Chvíli před naším rozhovorem začalo pršet. Tentokrát se meteorologové trefili, aplikace v telefonu měla pravdu. Podle Dvořáka se však nedá na aplikace, které předpovídají počasí, slepě spoléhat.
Máte v telefonu nějakou aplikaci na počasí?
Mám dvě naše, ČHMÚ a ČHMÚ+, ale mám i ty předchozí, které jsou od jiné firmy.
Máte i populární „Nory“, aplikaci Yr?
Nepoužívám je, je to trochu mýtus. Oni jsou dobří, ale stejně dobří jsou i jiní. A navíc, abych se přiznal, radši než do telefonu se dívám na mapu do počítače. Pro mě je mapa srozumitelnější než meteogram, graf vývoje. Je to aplikace, která má svoje nedostatky, takže není možné se na ni dogmaticky spoléhat.
Centrála ČHMÚ v Komořanech |
Spousta lidí říká, že právě Norové jsou nejlepší.
Je to taková pseudokauzalita. Někdo se třikrát podíval na Nory, třikrát mu ten déšť vyšel a pak říká, že Norům to vychází a nám ne. Když ale uděláte tři další pokusy, tak to může třikrát vyjít Aladinovi. Každý by to měl brát s nadhledem.
Mají aplikace mezi uživateli úspěch?
Neviděl jsem nejčerstvější data, ale už máme tři sta tisíc stažení. Aplikace je užitečná, že je možné si udělat předpověď pro konkrétní místo. Už byla aktualizována a stále se pracuje na zlepšení.
Jakou máte úspěšnost předpovědí?
Pro první den je 95 procent. V porovnání s dobou před třiceti čtyřiceti lety se to nedá srovnávat. Tehdy to bylo kolem 70 procent. Pro další dny to klesá, například na pátý den máme nyní úspěšnost přes 85 procent (vyhodnocení úspěšnosti předpovědí v roce 2017 najdete v tomto článku Infometu, metodiku hodnocení úspěšnosti pak popisuje tato publikace ČHMÚ z roku 2013 na stranách 56–60, pozn. red.).
Petr Dvořák Meteorolog a mluvčí ČHMÚ absolvoval obory meteorologie a klimatologie na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Napsal řadu knih popularizujících meteorologii. Má za sebou i praxi dispečera letecké dopravy ČSA. Přednáší meteorologii v leteckých školách, příležitostně se věnuje amatérskému létání. ČHMÚ vznikl před sto lety, sídlí v pražských Komořanech, v takzvaném zámečku. |
Stěžují si lidé, když předpověď nevyjde?
Nejvíc to vidím na diskusích, třeba na iDNES.cz. Laické pohledy lidí, kteří předpověď neumějí interpretovat a pak se rozčilují. Mnohdy také dochází ke zkreslení předpovědi mezi ČHMÚ a mezi uživatelem. Typicky v komerčních rádiích meteorologové říkají, že bude déšť. Poslouchám v autě, že v sobotu bude déšť, což zní, jako by měla celá sobota propršet. Přitom naše předpověď říká, že pršet bude ojediněle v horách na severu. To je ta zkratka, to zjednodušení. A pak za to, že nevyšla předpověď, mohou meteorologové. Ideální je podívat se na naše stránky, kde tohle zjednodušení odpadá.
Můžete s tím něco dělat?
Chceme vylepšit naši strategii. Chceme dávat na sociální sítě videa, rozhovory, časem se chceme propracovat k vlastnímu zpracování předpovědi, aby uživatelé měli informace přímo od zdroje.
Jak si stojí čeští meteorologové v porovnání se světem?
Myslím, že je úroveň srovnatelná, ale záleží na regionu. Jinak se předpovídá počasí v rovníkové Africe, kde je celý rok stejné. Česko naopak patří k zemím, kde je předpovídání obtížné. Všechno je tu velmi rozmanité. Větrné, vlhkostní, srážkové poměry, všechno je tu složité.
Dají se předpovědi porovnávat?
Spíše než předpovědi se porovnávají předpovědní modely. Americká a britská meteorologie jsou nejpokrokovější, jejich modely jsou hodně propracované, ale i náš Aladin ve své kategorii patří k jedněm z nejlepších.
Mluví se o dlouhodobém suchu, klimatických změnách, má to vliv i na předpověď počasí?
Ne, na předpověď to nemá vliv. Klimatické změny jsou velmi zdlouhavé, za sto let se oteplilo v Česku o jeden stupeň. Jeden stupeň sice nic neznamená, ale přináší to větší extrémy v počasí. V roce 2012 jsme dosáhli v Dobřichovicích 40,4 stupňů Celsia a dá se očekávat, že další rekordy přijdou.
Seriál o počasí |
Jaké jsou nejnovější trendy?
Moderním trendem jsou předpovědi na teď, na nejkratší období, na několik nadcházejících hodin. Určit množství a místo srážek, abychom dokázali říct, že za dvě hodiny přijdou srážky do Horní Dolní, s přesností ne na kraj nebo okres, ale na danou obec, aby se tam hasiči stihli připravit. Obecní úřady už jsou zapojeny do systému, který je má varovat. Přijde jim SMS, že systém spočetl, že přívalový déšť hrozí právě jejich obci. Hasiči stihnou naložit pytle pískem.
Dá se úspěšnost předpovědi vylepšit?
Vždycky je prostor pro zlepšování. Asi nemá smysl upřesňovat, že nebude 17 stupňů, ale 17,4 stupně, a třeba informace o srážkách, zejména o typu srážek, kdy místo deště přijde sníh, lidem pomůže. Je otázka, jestli v médiích, které jsou distributorem předpovědí, bude místo pro podrobné předpovědi, takříkajíc pro každý kopec a údolí. Před pár lety nebyly chytré telefony a dnes si na nich každý může stáhnout mapy, nastavit aplikace, porovnávat je .
Co všechno se dá předpovědět?
Všechno. Záleží na uživateli, na zákazníkovi. Silničáře zajímá, jestli bude břečka nebo jestli to bude namrzat. Zemědělec chce vědět, zda bude potřeba zalévat, a běžný uživatel, jestli si má vzít na cestu do práce deštník. Samostatná kapitola je letecká meteorologie.
Dají se předpovědět třeba povodně?
Předpovídat srážky patří k tomu nejtěžšímu. Lépe se předpovídá vítr nebo teploty. Jako příklad bych uvedl tok 2012, kdy model Aladin umisťoval ještě dva dny před dešti všechny srážky do Bavorska a Saska. A pak pršelo v Česku.
