„Povedlo se nám získat územní rozhodnutí pro významné stavby evropského vědeckého kontextu. Předpokládáme, že v listopadu podáme na obě stavby stavební povolení. V příštím roce pak dojde k archeologickému průzkumu,“ uvedl v úvodu rektor UK Tomáš Zima.
Zmínil zároveň, že v září či v říjnu dojde k zahájení výstavby provizorní menzy na Albertově, protože ta současná bude kvůli výstavbě Biocentra zbourána.
Začne se s výstavbou Biocentra, následovat bude Globcentrum. „Architekti byli vybráni v mezinárodní architektonické soutěži,“ ocenil Zima. Podle ministryně financí Aleny Schillerová pomůže výstavba centra zviditelnit Česko na vědecké scéně a přiláká významné odborníky.
Zvýšení prestiže i soběstačnosti
Podobný názor má i ministr školství Robert Plaga. „Vkládáme do projektu naději, že UK poskočí v žebříčku univerzit a ještě se zvýší její prestiž,“ uvedl.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček zdůraznil, že projekt napomůže i ke zvýšení soběstačnosti v nejrůznějších oborech. „Covid ukázal, že závislost na ostatních zemích není nejefektivnější. Musíme ale proto investovat do vědy a investic,“ řekl.
„V národním investičním plánu má resort školství investice v hodnotě 46 miliard. Postcovidová doba je o investicích, jedině tak můžeme stabilizovat veřejné finance,“ zdůraznil premiér Andrej Babiš s tím, že má z posunu projektu UK radost.
Kampus se připravuje již několik let, náklady na něj odhaduje nyní UK na 7,8 miliardy Kč, před 10 lety předpokládala 2,7 miliardy Kč. Půjde o vícezdrojové financování, kromě státního rozpočtu se využijí zdroje také národního plánu obnovy. UK zároveň realizuje přípravné práce a výstavbu menzy ze svých prostředků. „Národní plán obnovy má vyhrazeno pro Biocentrum 2,4 miliardy,“ uvedl Babiš.
Pokud se vše podaří, studenti by mohli podle Babiše areál využívat od zimního semestru 2026/2027.
Profesor Petr Horák uvedl, že Biocentrum se mimo jiné zaměří na výzkum nejrůznějších chorob, které v současné době pálí společnost, například obezity. Globcentrum se pak bude soustředit na globální vědy, jakou je geologie, ale také i studium migrace.
Laboratoře v podzemí
Nový kampus na Albertově se má stavět podle návrhu ateliéru Znamení čtyř, který vyhrál architektonickou soutěž. Univerzita s ním v roce 2017 uzavřela smlouvu na vytvoření projektové dokumentace a výkon inženýrské činnosti.
Podle architektů nemají jít o „pouhý univerzitní areál“, ale rozsáhlé studentské „městečko“. Kromě laboratoří, nepřetržitě otevřených studoven či atrii se studenti dočkají například také kaváren a studentských klubů. Část speciálních vědeckých prostor se zároveň bude nacházet v podzemí.
Součástí Globcentra bude také piazzetta s parkem a nová menza. Největší přednáškový sál bude mít kapacitu až 300 lidí.
Karlova univerzita postaví dvě výzkumná centra, kampus vyjde na miliardy |
Podle původního plánu se mělo začít stavět už loni v lednu až únoru a obě centra měla začít fungovat od roku 2022. Práce na projektu byly dosud ale pomalejší, než vedení školy původně předpokládalo.
Biocentrum a Globcentrum by měla sloužit jako vědecká pracoviště Matematicko-fyzikální, Přírodovědecké a 1. lékařské fakulty UK. Pracovat by v nich mělo asi 1 200 lidí. Biocentrum se má věnovat poznávání živých systémů pro potřeby lidského zdraví, nových biotechnologií a ochrany biodiverzity.
