Oproti prvnímu čtvrtletí roku 2020 stouply náklady v letošním prvním kvartálu od 50 do 180 procent. Ceny energií se od začátku pandemie zvedly v průměru v Evropě o sedm procent, ceny pohonných hmot o sedm až 17,5 procenta, cena lodní dopravy ze Šanghaje do Rotterdamu o dramatických 544 procent. Nákladní letadlo je na trase z Hongkongu do Evropy dražší o 104 procent a na trase z Frankfurtu do Severní Ameriky o 171 procent.
Výrobci z jiných oborů mohou vyšší náklady promítnout do cen svých výrobků. V případě léčiv na předpis to ale tak snadné není. „Vlivem těchto vstupů firmám rychle rostou výrobní ceny, ale ty bohužel často nemohou promítnout do prodejních cen, protože ty jsou v Česku zastropované maximální cenou, kterou určuje stát. Propadají se tak marže u řady léků,“ vysvětluje Filip Vrubel z České asociace farmaceutických firem.
Někteří výrobci kvůli tomu mohou omezit výrobu. „Může to mít dopad například ve formě menší dostupnosti některých léků, a to paradoxně těch levnějších,“ dodává Vrubel.
V Česku se vyrábí například adrenalin – život zachraňující lék, jehož jedna injekce stojí patnáct korun. Nebo jedno ze základních antibiotik, ciprofloxacin, jehož jedna tableta stojí necelých sedm korun. „V nejbližších měsících se problém s rostoucími vstupy nemusí projevit v dostupnosti léčiv, ale v ohrožení mohou být dodávky léků příští rok,“ uvádí Vrubel.
S inflací se nepočítalo
Potíže kvůli rostoucím nákladům hlásí i farmaceutické společnosti, které vyrábějí vysoce specializovaná léčiva. „Vzhledem ke stále se snižujícím cenám námi vyráběných radiofarmak na trhu v ČR je pro nás aktuálním problémem udržitelnost výroby. Ceny námi vyráběných léčiv se vlivem veřejných výběrových řízení neustále snižují a zadavatelé těchto výběrových řízení (tedy státem přímo řízené nemocnice) nereflektují zdražování výše uvedených vstupů,“ vysvětluje Alena Rosáková ze společnosti ÚJV Řež, která vyrábí radiofarmaka. V dlouhodobých smlouvách se podle ní s inflací nepočítalo.
Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že ceny se přizpůsobují několika mechanismy. U léků, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, stát cenu aktivně reguluje.
„Stanovování maximálních cen výrobce u hrazených léčiv, které tomuto způsobu cenové regulace podléhají, se běžně děje s ohledem na některé zahraniční ceny výrobce. Základem je průměr tří nejnižších cen výrobce daného přípravku ze zemí referenčního koše, což by mělo bránit ve stanovení příliš vysoké tuzemské maximální ceny výrobce daného léčivého přípravku,“ vysvětlil mluvčí Ondřej Jakob.
