Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Důležité je nedávat viru prostor. A očkovat všechny. I děti,“ říká Jan Pačes. „Všimněte si, že všechny nebezpečné varianty, i podle jména to víme, pocházejí ze zemí, které zvládaly pandemii nejhůř. Jsou to země, které v určitém okamžiku úplně ztratily kontrolu nad pandemií, kde to dostalo obrovské množství lidí.“
„To je pro virus ideální příležitost,“ pokračuje molekulární genetik. Podle něj je nejúčinnější ochranou očkování. Ale pokud se z něj vyjme významná část populace, kterou jsou třeba děti, může to představovat do budoucna závažný problém.
„Děti vůči chorobě nejsou imunní. Nemívají těžký průběh, ale pravděpodobně si nemoc mohou docela dobře předávat.“ Při každém předání dochází k dalším novým mutacím.
„Takže to je něco, co bychom do budoucna také měli vyřešit, aby nám to nezůstalo v dětských kolektivech a tam se nevyšlechtilo v něco, co bychom nechtěli,“ doplňuje Pačes, který si myslí, že se bude muset dětské očkování brzy vyřešit.
„Britská mutace“ není mutací, ale variantou
Podle Jana Pačese se vědecká komunita stále častěji přiklání k tomu, aby se koronavirové varianty a mutace nepojmenovávaly podle místa svého prvního výskytu. Může to vyvolávat negativní reakce vůči danému státu nebo lokalitě. „Ale protože je to zažité, tak alespoň pro účely našeho rozhovoru budu lokalitu používat.“
Jan Pačes upozorňuje, že „britská mutace“ není ve skutečnosti mutací, ale variantou. „Rozdíl spočívá v tom, že jak virus postupně přeskakuje z člověka na člověka, zhruba v každém druhém nebo ve třetím člověku nabere nějakou novou mutaci. To znamená, že jedno z jeho písmenek genetické abecedy se změní, nebo jich může několik vypadnout. A jak se postupně mutace hromadí, dají vzniknout nějaké variantě.“
Britská varianta je podle molekulárního genetika pro Českou republiku největší hrozbou, protože se šíří mnohem rychleji než varianty původní. „Ale ještě větší nebezpečí vidíme ve variantách, které nejenom, že se šíří rychleji, ale bohužel také částečně unikají imunitě, kterou jsme už (promořením) získali proti původní variantě.“
A těmito variantami jsou brazilská a jihoafrická. „Už k nám dorazily, ale zatím jsou to jednotky případů. Ale tím to nekončí. Teď tu máme tři varianty, můžeme jich však mít mnohem více.“
Ďábelsky nebezpečná varianta?
A ty by podle něj mohly být mnohem závažnější. „Bohužel už máme vytipováno několik tentokrát už nikoliv variant, ale mutací, o kterých si myslíme, že by nějaký biologický význam mohly mít. A pozorujeme, že už se někde objevily, dokonce se šíří. Ale zatím nelze potvrdit medicínsky, že budou mít nějaký význam, to zatím neumíme.“
Jan Pačes odpověděl v Rozstřelu i na otázku, zda by se mohla v případě koronaviru objevit varianta či mutace, která by byla až „ďábelsky“ nebezpečná a představovala by zásadní hrozbu, tedy byla by nakažlivější i smrtelnější. „To je mimořádně zajímavá otázka, o které už se vedou diskuze.“
„Existují viry, které jsou mnohem nebezpečnější. Takže koronavirus obecně potenciál má. Udělali jsme celou řadu experimentů, které ukazují, že v tomto viru ještě jsou místa, jejichž změna by mohla ovlivnit jeho interakci s lidskými buňkami nebo rychlost šíření. Ale není jich zase tolik.“
Příroda nás ještě může překvapit
„Jsou vědci, kteří mají poměrně dobré argumenty a říkají, že virus svoji schopnost adaptace na člověka už z větší části vyčerpal. Ale z historie známe i jiné případy. Virus se může rekombinovat s nějakým jiným virem, nebo může přeskočit na jiný organismus a na něm se naučit něco úplně nového a pak se vrátí zpátky…“
„Příroda má v zásobě leccos a viry jsou v tomto ohledu velmi nebezpečné. Spíš jsme očekávali, že virus se bude chovat tak, že bude méně nebezpečný, protože pak se bude lépe šířit. Ale zatím se to tak neděje. Doba pro jeho evoluci je zatím příliš krátká. Ale osobně si myslím, že za několik let se z tohoto koronaviru stane běžný koronavirus a bude to prostě nemoc, která nebude tak nebezpečná a bude tady nadále s námi. Ale to se asi nestane za rok.“
A čím molekulárního genetika koronavirus překvapil? „Kdybyste mi před rokem řekl, že tady bude sto milionů nakažených lidí a že se s tím naše civilizace tak špatně vyrovná, tak bych tomu nevěřil. Věděli jsme, že je to nebezpečná situace, že budou bohužel umírat lidé. Ale věřili jsme, že se s tím jednotlivé státy dokážou vypořádat a nejhoršího se vyvarovat.“
Výhoda nového koronaviru je podle Jana Pačese v tom, že se pohybuje přesně na šikovné hraně, která mu vyhovuje. „Tedy je na hraně mezi tím, že je dost infekční, ale na druhé straně není tak moc nebezpečný jako jiné koronaviry SARS 1 nebo MERS, které byly mnohem smrtelnější.“
V Rozstřelu Jan Pačes hovořil i o tom, jaký bude svět po koronavirové pandemii, zda spolupracuje při svém výzkumu se svým otcem, bývalým šéfem Akademie věd. Zamyslel se, zda Česká republika dostatečně sekvenuje koronavirové mutace a varianty, a mluvil i o tom, jak mohou jarní a letní měsíce zabránit dalšímu šíření onemocnění covid-19.
