Analytička EDUinu Lucie Slejšková upozorňuje, že nově jmenovaný ministr při představování svých priorit zapomněl na jedny z nejdůležitějších členů vzdělávání. „Při svém představení priorit opomenul učitele a opatření, která jim budou deklarovat hmatatelnou podporu. Uvidíme, s čím přijde v následujících dnech a týdnech,“ míní.
„Je vidět jasná snaha odpovědět na problémy, o nichž se začalo intenzivně mluvit zvláště v souvislosti s aktuálním děním kolem přijímacích zkoušek. Ve výčtu priorit však chybí pozornost věnovaná lidem, kteří jsou páteří vzdělávacích systémů – učitele a učitelky, ředitele a ředitelky i další pedagogické profese,“ souhlasí Kateřina Konrádová z programu Učitel naživo.
„Bylo by chybou, kdyby se zahodila práce odvedená na kvalitně připravené reformě vzdělávání učitelů, podpoře pedagogického leadershipu u ředitelů a novele zákona o pedagogických pracovnících,“ dodává Konrádová.
Nový ministr avizoval, že hodlá komunikovat napříč politickým spektrem. „Oceňuji, že je Bek otevřený naslouchat různým názorovým proudům v rámci vzdělávacího systému a hledat všeobecnou shodu,“ kvituje ministrovu snahu jeho předchůdkyně v úřadu Kateřina Valachová.
Tento krok vítá i předseda spolku Pedagogická komora Radek Sárközi, který se při boji za lepší školství často obrací na poslance ANO či SPD. „Oceňuji, že to nový ministr školství deklaroval. Myslím si, že je lepší provést méně změn, na nichž existuje politická shoda, než prosadit změny, které se po volbách zase zruší, jak se často dělo v minulosti,“ napsal iDNES.cz.
Ministr chce čtyřčlenný poradní tým
Přestože Valachová nechce hodnotit jednotlivé konkrétní body, které v úterý představil, přiznala, že si přeje, aby zůstalo české školství zdarma. Pro svého vzdáleného nástupce má i několik postřehů a rad.
„Ráda bych mu poradila, že hodně věcí, které jsou potřeba řešit, jsou obyčejné. Vychází z toho, aby bylo zajištěné stabilní financování, neměnily se podmínky v průběhu hry, ať každý půlrok neříkáme, že budeme dávat peníze na rozdílné věci. Vzdělávací systém je potřeba vnímat jako celek od mateřské po vysokou školu. Není možné jedno dítě odstrčit a jinému se věnovat více,“ říká Valachová.
Bek na dotaz iDNES.cz přiznal, že chce mít přibližně čtyřčlenný poradní tým (jeho předchůdce Vladimír Balaš měl šestnáct poradců, Petr Gazdík deset a Robert Plaga tři, pozn. red.), přičemž se chce obklopit primárně „odborníky, ne zájmovými skupinami“. Právě před tímto krokem Valachová mírně varuje.
Bekovy priority na ministerstvu školství1. Zkrácení trvání základní školy a prodloužení povinné školní docházky 2. Posílení všeobecného charakteru středního stupně vzdělávání 3. Profesní vzdělání na nástavbě a vysokých školách 4. Zlepšení přístupu k vysokoškolskému vzdělání 5. Zlepšení vzdělávací infrastruktury |
„Je také potřeba, aby u jednacího stolu seděli všichni aktéři, i ti, kteří nemají stejný názor nebo nechválí některé připravované změny a mají k nim kritický pohled. A aby měl ministr odvahu, což vím ze své osobní zkušenosti, naslouchat, hledat společnou cestu a umět se rozhodnout,“ uvádí exministryně.
Všeobecné vzdělání dětem pomůže více
Jedním z bodů, které by Bek rád na ministerstvu prosadil, je prodloužení povinné školní docházky. Tu na základní škole by sice rád o rok zkrátil, chce ale povinné dva roky střední školy pro všechny.
„Prozatím to v Učitelské platformě řešíme. Je to velmi výrazná změna, jde proti systému víceletých gymnázií, bude potřeba na ni napasovat Strategii 2030+ a revizi rámcových vzdělávacích programů. Chceme apelovat, aby byly změny systémové, ne zbrklé a aby došlo k domýšlení důsledků,“ okomentovala členka vedení Učitelské platformy Jana Servusová.
Měla by být povinná školní docházka delší?
Přesto v tom ale vidí i kladné stránky – děti podle ní budou déle ve vzdělávacím procesu, navíc by zamýšlený krok mohl snížit počet dětí, které po základní škole míří přímo na trh práce, což si slibuje i sám Bek.
Ministr chce také zajistit, aby střední školy poskytovaly více všeobecný základ a studenti se rozhodovali o svém profesním směřování až na nich, nikoliv již v deváté třídě. Také chce, aby se o svém profesním směřování rozhodly později – až na střední škole.
Jazyky šly letos maturantům lépe než matematika. Testy byly kvalitní, říká expert |
„Děti bojují s předčasnou specializací, je pro ně velmi těžké se rozhodnout, jak život nasměrují. Myslím si, že tomu doba ani nepřikyvuje, potřebujeme lidi se všeobecnými kompetencemi, kteří jsou schopni komunikovat, pracovat s informacemi, jsou digitálně gramotní. Nepotřebujeme nutně, aby už v šestnácti uměli opravit přístroj, který by pak opravovali třicet let,“ potvrzuje Servusová.
Přimlouvá se i za to, aby byl systém středních škol více propustný – aby dítě, které studuje například gymnázium při střední odborné škole mělo možnost studovat i odborné předměty a obráceně.
Upravený systém, kdy by děti ve školách byly povinně déle, se zamlouvá i programovému řediteli EDUinu Miroslavu Hřebeckému. Vysvětluje, že v zahraničí jde o běžnou praxi, přesto stejně jako Servusová připomíná, že na avizované změny potřeba pamatovat i v připravovaných revizích rámcových vzdělávacích plánů.
Obecně byl ale Hřebecký s prioritami spokojený. „Reagují na aktuální problémy českého vzdělávání. Oceňujeme, že je dobře zorientovaný, vidí dovnitř problémů a jeho nástup do čela úřadu je nadějný. Pojmenoval nejpalčivější problémy, je ale potřeba si uvědomit, že na ně neexistují jednoduchá řešení,“ uzavírá Hřebecký.
1. února 2023 |
