Petra Valentová pochází z Ústí nad Labem. Jelikož však toto statutární město nemělo žádného dětského psychiatra, se synem trpícím Aspergerovým syndromem dojížděla za lékařem do Chomutova vzdáleného přes šedesát kilometrů. Na termín čekala půl roku, na diagnózu celkem devět měsíců.
„Představte si to tak, že dítě vám doma leze po stropě, vy dojdete k lékaři, který ho správně diagnostikuje, dostanete papír s tou diagnózou a jste odesláni domů,“ popsala.
Do toho u ní došlo k osobnímu dramatu v podobě rozvodu. „Neměli jsme žádné zázemí, a tak jsem se rozhodla, že se přestěhujeme do Prahy,“ popsala Petra Valentová. V Praze našla školu, která děti s Aspergerovým syndromem integruje.
„Protože synova diagnóza byla zpochybňována, zažádala jsem o rediagnostiku v Motole,“ nastínila matka. Na rediagnostický pobyt v motolské nemocnici však Valentová čekala dalších šest měsíců. „A to dítě pořád žije. Tomu se život nezastaví,“ uvedla.
V Česku je jen jeden dětský stacionář
V roce 2017 v ordinacích dětských psychiatrů proběhlo bezmála čtvrt milionu (225 451) ambulantních vyšetření nezletilých pacientů. To je o 15 tisíc víc než v roce 2016 (210 944). Léčených z toho v roce 2017 bylo 67 460 nezletilých. O rok dříve jich přitom bylo téměř o pět tisíc méně (62 864).
„Roste zájem o diagnostiku poruch autistického spektra, o poruchu pozornosti s hyperaktivitou, přibývá dětí a adolescentů, kteří se poškozují, poruchy příjmu potravy detekujeme stále v nižším věku. Naše péče je velmi časově, kapacitně náročná, individualizovaná,“ nastínil dětský psychiatr Michal Goetz z výboru Sekce dětské a dorostové psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP.
Čekárny psychiatrů praskají ve švech. Obor je podfinancovaný, říká odborník |
S vývojovými poruchami v dětství a v adolescenci se v roce 2017 ambulantně léčilo 37 751 nezletilých. S mentální retardací jich za ambulantním psychiatrem docházelo 5 216. U poruch příjmu potravy tvořili nezletilí dokonce téměř polovinu (43,6 procent) všech ambulantně léčených pacientů (1 627).
V roce 2012 přitom bylo nezletilých pacientů ambulantně léčených pro vývojové poruchy v dětství a v adolescenci téměř o deset tisíc méně (29 118). S mentální retardací docházelo za ambulantním psychiatrem 4 607 dětí a adolescentů, s poruchami příjmu potravy jich bylo 1 322.
Počet poskytovatelů dětské psychiatrické péče přitom v České republice vzrostl jen nepatrně. Zatímco v roce 2012 jich podle informací VZP bylo 126, v roce 2017 o dvanáct víc. „Nejde o počty psychiatrů, ale o počty pracovišť dané odbornosti. Není výjimkou, že v rámci jednoho pracoviště funguje více psychiatrů,“ dodal mluvčí VZP Oldřich Tichý.
| 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 |
| 126 | 127 | 132 | 131 | 136 | 138 |
Zatímco se počet malých pacientů zvýšil téměř o pětinu (z 56 549 na 67 460), počet pracovišť dětských a dorostových psychiatrů se zvýšil od roku 2012 o deset procent.
Podle Goetze to však rozhodně nestačí. „Nejde totiž jen o počet zařízení, ale také o výši úvazků lékařů, kteří v nich pracují. V řadě zařízení, a citelné to je především v ambulancích, pracují lékaři s malým, třeba jen čtvrtinovým pedopsychiatrickým úvazkem,“ vysvětlil. Konkrétně u ambulancí je podle něj skutečná kapacita úvazků přibližně o třetinu nižší, než je počet zařízení.
„Celkově by bylo třeba alespoň dvě stě pedopsychiatrických ambulancí, dále by v každém kraji měl být jeden až dva denní stacionáře nebo tomu podobné zařízení. V každém kraji by mělo být lůžkové oddělení akutní péče,“ uvedl.
V současnosti je stacionář v Česku jen jeden, a to v Praze. Problém je pak podle Goetze i nerovnoměrné rozmístění současných zařízení. Nejvýraznější deficit ambulancí je podle něj v Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském kraji.
| 2012 | 2017 | |
| Počet ambulantních vyšetření celkem | 204 463 | 225 451 |
| Počet dětí do 14 let | 29 336 | 39 199 |
| Počet adolescentů od 15 do 19 let | 27 213 | 28 261 |
(Zdroj: ÚZIS)
Z nedostatku ambulantních zařízení pak plynou i dlouhé čekací doby na vyšetření. „Rodiny musí daleko dojíždět, to je zejména pro sociálně slabé ekonomický problém a uvolňování ze zaměstnání finanční jistotu rodiny dále ohrožuje,“ dodal.
Dětská psychiatrie není pro lékaře atraktivní
Málo je i samotných dětských ambulantních psychiatrů. „Někdo odejde, zemře nebo jde do důchodu a nových dětských psychiatrů atestuje málo. Je to finančně neatraktivní obor a máme trápení s rodiči i s dětmi,“ komentoval předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie Jaroslav Matýs.
Znají život s duševní chorobou. Proto peer konzultanti pomáhají ostatním |
„Dnes jsme ve vyváženém stavu ve smyslu peněz, ale ne v tom, aby to byl obor atraktivní pro dětské psychiatry,“ dodal Matýs. Tvrzení potvrzuje i Goetz. „Vůbec není bráno v úvahu, že například diagnostika dětského autismu zabere nejméně 4 až 5 hodin a že jak během diagnostiky, tak i při terapii pracujeme s rodinou, tedy mluvíme nezávisle s několika lidmi,“ uvedl. I běžná ambulantní kontrola tak podle něj trvá déle než u dospělých pacientů.
„Je třeba zabývat se detailně rodinnou situací dítěte, školním a sociálním fungováním a podobně. Leckdy pracujeme s znesvářenými rodiči, a abychom skutečně zjistili, jaká je skutečnost, musíme složitě hledat pravdu mezi mnoha verzemi, které nám jedna či druhá strana překládá,“ dodal Goetz. Podle Goetze je pak také málo školicích míst, kde by mladí lékaři mohli získávat kvalifikaci.
Podle Matýse je pak problémem i stigma. „Rodiče odmítají diagnózu a nám nadávají, protože to cítí jako stigma – nemají oporu ve společnosti s stydí se,“ uvedl.
Některé kraje jsou zcela bez lůžek
Nedostačující je i množství lůžek pro malé pacienty. Ke konci loňského roku disponoval systém pedopsychiatrické péče celkem 591 lůžky, z toho bylo 140 akutních a 451 následných. „Výsledkem tohoto stavu je, že pacienti s potřebou neodkladné péče jsou převáženi na pracoviště vzdálené někdy i stovky kilometrů od jejich bydliště, pacienti s potřebou subakutní péče čekají na lůžko i několik měsíců,“ popsal Goetz.
Chceme smazat pocit hanby našich pacientů, říká primář psychiatrie v Písku |
Zcela bez dětské psychiatrické lůžkové péče jsou podle Goetze kraje Karlovarský, Středočeský, Královéhradecký, Pardubický. Žádná akutní dětská psychiatrická lůžka pak podle něj nemají kraje Moravskoslezský, Olomoucký, Zlínský, Vysočina, Jihočeský a Ústecký.
„V některých regionech jsou zařízení, která by pro delší pracovní neschopnost primáře nebo jeho odchod do důchodu mohla zavřít. To hrozí například v Opavě, Šternberku a Kroměříži. V regionu pak není žádná náhrada,“ uvedl.
Podle ministerstva zdravotnictví bylo důležitým krokem pro navýšení počtu pedopsychiatrů zařazení oboru pedopsychiatrie mezi základní lékařské obory. „To znamená, že do něj mohou lékaři vstupovat ihned po absolvování lékařské fakulty,“ uvedla mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
V červnu pak také zahájí svou činnost tři multidisciplinárí týmy duševního zdraví pro děti. „Dále bude také pokračovat práce na posílení dostupnosti komunitních zdravotně sociálních služeb pro děti s duševním onemocněním na regionální úrovni,“ dodala Štěpanyová.
