostí a nakonec tomu tak začnou všichni říkat," dodal exprezident ve filmovém dokumentu.
"Tato snaha byla nazvána sarajevským atentátem, protože lidé věří v ikony. Vítězové však nemají vždycky pravdu," řekl iDNES.cz Jan Ruml.
Že zmíněné sousloví napomáhá interpretaci, potvrdil i Václav Klaus. "Sarajevo má pro naši zemi historické konotace, atentát má historické konotace," řekl Klaus.
To je ale asi tak vše, na čem se dnes aktéři tehdejšího dění shodnou. I po deseti letech zůstávají všichni pevně přesvědčeni o pravdivosti svého výkladu.
Do větších diskusí se nechce pouštět ani prezident sám, třebaže by nyní mohl cítit jisté zadostiučinění. Zatímco jeho "atentátníci" skončili v politickém propadlišti, on zastává nejvyšší ústavní funkci a má dobré vyhlídky na to, že dalších pět let ještě bude.
"Pan prezident se k záležitosti vyjádřil v dokumentu Papírový atentát, více záležitost komentovat nebude," řekl iDNES.cz mluvčí Hradu Petr Hájek. Sarajevské události zůstávají zřejmě i po deseti letech citlivým tématem a před blížícími se prezidentskými volbami netřeba zbytečně jitřit staré rány.
Zmiňovaný dokument Papírový atentát autorů Petra Fischera a Radima Procházky, ve kterém Václav Klaus oficiálně výročí "Sarajeva" okomentoval, odvysílá Česká televize v premiéře ve čtvrtek 29. listopadu. - ukázka zde
