„Test je konkrétním příspěvkem Univerzity Karlovy k boji s pandemií,“ tak představil na tiskové konferenci 9. září rektor Tomáš Zima nové v ČR vyráběné testy na přítomnost virus SARS-CoV-2 společnosti GeneSpector.
Příprava nového výrobku probíhala na pracovištích Univerzity Karlovy, především v laboratoři Stanislava Kmocha na I. lékařské fakultě. Testy má vyrábět společnost GeneSpector, ve které jsou majetkově zapojeny jak komerční firmy, tak lidé z Univerzity Karlovy. Ta vznikla před několika měsíci v reakci na pandemii, zatím za sebou tedy nemá žádnou historii.
Jde o „sestavu“ (tzv. kit) pro provádění PCR testů používaných k detekci akutních případů nákazy virem. Stejně jako řada jiných dnes dostupných PCR testů je kit připraven tak, aby se správným vybavením mohl poskytnout výsledek rychle.
„„Rychlost je naprosto zásadní, snížili jsme ji na jednu hodinu,“ řekl na tiskové konferenci jednatel společnosti GeneSpector Michal Pohludka. Z jeho slov se ovšem zdá, že šlo o „ideální případ“, kdy by každý test okamžitě pro příchodu do laboratoře ihned šel ke zpracování.
Což je v praxi těžko představitelné, třeba jen proto, že vyhodnocování probíhá po větších šaržích, ne test po testu. Vzorky tedy v laboratoři čekají, než se jich shromáždí dost. Čas provedení testu závisí na vnějších faktorech, které přímo s technologií testu nesouvisí a výrobce je těžko může přímo ovlivnit. (Existují i testy, které se mohou vyhodnocovat bez laboratorního vybavení, přímo u lůžka pacienta, známé jako „point-of-care“ testy, ale to nové české testy nejsou.)
„Můj názor byl, že se musí vyvíjet rychlý test pro individuální případy,“ řekl Stanislav Kmoch, jehož tým připravoval test z technologického hlediska. Charakteristickým rysem testu má být to, že je bezpečnější pro pracovníky laboratoří. Funguje to tak, že štěteček s odebraným vzorkem se rovnou zasune do zkumavky, ve které se virus „zabije“ (inaktivuje). To je nepochybně dobrý nápad, inaktivační roztoky ovšem nejsou nic nového, používají se již desítky let, V srpnu na to upozornil na Twitteru biochemik Omar Šerý z Masarykovy univerzity:
Postup, kdy se vzorek odebírá do roztoku, který stabilizuje virus při pokojové teplotě a zároveň ho inaktivuje používáme v naší laboratoři od roku 2004. Například vzorky papilomavirů, herpetických virů atd. dopravujeme do naší laboratoře z klinik od roku 2004 pouze tímto způsobem https://t.co/g3W7wo90lx
#COVID19 Od konce dubna v našem odběrovém centru a laboratoři běžně používáme postup, kdy vzorky odebrané z nosohltanu se vkládají do roztoku, který virus inaktivuje a do laboratoře přichází již v neinfekční formě. Karlova univerzita hlásí objev dávno objeveného. Nic nového... https://t.co/M0c68fEQWZ
Zatím jsou k dispozici testy pouze na přítomnost viru SARS-CoV-2, v průběhu října by se pak měl objevit i test na přítomnost nového koronaviru a chřipky (kmenů A a B), který Tomáš Zima oznámil v srpnu.
To není nic unikátního, podobné testy jsou v nabídce některých společností již měsíce, zatím ovšem nenašly velkého použití, protože souběh chřipkové sezony se zvýšeným výskytem SARS-CoV-2 prakticky nikde nenastal. I proto, že na řadě míst chřipkovou sezonu utlumila opatření zamířená primárně proti koronaviru. Kombinované testy na detekci několika virů se vyrábí i v Česku ve firmě GeneProof (navíc v kombinaci s dalším virem (RSV), který má klinické příznaky velmi podobné novému koronaviru).
Tisková konference rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy a nové univerzitní dceřiné společnosti UK GeneSpector k představení sad pro diagnostiku covidu-19 a dalších virových onemocnění. (9. září 2020)
Na tiskové konferenci nebyla oznámena cena za společný test chřipky a nového koronaviru. Cena za test pouze na covid by měla činit kolem 350 korun. Není jasné, zda jde o cenu velkoobchodní a za jakou cenu bude tedy firma zájemcům testy při větším odběru. Pokud by nebyla nižší, byl by nový český test v porovnání s konkurencí výrazně dražší. Samozřejmě, stále jde o cenu za samotné chemikálie, které činí jen menší část ceny testu, kterou zaplatí zákazník.
Na tiskové konferenci nebyla uvedena „přesnost“ testu (tj. sensitivita a specificita), ale u běžných PCR kitů se tyto hodnoty blíží hodně 100 procent. Bylo by velkým zklamáním, kdyby test z Univerzity Karlovy měl parametry horší.
