Neděle 17. ledna 2021, svátek má Drahoslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 17. ledna 2021 Drahoslav

Do české přírody se vrátí divocí koně. S geny z Karpat a anglických blat

  19:15
V České republice by se v průběhu patnácti až dvaceti let měli znovu objevit divocí koně. Počítá s tím česko-holandský projekt, který hodlá využít genů přežívajících v některých primitivních plemenech koní - karpatských huculů a anglických exmoorských poníků. Původní plemena českého území to ovšem nejsou.

Jedním z plemen, se kterým chtějí chovatelé pracovat, je exmoorský pony. | foto: Profimedia.cz

Poslední, kdo v České republice viděl divoké koně, byl nejspíše vypravěč stejnojmenné písničky ostravského barda Jarka Nohavici. Běželi soumrakem. A to ještě jen v umělecké licenci.

Huculové a exmoorští poníci

Huculové jsou houževnaté horské plemeno pocházející především z rumunských a ukrajinských Karpat. Vynikají silou, obratností v terénu a skromností.

Exmoorské poníky jako soumary využívali už Keltové a první písemné zmínky o nich jsou k nalezení v Knize posledního soudu, velkého soupisu majetku v Anglii z roku 1086. I toto plemeno je mimořádně odolné.

Teď, nebo spíš kolem roku 2030, by se to mohlo změnit. Vyhubená plemena se nemůžou vrátit úplně, ale podle ochranářské neziskovky Česká krajina lze zpětným křížením koní uchovávajících značnou část genetické výbavy svých dávných předků získat zvířata, která budou původním koním poměrně věrně odpovídat. Vzhledem, chováním i nenáročností na pastviny.

Nejsou to přitom přímo plemena, která by měla na českém území kořeny. Ale k tomu se dostaneme později.

Plemena s výrazným podílem genetické výbavy divokých koní v Evropě stále žijí: jsou to karpatští huculové a dále exmoorští poníci, odvozující svůj název od blat a vřesovišť v jihozápadním cípu Anglie. Právě s těmito plemeny chtějí chovatelé pracovat (původní tiskovou zprávu najdete zde) a ve finále vybrat to, které se pro zpětné křížení hodí více.

První destinace: Boletice?

Partnery České krajiny v celém projektu jsou vybraní čeští chovatelé huculů a holandská nadace Tauros. Holanďané mají totiž s chovem zmíněných exmoorských poníků dlouholeté zkušenosti.

"Exmoorský poník je nejbližším příbuzným divokých koní, kterého máme. Vyplývá to z výzkumu nálezů kostí, zubů, rozborů DNA i historických dokumentů," říká Henri Kerkdijk z nadace Tauros. Huculové zase mají řadu "divokých" genů, ale v rámci záchrany tohoto plemene byli v minulých desetiletích kříženi s řadou dalších plemen, například haflingy, noriky či fjordy.

Začneme v Boleticích

Území bývalých vojenských újezdů jsou vhodná, říká šéf České krajiny Dalibor Dostál

Jsou v Evropě rozpracované podobné projekty?
Loni vypouštěli koně v bulharském pohoří Rodopy, to ale byli takzvaní "konici", produkt dřívějších snah o návrat k divokému koni, který podle nejnovějších poznatků původním koním příliš podobný není. Ve Švýcarsku nyní začíná projekt zaměřený na huculy.

Kterým ohroženým druhům by návrat koní do volné přírody mohl pomoci?
Jeden z příkladů takových druhů jsou motýli. Potřebují přirozené spásání luk, které přispívá k obnově vegetace potřebné pro jejich životní cyklus. Hromadné posekání luk jim přitom spíš škodí než pomáhá.

O kolik koní v začátku projektu jde a kde chcete začít?
Projekt startuje se dvěma stády, 14 huculy a 16 exmoorskými poníky. Zajímají nás bývalé vojenské újezdy, pilotní projekt je zaměřený na Boletice, které zoologové považují za jedno z vůbec nejvhodnějších území. Část prostoru se bude předávat do civilního režimu a právě tam dosud pohyb těžké techniky simuloval výskyt velkých zvířat.

Podle čeho se rozhodnete, zda je vhodnější hucul, či exmoorský poník?
Jde o to, kterému plemenu budou podmínky v ČR víc vyhovovat. Budeme pracovat i s genetickými analýzami, záleží i na plachosti, protože nepříliš plaší koně by vyhledávali přítomnost lidí a mohlo by to vést ke konfliktům s návštěvníky CHKO či rezervací. Kritériem bude i sledování dopadu chovu zvířat na obývané plochy - některé "zhýčkané" druhy zanechávají na pastvinách nejrůznější plevely, a lokality tak zarůstají.

"V prvních letech budeme zvířata chovat v rozsáhlých ohradách. Pro další chov vybereme jedince, kteří mají nejvíce divokých znaků. Dlouhodobým cílem je získat koně, kteří jsou maximálně podobní původním stádům obývajícím Evropu," vysvětlil ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.

Chovatelé budou sledovat, jak se obě plemena koní dokážou adaptovat na středoevropské klima a pastviny. Podle míry adaptace se pak rozhodnou, se kterým plemenem budou finálně pracovat.

Celý projekt přitom nemá být jen splněním romantické představy o zemi, kde žijí koně ve volné přírodě. Podle Daniela Dostála nyní v celé Evropě vymírají desítky druhů živočichů a rostlin vázaných na přírodní louky.

"Projekty zaměřené na návrat divokých koní, ale i dalších velkých kopytníků, jsou podle vědců nejefektivnější a také nejlevnější cestou, jak cenné ekosystémy bezlesí zachránit a udržovat," říká.

Zaplatí to zahraniční nadace i soukromí dárci

Financování projektu by podle šéfa České krajiny Dalibora Dostála nemělo být příliš nákladné, přiznává nicméně, že ještě peníze shromážděné nemá.

"Obracíme se na soukromé dárce v ČR i v zahraničí, zkoušíme několik zahraničních nadací, příští rok se budeme ucházet o prostředky z evropských fondů v rámci údržby bezlesí," řekl iDNES.cz. Počítá s úvodními náklady do tří milionů korun podle toho, jestli koně zakoupí, nebo pronajme. V dalších fázích bude třeba platit rozvoj populace koní, veterinární ošetření či vytipování vhodných lokalit.

Divocí jsou, ale ne odtud, říká pedagog

Jan Navrátil, který na České zemědělské univerzitě vyučuje techniku chovu koní, nicméně k projektu přistupuje velmi opatrně.

"Stanovit objektivně, co je původním evropským divokým koněm a navíc ve střední Evropě a na našem území, je velmi ošidné," řekl iDNES.cz. Pravěké nálezy v oblasti Čech a Moravy podle něj ukazují na tzv. kertaga, tedy současného koně Převalského. Ke stejnému závěru směřují rytiny na sobích parozích nalezené na našem území. Kůň kdysi migroval na východ z oblasti Francie a Pyrenejí.

Krev tarpanů (koluje například v žilách huculů) se podle Navrátila do Evropy dostala až v roce 711 s příchodem Maurů na Pyrenejský poloostrov a přes krev starošpanělských koní později až na naše území.

"Popisovaná teorie k zamýšlenému mezinárodnímu projektu, využívající krev huculů a exmoor ponyů, je podle mého názoru dosti nešťastná," řekl iDNES.cz Navrátil. "Lze souhlasit s tím, že naše populace huculů obsahuje krev haflingů, noriků i fjordů, což je chovatelsky poměrně velký problém," dodal.

Autor:
Témata: Fond, Újezd

Vondrák: Senioři očkování chtějí. Problém jsou pečovatelé, věří dezinformacím

  • Nejčtenější

Bylo toho dost, řekli Klaus i Landa. Lidé bouřili bez roušek a rozestupů

Na Staroměstském náměstí v Praze se sešli demonstranti na akci pořádané iniciativou Chcípl PES. Demonstrace za svobodu...

Zemřela bývalá televizní moderátorka Eva Jurinová, hlas z metra na trase B

Zemřela bývalá moderátorka Eva Jurinová, kterou lidé znali z Československé televize i z Novy. Její hlas poslouchají po...

Zneužili mého jména k úplnému nesmyslu. Chirurg Pirk se obrátil na policii

Kardiochirurg Jan Pirk se obrátil na policii kvůli zneužití svého jména. Podal trestní oznámení na web...

Nový PES může ve 4. stupni otevřít obchody, hotely či sport testovaným

V nové podobě tabulky opatření PES by nemusel být nutný nouzový stav pro dva nejméně rizikové stupně a vláda by tak...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Brusel neobjednal víc vakcíny kvůli Východoevropanům a Francii, píší Němci

V Německu probíhá živá diskuze, proč Brusel neobjednal víc vakcín od německé společnosti BioNTech. Některá německá...

TEST olejů: nejhorší je kokosový, zdravější je i sádlo

Premium Na smažení a fritování, do salátů, omáček i dresinků... Do velkého srovnání olejů a tuků jsme vybrali dvacet výrobků....

Život s Ester. Není úplně málo komplikovaná, přiznává trenér Bank

Premium Je to už pět let, co od svého bratra Ondřeje přesedlal jako trenér k Ester Ledecké. Dovedl ji k olympijskému zlatu v...

Expremiér Sobotka se vrátil do pražských Stodůlek. Pořídil si byt v paneláku

Premium Expremiér Bohuslav Sobotka se v tichosti vrátil z Moravy, kam se uchýlil po odchodu z politiky, do Prahy. Jak zjistila...

  • Další z rubriky

Zájem o online vzdělávání přetrvává, jazykové kurzy naopak hlásí útlum

Online vzdělávání, jemuž před pandemií většina lidí i firem nepřikládala důležitost, výrazně získalo na popularitě....

Nefunkčním systémem stát vystavuje staré lidi stresu, zlobí se seniorka

Hodiny strávené u počítače se snahou zaregistrovat seniora a zarezervovat si termín na očkování proti koronaviru. V...

Napumpovat stamiliardy do ekonomiky se vyplatilo, shodl se Zeman s vládou

V Lánech na Kladensku jednal poradního týmu prezidenta Miloše Zemana, na které byli pozváni premiér Andrej Babiš a...

Meteorologové varují před silnými mrazy. Na Moravě bude až minus 18 stupňů

Meteorologové vydali výstrahu před velmi silnými mrazy, které od nedělního večera do pondělního dopoledne zasáhnou...

WhatsApp si znepřátelil uživatele. Hromadně přecházejí na jiné platformy

Začátkem února vstoupí v platnost nové podmínky oblíbené chatovací aplikace WhatsApp, které umožní sdílet řadu nových...

Vágner ulovil Nechranického krokodýla. Bájná štika vzdorovala několik dní

Jakub Vágner procestoval svět v honbě za gigantickými a vzácnými rybami. V minisérii České televize pátrá po legendách...

Vytetovaná sexuální instrukce zaráží i mého gynekologa, líčila dívka

Nesedí k ní, ale onen vulgární sexuální povel má na podbřišku opravdu vytetovaný. Vznikl jako rozpustilá, hrdá,...

Evropě hrozil masivní blackout. Rakušané narychlo zapojili jádro i uhlí

Kvůli silnému poklesu frekvence v elektrické přenosové soustavě hrozil v pátek Evropě masivní výpadek dodávek...

Dopisy od Němcové jeho žena spálila, říká potomkyně spisovatelčina milence

Irena Maňáková promluvila o vztahu svého předka Václava Bolemíra Nebeského s Boženou Němcovou. Básník byl jedním z...