„Plně se ztotožňujeme se soudem prvého stupně. Správně uznal, že je možné rozhodnout i bez dokazování. Nedošlo k zásahu do osobnostních práv, osobně se Michala Kincla výroky nedotkly,“ sdělil předseda senátu Tomáš Novosad. Dodal, že taková žaloba by byla důvodná od potomků Horákové.
Soudce se před vynesením rozhodnutí snažil zjistit, na jakých osobnostních právech byl Kincl poškozen. Na to mu však obhájce Kincla nedokázal jednoznačně odpovědět. „Pocit bezpečí, to je asi ten správný název,“ řekl nakonec s tím, že Kincl měl obavy, aby se nevrátila komunistická totalita. Požadoval písemnou omluvu s výslovným konstatováním, že obsazení Československa bylo okupací a že totalitní komunistický režim perzekvoval mnoho lidí.
Novosad v odůvodnění rozhodnutí nicméně naznačil, kudy by se mohla žaloba proti podobným výrokům ubírat. Mělo by podle něj jít o prostředky veřejného práva, ne soukromého. Poukázal na možnost obrátit se na policii pro podezření z trestného činu „popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia“. Možnosti nabízí i zákon o politických stranách. Policie výroky Semelové už zkoumala a došla k závěru, že její vystoupení trestné nebylo.
Semelová na svých názorech trvá, jde prý o svobodu slova
Semelová byla s výsledkem soudu spokojená. Žaloba na ochranu osobnosti byla podle ní absurdní. „Není možné, aby soud rozhodoval o historických věcech,“ má jasno komunistická poslankyně. O svých výrocích v pořadu České televize zopakovala, že jde o její názory na historické události. „Jsou to věci, o kterých diskutují odborníci, historici na konferencích a seminářích, kde by to mělo zůstat,“ řekla. Odvolala se také na svobodu slova.
Semelová přišla k soudu i s místopředsedou KSČM, ideologem Josefem Skálou. Právníci komunistů a Semelové před soudem tvrdili, že žaloba je účelová a Kincl jako člen jiné politické strany ji používá ve svých kampaních. Kincl se k soudu ve čtvrtek nedostavil. Jeho advokát Jaroslav Bárta mu doporučí dovolání k Nejvyššímu soudu.
Bárta argumentoval postavením KSČM ve společnosti. „Ten výrok nepronesl někdo v hospodě u piva, ale bylo to proneseno poslankyní České republiky, tedy členkou zákonodárného orgánu,“ zdůraznil.
Kincl požadoval veřejnou omluvu za výroky komunistické poslankyně v pořadu ČT24 Hyde Park. Zpochybnila například, že výpověď Milady Horákové byla vynucená, okupaci ČSSR v roce 1968 pak označila za internacionální pomoc. Bagatelizovala také represivní funkci Státní bezpečnosti, za politické vězně se podle ní označují lidé, kteří byli vězněni za běžnou kriminální činnost. „Žalobce po zhlédnutí předmětného pořadu pocítil strach a úzkost z možné restaurace zločinného totalitního komunistického systému,“ napsal Kincl v žalobě.
Soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavel Freibert už v lednu konstatoval, že Kincl se tímto způsobem nemůže domáhat po Semelové, aby vyslovila něco, co si nemyslí. Zároveň ale uvedl, že obava z komunistické ideologie je zdravá (více čtěte zde).
6. ledna 2016 |
