Lékárníci by měli nabízet bezdoplatkové alternativy, říká expert

V českých i evropských lékárnách dochází poslední dobou k výpadkům léků. Chybí některé běžné přípravky, včetně antibiotik či léků na srážení horečky u dětí. Podle Filipa Vrubela, výkonného ředitele České asociace farmaceutických firem, je důvodů celá řada. Například tlak na nízké ceny, výroba v Asii a vysoká poptávka.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Podle Vrubela nejsou výpadky problémem jen současných měsíců. „Nedostatek léků pro děti nás trápil už na jaře a před letními prázdninami, poté výrobci sanovali trh. Jak přichází sezona respiračních onemocnění, poptávka je vyšší,“ popsal. Velmi často podle něj chybí právě léky na nachlazení či na kašel.

Důvodů, proč k tomu dochází, je více. Nyní jsou hlavní příčinou především narušené dodavatelské řetězce. „Farmaceutický průmysl je globalizovaný,“ popsal.

To znamená, že surovin je v každém léku celá řada, dvě třetiny léčivých látek jsou přitom vyráběny v Asii. K tomu jsou potřeba i materiály na platíčka či krabičky. Kdykoliv se někde v řetězci cokoliv stane, může dojít k výpadku.

Kromě toho je důležitý i fakt, že výroba léků se plánuje s ročním předstihem. A před rokem nebylo jasné, jaká bude situace z hlediska protiepidemických restrikcí. „Kdybychom srovnali spotřebu v letošním roce oproti loňskému, nyní je čtyřnásobně vyšší spotřeba penicilinu,“ upozornil Vrubel.

Levné léky díky výrobě v Asii

Ještě před dvaceti lety byla většina léčivých látek vyráběna v Evropě. Vývoj cen ale donutil firmy přesunout výrobu do Asie. „Kdyby měl evropský zdravotnický systém platit za léky tak jako Amerika, půlka zdravotnických systémů by už zkolabovala,“ míní Vrubel.

Penicilin má výpadek. Alternativy pokrývají širší spektrum a jsou dražší

Zcela předejít výpadkům podle Vrubela nelze. Je tak podle něj možné se jen lépe připravit. Některé země proto mají vlastní zásoby důležitých léků, jiné země přikazují farmaceutickým firmám mít určité zásoby ve vlastních skladech. To s sebou však nese vysoké náklady.

Zda by se mělo něco takového stát v Česku, je podle Vrubela politické rozhodnutí. Řešením by ale mohlo být si analyzovat, u kterých léků dochází k nejčastějším výpadkům. Nyní to jsou totiž ty nejlevnější léky. U nich by pak vznikly několikaměsíční zásoby.

Přípravky vyráběné v Česku jsou podle Vrubela nekonkurenceschopné. Legislativa se na ně totiž dívá stejně, jako na léky vyráběné v zahraničí. Dobré řešení by tak bylo identifikovat klíčové léky a na ty se zaměřit. „A u nich hledat partnery, kteří by je v Česku vyráběli,“ popsal Vrubel. To by však vyžadovalo státní dotace. Ze strany firem by však podle šéfa asociace zájem byl.

Výpadky u léků jsou malér. Některé vyrobí lékárníci, jiné prostě chybí

Vzhledem k jednotnému evropskému trhu však podle něj není nutné se zaměřovat jen na výrobu v Česku. „Je jedno, jestli je lék vyroben v Polsku, Německu, Česku nebo Francii,“ podotkl. Výroba kdekoliv v Evropské unii podle něj již výrazně zkracuje dodavatelský řetězec a eliminuje tak riziko.

Nejzranitelnější skupiny léků jsou podle šéfa asociace ty, kde je málo výrobců. Jde třeba o antibiotika - ty totiž nyní vyrábí jen dvě firmy. Když jedna vypadne, druhá ji nedokáže zcela nahradit.

Asi devadesát procent výpadků léků nejsou podle Vrubela problémem. Existují totiž jiné medikamenty, které je nahradí. „Lékárník pacientovi řekne: ‚Nemám váš přípravek, ale mám jiný, který má stejnou účinnou látku, je jen od jiné firmy.‘ A ten mu vydá,“ popsal Vrubel.

Předzásobit se? Raději ne

Co by však nedoporučil, je předzásobování. Právě to totiž mnohdy výpadky léků samo zaviní. Příkladem je výpadek léků s paracetamolem na začátku epidemie covidu-19, kdy jej domácnosti vykoupily kvůli obavám z nákazy. Tehdy však pomohla česká firma, která tyto medikamenty sama vyrábí a rychle navýšila dodávku.

Mgr. Filip Vrubel

Filip Vrubel má právnické vzdělání, specializuje se na oblast farmacie. Dříve působil například na ministerstvu zdravotnictví či ve Státním ústavu pro kontrolu léčiv, kde zastával funkci náměstka ředitele. Výkonným ředitelem ČAFF se stal v roce 2021.

Do budoucna mohou lidé očekávat zlevňování dlouho používaných léků, ale naopak zdražování moderních, inovativních léčiv. „Vývoj nových látek je čím dál dražší,“ vysvětlil Vrubel.

Zatímco Česko je úspěšné ve vývoji nových léků, neumí je pak efektivně vyrábět. Podle Vrubela existují iniciativy v rámci Evropské unii, které by zajistily společný postup, díky kterému by byl kontinent více soběstačný.

Proč si lidé musí za léky navzdory zdravotnímu pojištění sami doplácet? Podle Vrubela prostě proto, že je tak nastavena legislativa. Pokud existují tři stejné léky od různých firem a jeden z nich je zdarma, nedává pro stát smysl plně hradit zbylé dva. Lékárníci by však měli sami aktivně nabízet právě léky bez doplatků. „Já věřím, že to dělají,“ míní šéf asociace.