V Rakousku od půlnoci na pondělí platí lockdown pro neočkované. Rakouský kancléř Alexander Schallenberg rozhodnutí doprovodil slovy, že je nutné zvýšit proočkovanost: „Je ostudně nízká,“ pronesl Schallenberg. U jižních sousedů tak neplatí ani PCR či antigenní testy. Lidé, kteří chtějí například do restaurace či kina se musí prokázat očkováním či proděláním nemoci.
O podobném scénáři již několik dní debatují i čeští politici, fakticky lockdown pro neočkované dosluhující vláda však zřejmě nenařídí. Redakce iDNES.cz mluvila s lidmi, kteří zarputile očkování stále odmítají. Někteří tvrdí, že je covid vymyšlený, další pak nevěří vládě. Jenže lidé, kteří odmítají očkování, rovněž zdůrazňují, že je k němu nepřesvědčí ani případná omezení.
„Váhal jsem s očkováním, protože jsem si myslel, že případnou nemoc zvládnu. Než jsem se stihl rozhodnout, tak jsem covid dostal,“ popsal pro iDNES.cz čtyřicetiletý Milan Pavlíček. Ten by očkování doporučil pouze rizikovým skupinám.
Ani nevím, že nějaká kampaň na očkování běží
„V budoucnu se tedy asi očkovat nenechám, budu se klidně testovat, abych měl jistotu a nešířil to. Stejně by to podle mě měli dělat i očkovaní,“ podotkl Pavlíček s tím, že omezení pro neočkované mu přijde nešťastné: „Spíše bych více testoval a trasoval.“
Očkování odmítá i Monika Novotná ze středních Čech. „Od začátku covidu jsem denně v práci šest dnů v týdnu. Pracuji v obchodě, denně asi 200 až 300 lidí. Nenosím roušky, nepoužívám dezinfekci a jsem zdravá. Nemám zájem si nabourat imunitu,“ reagovala na dotazy iDNES.cz Novotná.
Leží v covidáriu s kyslíkem. Přesto říkají: Očkování nechci, nemám v něj důvěru |
Mnozí, kteří očkování odmítají, však poukazují na to, že covid mohou chytit i očkovaní či zdůrazňují, že se neshodnou ani odborníci.
„No, to máte tak, když posloucháte kapacity v oboru a před jménem mají titul profesor a jsou zainteresovaní v dané problematice virologie a dalších odvětví. Jeden je pro očkování, druhý je proti očkování. Jak se pak obyčejní lidé, kteří o dané problematice nemají ani potuchy, mají v tomto orientovat a komu věřit?,“ posteskla si Marie Kovářová.
Na neočkované však nepůsobí ani očkovací kampaň. „Zdraví je pro mě přednější než chození do hospody nebo do kina. A jelikož jsem přestala sledovat masmédia, tak ani nevím, že nějaká kampaň na očkování běží. Beztak na ‚reklamy‘ moc nedám, a ta jejich rádoby kampaň je prachobyčejná reklama na nesmysl,“ popsala důvody Marína Wertheimová.
Podle psychologa Dalibora Špoka je nutné si uvědomit, že mnozí odmítači si vybrali svou pozici, aby stáli „proti“ a tato pozice jim vyhovuje a uspokojuje jejich životní přesvědčení a preference.
„Nezměníme ji tím, že na tuto jejich pozici budeme poukazovat. To je totiž to, čím byli často motivováni od začátku - ‚nechovat se jako stádo‘, ‚být výjimečný‘, ‚nevěřit tomu, co říkají politici‘. Pomůže proto spíše pečlivé vysvětlování a vyvracení největších mýtů. Pomohou příběhy odmítačů, kteří změnili svůj názor. To je psychologicky velmi účinná strategie,“ vysvětlil dříve pro iDNES.cz psycholog Špok.
Z nejdůležitějších věcí je odložení roušky
„Myslím si, že vláda kampaň na očkování jednoznačně nezvládla a proto tady teď má tolik odmítačů. A to, čeho se dopustili na našich dětech, o tom radši ani nebudu mluvit,“ uvedla pro iDNES.cz třeba Zdeňka Macháčková. Ta však současně zdůraznila, že není proti očkování.
„Byla jsem dokonce už zaregistrovaná, abych se nechala očkovat. Jenže pak jsem si uvědomila, že se vlastně očkuji jen kvůli cestování a zrušila jsem to. Já se nebojím onemocnění, jsem mladá a zdravá, mám dobrou imunitu (klepu to) a proto se zatím očkovat nechci,“ doplnila paní Zdeňka, která se prý nechá očkovat, až pro očkované skončí všechny restrikce.
„Pro mě jedna z nejdůležitějších věcí je odložení roušky. Nedokážu si ji už nasadit, mám neskutečný blok a nechodím do obchodů a nikam, kde bych si ji musela nasazovat. Je to pro mě základní symbol nesvobody a je to pro mě ponižující,“ dodala.
Očkování zásadně odmítá i přes možné restrikce Ján Štetina. „Naprostá většina lidí v Česku se nechala očkovat jenom ze zištných důvodů, aby mohli jet na dovolenou do zahraničí, aby již nemuseli podstupovat antigenní testy anebo byl na ně vyvíjen nátlak ze strany zaměstnavatelů a podobně. Ze zdravotních důvodů je to minimální část populace,“ zdůvodnil svůj postoj pětašedesátiletý muž, který je prý rád, že už nepracuje: „Pořád chodit na antigenní testy a teď dokonce už jenom za úhradu penězi!“ postěžoval si.
Taky jsem tuhle sra*ku nechtěl
Společnost PAQ Research však v průzkumu ke konci října uvedla, že 11,5 procent neočkovaných nad vakcínou aspoň přemýšlí. Polovina neočkovaných pak nevěří, že vakcína brání šíření viru. Neočkovaní podle průzkumu také velmi často říkají, že vakcína má pro mladé a zdravé lidi pouze pragmatické výhody v umožnění cestování a věří více přirozené imunitě než očkování.
„Mám dost vlastních protilátek a evidentně funguji lépe než vakcína. Proč tedy riskovat vedlejší účinky? Dlouhodobé ani nikdo nezná,“ potvrdila výsledky průzkumu třeba Michaela Boháčová, která rovněž není očkovaná.
Stonat s covidem na JIP stojí i 100 tisíc denně. Pojišťovny čekají vysoké účty |
Data PAQ Research ukázala, že takzvané měkké negativní motivace, za které výzkum považuje například vymáhání covid pasů či testování neočkovaných v práci, mohou v kombinaci s motivacemi pozitivními zvýšit ochotu k očkování u dospělých až na 80 procent.
Někteří přiznávají, že je testování či možné restrikce k očkování přiměly. „Taky jsem tuhle sra*ku nechtěl, ale jelikož zas zavírají hranice, nic mi nezbylo. Na placení testů fakt nemám prachy, nehledě na to, že stačí jeden pozitivní rychlotest a pak budu dřepět na p*deli další dva dny, než mi laskavě pošlou výsledek PCR testu,“ podotkl Ladislav Škopek a dodal: „Po tyhle sra*ce (očkování pozn. red.) mám furt teploty. Nemůžu zvednout ruku a je mi furt blbě.“
Psycholog Špok však zdůraznil, že názor většiny populace nezmění další informace ani srdceryvné emocionální příběhy z JIP.
Za oblibou konspiračních teorií jsou i osobní křivdy, míní psycholog Špok |
„Změní jej do určité míry pouze osobní zkušenost odmítačů - buď s těžkým průběhem nemoci u někoho v jejich okolí, nebo - a to je prostor pro možné veřejné působení a politická rozhodnutí - osobní zkušenost s obtížemi, které bude znamenat fakt neočkování,“ uvedl lékař.
Čím obtížnější bude podle něj pro neočkované každodenní život - přístup na akce, do restaurací, povinnost častého testování či finanční nevýhodnost, tím pravděpodobněji ta část, která je neočkovaná nikoli z hlubokého přesvědčení, ale spíše z neochoty hlouběji tuto záležitost řešit, bude motivovaná k očkování. „Protože tato část odmítačů je zvyklá prostě jít cestou nejmenšího odporu.“
Demonstrace odpůrců restrikcí z ledna 2021:
10. ledna 2021 |
