Junák je s více než 73 000 členy největší organizací sdružující dětské oddíly a největším pořadatelem letních táborů.
„Diskutujeme v celé organizaci téma bezpečí ve skautingu, z pohledu omezení rizik pro psychické i fyzické zdraví dětí. Kodex dospělých je možné si představit jako podrobnější mapu na cestu, která vymezuje dospělým hranice, jak se chovat v různých situacích k dětem tak, aby jim ani nevědomě neubližovali,“ uvedla náčelní Junáka - českého skauta Vendula Bušková.
V dokumentu o rozsahu zhruba dvou a půl strany organizace shrnuje základní morální a etická pravidla, na nichž se členové shodují. Týká se jednání vůči dětem, dalším dospělým v organizaci i vystupováním jejím jménem.
„Uvědomuje si své postavení, že má být pro skauty a skautky vzorem a přirozenou autoritou, což se snaží naplňovat. Tohoto postavení nezneužívá k manipulaci či prospěchu svému nebo třetích osob a vždy se staví kriticky k takovým projevům ve svém okolí,“ píše se v něm. Porušení kodexu může vést k vyloučení člena. Podobně jako jiné organizace a sportovní oddíly, kde dospělí pracují s dětmi, se i Junák v minulosti setkal s případy sexuálního napadení dětí dospělými vedoucími.
Skautské oddíly jsou ve většině zemí světa. V roce 2017 celosvětová skautská konference rozhodla, že k sedmi prvkům výchovné metody, kterými jsou například skautský slib a zákon, příroda, osobní růst nebo učení se zkušeností, přibude osmý - zapojení do společnosti. Výchova skautů vychází ze zásad, které v roce 1907 stanovil zakladatel skautingu Robert Baden Powell. Do Čech se pak dostal o čtyři roky později díky Antonínu Benjamínu Svojsíkovi.
„Skautská výchovná metoda je unikátní systém navzájem provázaných principů, mezi které přidáváme nový, osmý prvek. Týká se zapojení skautů a skautek do společenství v jejich okolí,“ řekla místostarostka Junáka Barbora Tichavová.
Nový princip má podle ní děti ze skautských oddílů vést k tomu, aby hledaly příležitosti, jak být prospěšnými svému okolí. „Pomoc by měla holky a kluky rozvíjet, posilovat jejich dovednosti a postoje a probíhat v dialogu a ve spolupráci s ostatními,“ dodala.
Skauti se ale do pomoci společnosti zapojovali i před oficiálním přidáním tohoto prvku do výchovy a stanov. Pomáhali například obcím postiženým tornádem nebo v době koronavirové epidemie. Nyní se snaží zapojovat do činnosti oddílu dětské uprchlíky z Ukrajiny.
Valný sněm českých skautů se koná každé čtyři roky a je to jejich nejvyšší orgán. Běžně se na něm volí nové vedení organizace, to ale letos na programu nebylo. Nové vedení už zvolili před dvěma lety, kvůli pandemii prostřednictvím online setkání.
Tématy byly mimo jiné klimatická změna nebo přijímaní nových členů
Na 500 delegátů v pražském Rudolfinu debatovalo také o problematice klimatické změny nebo kapacitách oddílů pro přijímání nových členů, zejména v regionech, odkud mladí lidé odcházejí. Úprav se dočkají také znění slibů a pravidel chování nejmenších členů Junáka.
„Usilujeme také o to, aby děti bez pomoci vedoucího pochopily význam použitých slov. Nové znění rovněž zdůrazňuje pomoc druhým,“ uvedl náčelník Junáka Ondřej Vokál. Změnám podle něj předcházela v hnutí podrobná debata, protože slib a tazkvaný zákon jsou pro skauty základní východiska.
Na dva roky odkládaném sněmu řešila organizace zejména ideové směřování, volby vedení se uskutečnily v roce 2020 on-line. Znovu se skauti sejdou v roce 2024, kdy budou volit starostu, náčelnictvo a další orgány organizace.
Mezi 73 000 členy tvoří třetinu děti do 12 let, necelých 28 procent jsou mezi 11 a 15 lety, dospělých je kolem 20 procent. Na fungování organizace se dobrovolnicky bez nároku na odměnu podílí zhruba 13 000 lidí, do přípravy programu a vedení mladších se postupně zapojují už teenageři. Od roku 1989 prošlo skautingem v Česku více než půl milionu lidí.
