„Jestli chcete tuto historii, zeptejte se historiků,“ prohlásil Filip. Řekl, že jeho strana má novou, sedmadvacetiletou historii. „V té se nepodílela na žádných excesech ani protiústavních, protizákonných krocích,“ řekl.
Historik Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek o žádné nabídce vstupu neví. Přihlášku do KSČ podle něj podal manžel Horákové Bohuslav Horák, což mu později po roce 1949 zkomplikovalo útěk do Spojených států, protože musel v uprchlickém táboře několik let čekat na povolení k pobytu.
Horáková byla popravena v roce 1950 na základě vykonstruovaného procesu za velezradu a spiknutí. Památku Horákové a dalších obětí komunismu připomíná týdenní kampaň, která vyvrcholí výtvarným happeningem v Praze na Kampě.
„Pokud máme být srovnáváni s KSČ, tak připomínám, že na první stránce našich webových stránek KSČM je omluva sjezdu KSČ z prosince 1989, kterou jsme převzali do našeho politického vybavení,“ uvedl Filip.
Pokud jde o Miladu Horákovou, je podle Filipa o něm dobře známo, že byl jedním z těch, kteří přispěli přímo tvůrci její bysty na její vytvoření. „Myslím si, že jsem pro to udělal dost. Jestli chcete něco jiného, abych se nevěnoval práci, to chtějte po někom, kdo nechodí do práce,“ rozčiloval se předseda komunistické strany.
Smířlivěji mluvil šéf poslanců KSČM Pavel Kováčik. „Každý podobný čin spáchaný ve jménu názoru za názor je zločinem,“ řekl. „Nelze lidi trestat jakýmkoli způsobem za to, že projevují odlišný názor. Za tím si stojíme,“ prohlásil Kováčik.
Horáková byla jedinou popravenou ženou v politických procesech padesátých let. Stala se symbolem odporu proti komunistickému režimu. Spolu s ní bylo odsouzeno dalších 12 lidí, tři z nich také k trestu smrti. Nejvyšší soud zrušil verdikty v roce 1968. V roce 1990 zastavil tehdejší generální prokurátor stíhání všech obžalovaných v procesu s Horákovou a rehabilitoval je.
