Artritidou v Česku trpí zhruba sto tisíc lidí a nedá se úplně vyléčit. Stále větší možnosti jim však nabízí biologická léčba, která umí zastavit postup nemoci. Léky jsou však drahé a pojišťovny s jejich proplácením otálejí.
Jana Burgrová s nemocí bojuje už dvacet šest let. Během té doby zažila chvíle, kdy nedokázala týdny vstát z postele a starat se o své děti, žádné léky jí nepomáhaly, jen se vlivem nežádoucích účinků přidaly další problémy jako cukrovka a padání vlasů, léčí se se žaludkem a s ledvinami. Až poté jí byla schválená biologická léčba.
Místo, které dává naději nemocným. Nahlédněte do Revmatologického ústavu |
„Po první infuzi biologické léčby jsem byla příšerně unavená a vystresovaná, hned jsem usnula a spala až do rána. Ale ráno jsem vstala z postele bez bolesti a ztuhlosti. Po třetí dávce už jsem schopna jet na krátký výlet, sama si uvařit, poklidit, jít se psem někdy i třikrát za den na procházku a jet autem k dětem na návštěvy,“ popisuje účinky moderních léků.
„Vím, že to může být jenom dočasné, ale já už si vůbec nepamatovala, jaké to je, takový den prožít. Je mi líto, že jsem nedostala biologickou léčbu mnohem dříve. S touto nemocí zápasí plno mladých lidí, kteří, pokud léčbu dostanou včas, budou schopni pracovat a vysoké náklady na léčbu mnohonásobně vrátí,“ upozorňuje Burgrová.
Proplacení biologické léčby vyjde stát levněji
Tento názor podporuje i předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR Edita Müllerová, podle které by bylo daleko účinnější a pro stát levnější proplatit léčbu lidem, kteří ještě budou schopni vrátit se do pracovního procesu. „Biologická léčba je sice drahá, ale stát nevidí, kolik by ušetřil v sociální oblasti díky tomu, že se tito lidé vrátí do práce a budou produktivní, na rozdíl od současné situace, kdy lidé s artritidou bývají velmi brzy v invalidním důchodu až do konce života.“
Podle revmatologa Jiřího Vencovského z Revmatologického ústavu se nadále zkoumají další biologické léky, které už nebudou mít tolik nežádoucích účinků. „V současnosti vzniká v laboratořích více a více nových molekul, které zasahují cíleně do nových částí patologického děje v tělech pacientů – zabíjejí b-lymfocyty, tlumí nežádoucí domluvu mezi buňkami imunitního systému, tlumí různé typy interleuktinu,“ vysvětluje lékař.
Výzkumy se nyní zaměřují také na to, jak zabránit rozvinutí nemoci. „Přál bych si, aby pacienti byli vyhledáváni a diagnostikováni dříve, což by umožnilo účinnější léčbu. Výsledky výzkumu naznačují zlepšení prognózy při časném podání byť jen jediné dávky biologického léku pacientovi v rané fázi onemocnění,“ řekl Vencovský.
„Hodně by pacientům pomohla stratifikace medicíny podle nejrůznějších ukazatelů. Možná se jednou dočkáme toho, že bude možný opravdu široký screening. O svých chorobách a možných rizicích se dozvíme i z vyšetření na dálku, které může být rutinní – třeba po odebrání biologického vzorku na sběrném místě v supermarketu,“ nastínil Vencovský možný budoucí vývoj.
Doporučení revmatologů naráží na pojišťovny
Revmatologové mají vypracovaná doporučení k léčbě artritidy, pokud se ale pacientům stav během šesti měsíců nedaří změnit pomocí běžných léků, jako je metotrexát, mohou lékaři navrhnout biologickou léčbu. „Zde nastává dlouhodobý nesoulad mezi tím, co doporučujeme my, co povoluje Státní ústav pro kontrolu léčiv a co uznávají pojišťovny,“ poukazuje na problém s drahou léčbou revmatolog.
Počet nemocných artritidou stále stoupá, což potvrzují i údaje druhé největší české Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV). „Zatímco v roce 2015 se s artritidou léčilo 24 416 klientů, o rok později už jich bylo 25 643,“ uvedla v tiskové zprávě pojišťovna. Tomu odpovídá i růst nákladů na jejich léčbu. V roce 2015 ZPMV vydala na léčení nemoci přes 278 milionů korun, o rok později to bylo více než 310 milionů korun.
Řada revmatických chorob není onemocnění stáří, jak si mnozí myslí, ale naopak jimi trpí právě mladí lidé. Nemoc se zpočátku projevuje poměrně nenápadně. Sedmadvacetiletou Janu Šnajdárkovou začaly před třemi lety bolet nohy při došlapu i malé klouby na rukou. Zpočátku zkoušela dostupné léky na klouby z lékárny, když už ale nedokázala udržet ani hřeben v ruce, vyhledala lékaře.
Revmatolog jí ihned předepsal metotrexát. „Po nějaké době, kdy začaly účinkovat léky, se mi opravdu hodně ulevilo, ale pořád jsem se nemohla pohybovat bez bolesti, proto mi revmatolog pořád postupně přidával množství léku,“ uvádí Šnajdárková. Ačkoli jí byla nabídnuta možnost zařadit se do klinické studie biologické léčby, nesplnila požadavky k zařazení a dál bere „klasické“ léky.
