„V loňském roce jsou počty celkového lovu černé zvěře nejvyšší v historii,“ říká Martina Novotná z Českomoravské myslivecké jednoty. Odloveno bylo o zhruba 70 tisíc kusů víc než před dvěma lety. Nejvíce kanců bylo zastřeleno v Praze a středních Čechách: 37 802. V ostře sledovaném Zlínském kraji, který bojuje s africkým morem prasat, to bylo 12 348 kusů.
Podle ministerstva zemědělství ale nemusí tenhle rekord platit dlouho, už čísla odstřelu za letošní rok by jej mohla překonat. Podle ministerstva zemědělství je žádoucí, aby odstřel černé zvěře, která způsobuje značné škody a přenáší nebezpečný africký mor prasat, stále stoupal. Odstřel přemnožených prasat je podle mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého v současné době potřeba ještě zvýšit.
Odhady, kolik žije v Česku divokých prasat, se různí, stejně jako se liší odhady škody, kterou zvěř způsobuje. Ministerstvo ani myslivci nemají představu, kolik divokých prasat žije v českých lesích. „Přesný počet u žádného volně žijícího živočicha není zcela spolehlivě zjistitelný. U tohoto druhu se přesná čísla nedají ani odhadnout,“ dodává Bílý.
Podle Českého statistického úřadu se počty černé zvěře v lesích s mírnými výkyvy drží zhruba na 60 tisících kusech. Na „oficiální“ čísla však myslivci i ministerstvo zemědělství hledí s nedůvěrou. „Za relativně objektivní ukazatele vývoje početnosti populace se dá považovat výše lovu,“ potvrzuje Bílý.
Myslivci zase uvádějí, že na každého zastřeleného divočáka připadnou tři až čtyři, kteří lovcům proklouznou.
Podobně lze jen odhadovat, jaké škody divočáci v českých lesích způsobí. Odhaduje se, že přemnožená zvěř každoročně způsobí v zemědělství škody za jednu až čtyři miliardy korun. Škodí hlavně okusováním plodin, ničením mladých stromků, ale prase jako všežravec loví třeba i mladé chované bažanty.
Hrozba pro lidi
Přemnožená černá zvěř ohrožuje i lidi. Každý rok se vyskytují jednotlivé případy střetu člověka s prasetem. „Případy napadení prasetem existují, ovšem většinou za to může člověk svou neznalostí nebo neopatrností,“ vysvětluje Novotná.
Obecně lze říci, že prase divoké nebude na člověka samo od sebe útočit, není-li zvíře například poraněno, necítí se být ohroženo pobíhajícím psem, či bachyně právě nemá selata.
„Je lepší se vyhnout místům, kde se divoká prasata přes den uchylují k odpočinku a vyhledávají klid. Jedná se většinou o místa s hustým porostem,“ doporučuje Bílý.
Ke zvýšení počtu ulovených prasat přispěl i africký mor. Jde o nebezpečné a vysoce nakažlivé onemocnění domácích a divokých prasat, které se loni v červnu poprvé objevilo na Zlínsku. Šíření se ale podařilo zastavit.
Od letošního 1. února eviduje Státní veterinární správa ve Zlínském kraji 161 nalezených uhynulých divokých prasat, ale jen u 12 z nich se nákaza morem potvrdila, říká mluvčí Státní veterinární inspekce Petr Vorlíček. V současné době se čeká na výsledek vyšetření posledního zvířete.
Z 974 odlovených divočáků uvnitř ohradníku, ohraničujícího nejrizikovější oblast, se prokázal mor pouze u jednoho kusu. V sousedních oblastech ve Zlínském kraji bylo od začátku února zastřeleno 6 308 divokých prasat. Ani jedno z prasat ulovených v oblasti s intenzivním odlovem ale chorobu nemělo.
Problém i v zahraničí
Africký mor prasat ale není jen český problém. V mnoha evropských zemích přibývá počet prasat s potvrzenou nebezpečnou nákazou. Ve čtvrtek potvrdili belgičtí veterináři chorobu u dvou prasat nalezených na jihu Belgie.
„Vážná je situace především v Rumunsku, kde v minulém týdnu počet ohnisek u domácích prasat již překročil 800, koncem srpna hlásilo první ohnisko v chovech také Bulharsko,“ potvrzuje Bílý.
Čeští veterináři proto od začátku července namátkově vyšetřuje zásilky vepřového masa ze zemí s výskytem moru.
K obraně proti šíření nákazy na našem území by do budoucna pomohlo podle ministerstva zemědělství oplocení dálnic D1 a D2. „V tuhle chvíli je plocení v této postižené části prioritou,“ potvrzuje mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
V současné době je oplocena zhruba polovina českých dálnic, u nových úseků je to samozřejmost, ŘSD ale podle Rýdla plánuje, že zhruba do pěti let bude oploceno sto procent dálnic a migrační trasy zvěře svedeny do biokoridoů.
Zachován má zůstat i systém zástřelného, tedy příspěvku od státu za zastřelený kus škodné, který patří k motivacím pro uživatele honiteb k odstřelu divočáků. Nyní příspěvek funguje pouze na Zlínsku, vyplácet by se měl v budoucnu v celém Česku.
Ministerstvo zemědělství nyní chystá myslivcům ještě přidat – nově by tak myslivci měli dostávat dva tisíce korun za každý ulovený kus prasete, které zastřelí navíc nad pětiletý průměr odlovené zvěře v dané honitbě. Podle odhadu ministerstva se po zavedení takzvaného zástřelného sloví na 342 tisíce prasat. Aby se populace divočáků srovnala, musí se podle Českomoravské myslivecké jednoty ročně ulovit přes 250 tisíc kusů.
