Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvJe všeobecně známé, že viry časem mutují. Rizikovější jsou mutace podle Pačese kvůli svému rychlému šíření, nikoliv kvůli horším dopadům na člověka. „Problém může být, když je viru hodně a snáz proniká do těla, což je vlastnost třeba mutace delta. U neočkovaných lidí to může znamenat horší průběhy,“ řekl.
„Tvorba mutací je normální stav. Možná je to pro někoho strašák, ale mohu ujistit, že to není nic dramatického. Rozdíly v chování koronaviru nejsou velké,“ uklidňoval ve studiu vědec. Dodal, že výskyt mutací znamená třeba těžší trasování, jak virus přeskakoval mezi lidmi.
Kromě britské mutace alfa či indické delty Pačes označil za závažnou jihoafrickou mutaci beta. A to z toho důvodu, že na ní očkování nefunguje tolik jako na jiné varianty. Upozornil však, že na vakcínu by se lidé každopádně neměli upínat jako na stoprocentní ochranu.
„V biologii to není, že jakmile máte vakcínu, jste zcela chráněni. Záleží na reakci organismu, vakcína projevy jenom snižuje,“ vyjádřil se.
Dosud podle Pačese vznikly tisíce mutací koronaviru, jejichž snahou je očkování obejít. „Když nebude mít virus díky očkování prostor, tak nemůže mutovat. Proslaví se jen některé mutace,“ řekl genetik.
Pět tisíc nakažených od jedné nemocné
Riziko nyní představují takzvaní superpacienti, kteří mají z různých důvodů předpoklady nakazit velké množství lidí. „V jednom případě pacientka z Jižní Koreje nakazila 5 000 lidí,“ popsal Pačes, ale zároveň uklidnil, že při dodržování opatření je například venku krajně nepravděpodobné, že člověk někoho nakazí.
Ač Pačes věří v účinnost vakcín už po první dávce a podpořil by očkování dětí pod 12 let, podle svých slov není zastáncem povinného očkování. „Neexistuje jediná účinná národní strategie proti covidu,“ shrnul svůj postoj k otázce boje proti epidemii.
Jak vakcíny chrání před deltou? Zamezí těžkému průběhu, problém je přenos |
SARS-CoV-2 poprvé zmutoval v září roku 2020 ve Velké Británii, v takovém případě hovoří vědci o mutaci alfa, původně označované za britskou mutaci. Jejím největším nebezpečím je vysoká míra nakažlivosti, šíří se až o čtyřicet procent rychleji než původní varianta viru.
Mutace alfa se do zbytku Evropy dostala na začátku roku 2021. V Česku ji hygienici poprvé evidovali 16. ledna, způsobila zde největší vlnu úmrtí za jeden měsíc.
Očkujme i děti. Jinak může virus zmutovat do drsnější formy, říká genetik |
Jihoafrická mutace, nyní označována jako mutace beta, se objevila na začátku roku 2021 a nyní už se rozšířila do celého světa. Gama varianta (brazilská mutace) je vědcům známá od té doby, kdy ji detekovali v Tokiu u čtyř brazilských turistů.
Gama mutace je známá tím, že ji snadno mohou chytit lidé, kteří covid-19 již prodělali. Tato varianta zároveň obsahuje sadu dalších mutací.
Až o sto procent rychleji než původní vir se šíří mutace delta, známá také jako indická mutace. Neznamená to však, že způsobuje vážnější průběh nemoci. V Indii si vyžádala tisíce životů. Nově vědci zaznamenali také mutaci lambda, která se nejvíce šíří v Jižní Americe.
Jan Pačes vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR studuje strukturu genomů. Zároveň přednáší ve studijním programu bioinformatiky.
