Pravidelně se konající terezínské tryzny se zúčastnila řada vrcholných českých politiků, od prezidenta Miloše Zemana a premiéra Bohuslava Sobotky přes ministry a zákonodárce po předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského.
„Všichni chápeme Terezín jako varování před nenávistí. Tehdy to byla nenávist rasová, která rozdělovala lidi na herrenvolk a untermenschen. Ale zažili jsme i nenávist třídní a v současné době k nám od jihu přichází vlna nenávisti náboženské,“ uvedl v úvodu svého projevu prezident Miloš Zeman.
Ke třídní nenávistí Zeman poznamenal, že i ta vedla k budování koncentračních táborů. „A vzpomínám si na fotografii jednoho z nich, kde bylo napsáno Prací ke svobodě. Arbeit macht frei. Možná, že toho komunistického politruka ani nenapadlo, jak opakuje nacistické heslo,“ řekl český prezident.
Především však narážel na agresivní tažení tzv. Islámského státu, který kontroluje rozsáhlá území v Iráku a Sýrii, vraždí civilisty a na obsazeném území nastolil diktaturu teroru.
Největším spojencem nenávisti je lhostejnost, míní prezident
Zeman podotkl, že největším spojencem nenávisti je podle něj lhostejnost. „Němci možná začali přemýšlet v roce 1944, když už bylo pozdě. My bychom měli přemýšlet a zbavit se lhostejnosti už teď,“ prohlásil prezident.
Boj proti islamistůmZápad a arabské země nejsou tváří v tvář Islámskému státu zcela nečinné. Jejich nálety islamisty zbrzdily v rozšiřování území. Zřejmě i díky bombardování se kurdským bojovníkům, které Západ včetně České republiky vyzbrojuje a kteří se v boji proti islamistům osvědčili, podařilo udržet město Kobani před islamistickou ofenzívou. Do rozsáhlé pozemní kampaně se nicméně nikomu, ani západním spojencům, nechce. Ostatně prezident USA Barack Obama, jenž nechal stáhnout americké vojáky z Iráku - podle kritiků předčasně, čímž v zemi s nedobudovanou státní správou a bezpečnostními složkami vzniklo mocenské vakuum - by obnovením velkých pozemních operací fakticky přiznal naprostý krach své blízkovýchodní politiky. Americké elitní komando Delta Force v sobotu nad ránem zasadilo úspěšný úder, když při překvapivém výsadku z vrtulníků a konvertoplánů Osprey zabilo jednoho z vůdců islamistů Abú Sajjáfa a desítku islamistů. Sajjáfovu manželku převezlo k výslechům a osvobodilo osmnáctiletou Jezídku, kterou islamisté podle Pentagonu drželi v otroctví. Byl to první podobný útok od začátku útoků na Islámský stát (podrobněji o tom čtěte zde). |
Náboženská nenávist podle něj dělí lidi do skupiny věřících a do skupiny nevěřících, kam patří i ti, kdo vyznávají jinou víru než ideologové ‚Islámského státu‘. „Jaký je rozdíl mezi upalováním člověka v železné kleci nebo uřezáváním hlav koptských křesťanů zaživa a plynovými komorami?“ položil řečnickou otázku.
Připomněl tak vraždu jordánského pilota Maáze Kasásby, který se po sestřelu svého letounu ocitl v zajetí islamistů. Ti ho upálili právě v Zemanem zmíněné železné kleci a z vraždy pořídili propagandistický klip. V případě tohoto letce nicméně dokonce nešlo ani o jinou víru, jako o válečný zločin - Kasásba, stejně jako bojovníci ‚Islámského státu‘, byl sunnitský muslim. Muslimy jsou ostatně i Kurdové, kteří proti islamistům bojují.
V závěru svého projevu - nikoliv poprvé - vyzval Zeman k úderům proti islamistům. „Přál bych si, abychom našli odvahu zbavit se lhostejnosti a strachu a neříkat, že u nás ještě o nic nejde (...) Chtěl bych vyzvat k aktivní obranné akci proti základnám teroristického Islámského státu a jeho poboček, v nichž se možná už dnes cvičí ti, kdo mohou napadnout teroristickými útoky naši zemi. Chtěl bych vyzvat, abychom právě při uctění památky mrtvých z Terezína nedopustili další mrtvé, další oběti. Abychom už nikdy nedopustili nový Terezín,“ řekl prezident.
Terezínem prošlo 155 tisíc lidí
Terezín byl za války předním zařízením nacistické represe proti Čechům a sehrál roli sběrného a tranzitního tábora v případě genocidy českých Židů (okrajově na něj v tomto rozhovoru vzpomínal i jeden z přeživších holokaustu Felix Kolmer).
V tzv. Malé pevnosti provozovalo gestapo věznici pro politické vězně, v Hlavní pevnosti bylo v listopadu 1941, dva měsíce po příchodu Reinharda Heydricha do protektorátu, zřízeno židovské ghetto. Podle webu Holocaust.cz jím celkem prošlo na 155 000 mužů, žen a dětí, z nichž 35 000 z nich nalezlo smrt přímo v Terezíně, dalších 83 000 vězňů po deportaci z Terezína zahynulo ve vyhlazovacích táborech, v pracovních táborech a za pochodů smrti v závěru války.
Text projevu prezidenta Miloše Zemana v TerezíněVšichni chápeme Terezín jako varování. Varování před nenávistí - tehdy to byla rasová nenávist, která rozdělovala lidi na herrenvolk a untermenschen - ale zažili jsme i nenávist třídní a v současné době k nám od jihu přichází vlna nenávisti náboženské. Největším spojencem nenávisti je podle mého názoru lhostejnost. Nikoliv hrstka aktivních kolaborantů, ale velká část lidí, která nevnímá, co se kolem nich děje, a probudí se až příliš pozdě. Chtěl bych citovat výrok, který možná nikdy nebyl pronesen, možná je jen literární fikcí, ale dokonale tuto lhostejnost vystihuje: ‚Když zavírali Židy, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl Žid. Když zavírali komunisty, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl komunista. Když zavírali sociální demokraty, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl sociální demokrat. Když zavírali katolíky, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl katolík. A když zavírali liberály, neprotestoval jsem, protože jsem nebyl liberál. A když si přišli pro mě, nezbyl už nikdo, kdo by proti tomu protestoval.‘ Dovolte, abych vám připomněl, jako ilustraci pozdního probuzení, jednu scénu z filmu Michaila Romma Obyčejný fašismus. Tam jsou dva záběry, první asi z roku 1942, na hajlující obecenstvo při Goebbelsově projevu, a druhý z roku 1944, kdy patrně totéž nebo podobné obecenstvo zamračeně mlčí a komentátor ústy Miroslava Horníčka říká: podívejte se, oni začali přemýšlet. Němci možná začali přemýšlet v roce 1944, když už bylo pozdě, my bychom měli přemýšlet a zbavit se lhostejnosti už teď. Třídní nenávist rovněž vedla k budování koncentračních táborů. A vzpomínám si na fotografii jednoho z nich, kde bylo napsáno ‚Prací ke svobodě‘. Arbeit macht frei. Možná, že toho komunistického politruka ani nenapadlo, jak opakuje nacistické heslo. A dnes, jak už jsem již řekl, se setkáváme po nenávisti rasové a nenávisti třídní s náboženskou nenávistí, která opět dělí lidi do dvou skupin, do skupiny věřících a do skupiny nevěřících, kam patří samozřejmě i ti, kdo vyznávají jinou víru než ideologové Islámského státu. Jaký je rozdíl mezi upalováním člověka v železné kleci nebo uřezáváním hlav koptských křesťanů zaživa a plynovými komorami? Můžete namítnout, že zatím jsou oběti Islámského státu daleko méně početné než oběti nacismu. Ano, ale zatím. A jak dlouho ještě? Kromě toho, jeden podstatný rozdíl tady je. Nacismus své vyhlazovací tábory utajoval, umisťoval je do odlehlých oblastí. Osvětim, Majdanek, Sobibor, Treblinka a další. Islámští teroristé své sadistické krutosti zveřejňují na profesionálních videonahrávkách a chlubí se jimi. Reagovat na tento pokus o návrat do středověku pouhými demonstracemi, pouhými protestními manifestacemi, zdaleka nestačí. Zejména když si uvědomíme, že vůdce Islámského státu Bagdádí vyzval nedávno všechny muslimy, aby se k němu připojili. Když si uvědomíme, že tisíce mladých Západoevropanů se dobrovolně hlásí mezi džihádisty, třebaže mají jiné kulturní kořeny. Přál bych si tedy, abychom našli odvahu zbavit se lhostejnosti, zbavit se strachu, neříkat, že u nás ještě o nic nejde, protože nejsme New York, nejsme Londýn, nejsme Madrid, nejsme Paříž, nejsme Kodaň. Ale když budeme zbabělí, možná jednou budeme. Chtěl bych vyzvat k aktivní obranné akci proti základnám teroristického Islámského státu a jeho poboček, v nichž se možná už dnes cvičí ti, kdo mohou napadnout teroristickými útoky naši zemi. Chtěl bych vyzvat, abychom právě při uctění památky mrtvých z Terezína nedopustili další mrtvé, další oběti, abychom už nikdy nedopustili nový Terezín. Děkuji vám za pozornost. |
