Dohoda mezi Českou republikou a Německem bude podepsána s největší pravděpodobností letos 4. dubna. iDNES.cz to sdělil ministr zdravotnictví Leoš Heger.
"Česká republika zatím žádnou obdobnou smlouvu uzavřenu nemá. Přeshraniční spolupráce je ve vzájemných vztazích mezi ČR a SRN od roku 2000 upravena pouze pro případ pomoci při katastrofách a mimořádných událostech," popsal Heger.
To, co mají obě země podepsat nyní, otevírá možnost spolupracovat mnohem šířeji. Dubnová smlouva vytvoří základní podmínky spolupráce zdravotních záchranných služeb Česka a Německa. Umožní také hejtmanům a představitelům německých příhraničních spolkových zemí, aby si vzájemně vyjednali detailní podmínky spolupráce.
"Kraje budou moci využít přeshraniční spolupráci pro zajištění nepřetržité dostupnosti zdravotnické záchranné služby v řídce osídlených a z české strany obtížně dostupných příhraničních oblastech," upřesňuje ministr.
Koho se spolupráce bude týkatRámcová smlouva mezi ČR a SRN se bude vztahovat na Liberecký, Ústecký, Karlovarský, Plzeňský a Jihočeský kraj. V Německu pak půjde o Svobodný stát Sasko a Svobodný stát Bavorsko. Smlouva se bude vztahovat na pacienty, jejichž zdravotní stav bude vyžadovat poskytnutí zdravotnické záchranné služby v dané příhraniční oblasti. |
Máš blíž Německo, v případě akutních potíží tě zavezeme tam
Spolupráce mezi zeměmi by znamenala, že české sanitky by mohly vozit akutní pacienty i do německých nemocnic, pokud jsou blíže než ty české. U nehody blízko hranic by mohly zasahovat týmy českých i německých záchranářům zároveň.
Záchranáři i představitelé krajů ji proto vítají a tvrdí, že na ni čekají už roky.
"Dohoda je přelomová, protože umožní, abychom v případě nedostatku sil a prostředků zasahovali na druhé straně hranice," řekl iDNES.cz Jiří Wachsmuth, někdejší krizový manažer záchranné služby Libereckého kraje. Nyní se záchrankou spolupracuje na přípravě evropských projektů a předsedá expertní skupině přeshraniční krizové spolupráce Euroregionu Nisa (ten zahrnuje východní okresy Saska – Bautzen a Görlitz, jihovýchod Dolnoslezského vojvodství a Liberecký kraj spolu se Šluknovským výběžkem).
"Speciálně v Liberci je pro nás velmi důležitá, abychom mohli ošetřené pacienty dopravit do nemocnice co nejblíže jejich bydliště. Například z Hrádku nad Nisou to je pět kilometrů do německé Žitavy, zatímco do Liberce je to dvaadvacet kilometrů," doplnil Wachsmuth.
Podle Marka Slabého, který je předsedou Asociace zdravotnických záchranných služeb a šéfem jihočeských záchranek, by se situace týkala kromě akutních i chronických pacientů a případů, kdy je nutné takového pacienta převézt z jednoho zařízení do druhého.
"Celá věc spočívá také v tom, že oba státy si budou navzájem uznávat vzdělávání zdravotnického personálu, označení vozidel, zdravotníků, budou navzájem tolerovat používání výstražných světelných a zvukových zařízení a převoz potřebného množství léků před hranice. A nebudou se za to muset platit žádné poplatky," vyjmenoval další okruhy spolupráce Slabý.
Ředitel jihočeské záchranky byl jedním z těch, se kterými se ministerstvo o rámcové dohodě radilo. Vyjednávalo se o ní tři roky. "Pokud rámcová dohoda bude podepsána v dubnu, doufám, že do konce roku by mohly být i smlouvy mezi kraji, Saskem a Bavorskem," míní Slabý.
"Vítám, že se to konečně pohnulo a jsme připraveni na rozpracování dohody jednat," řekl iDNES.cz hejtman Karlovarského kraje Josef Novotný. Podle něj kraj dlouhodobě urgoval, aby podobná dohoda na úrovni vlády vznikla. "Spolupráce je pro lidi, kteří bydlí v pohraničí, zásadní. V Ašském výběžku by třeba znamenala, že sanitky by nemusely objíždět spoustu kilometrů místo toho, aby jednoduše přejely hranice. A podobný problém jako se sanitami je také u vrtulníků," doplnil Novotný.
O tom kdy se posádka vydá na druhou stranu hranice, budou zpočátku rozhodovat přímo záchránáři, respektive operátoři. "V první fázi se předpokládá využívání přeshraniční spolupráce především na ad hoc bázi dle aktuální potřeby, v dlouhodobější perspektivě by pak kraj mohl tuto spolupráci využít i systematičtěji při sestavování plánu pokrytí kraje výjezdovými základnami záchranné služby," podotýká Heger.
Slabý předpokládá, že přejezdů mezi hranicemi by ročně mohly být desítky, maximálně stovky. V Česku ročně sanitky mají zhruba 700 tisíc výjezdů.
Zájem uzavřít smlouvy o spolupráci má i Polsko a Slovensko
Do budoucna by mohly v českém příhraničí zasahovat také posádky sanit z jiných zemí. "Záměrem ministerstva zdravotnictví je v případě zájmu druhé strany uzavřít obdobné smlouvy se všemi sousedními státy. Polsko i Slovensko zájem má, ale jednání jsou na úplném začátku. Rakousko se zatím nevyjádřilo," doplnil Heger.
To, že budou polské sanitky zasahovat v Česku a naopak, se řešilo už před třemi lety za pomocí dotací z Evropské unie. Vyrůst měla i společná základna. Ze samotného pendlování zdravotníků v akutních případech ovšem nakonec sešlo.
"S polskými kolegy jsme uspořádali společné jazykové školení, několik odborných konferencí a vzájemné cvičení záchranných složek," vyjmenoval příklady dosavadní spolupráce Wachsmuth.
V rámci spolupráce si obě strany vypracovaly také fólie, na níž je vytištěn překlad z polštiny do češtiny a naopak. Pokud potřebují čeští záchranáři překládat polské formuláře, přiloží si na ně konkrétní transparentní fólii a ta jim u kolonek ukáže české výrazy.
Spolupracovat se snaží i záchranné složky na jižní Moravě a v Rakousku. V roce 2008 uspořádaly společné cvičení (více o něm čtěte zde).
Ministerstvo nepředpokládá, že zásahy cizích záchranek a hospitalizace českých pacientů v zahraničí budou stát peníze navíc. Pokud obě strany dohodu akceptují, musí počítat s tím, že každá z nich si zaplatí svoje výjezdy lékařů a po druhém státu už nebude nic požadovat.
"Máme-li na zřeteli záchranu života a zdraví, pak musíme konstatovat, že zásah české výjezdové skupiny má stejnou hodnotu jako zásah německé výjezdové skupiny záchranné zdravotnické služby," sdělila mluvčí resortu Viktorie Plívová.
Za péči v sousedním Německu se přitom platí jiné peníze než u nás. Ministerstvo proto nevylučuje, že se v praxi nakonec obě země dohodnou na nějakých vzájemných úhradách péče. "Lze si představit například stanovení základních paušálů za jednotlivé přeshraniční zásahy. Bude-li počet uskutečněných přeshraničních zásahů víceméně stejný, bylo by pak možné dlužné částky vzájemně započítat," doplnila Plívová.
